Od úterý se žáci mohou hlásit do druhého kola přijímacích zkoušek na střední školu. Pro neúspěšné uchazeče z prvního kola je k dispozici ještě 24 tisíc volných míst. Na víceletých gymnáziích se ale jedná jen o necelé tři stovky. Datová redakce Aktuálně.cz připravila přehled, kde je kolik míst k dispozici.
Na střední školy se letos hlásilo téměř 160 tisíc dětí. Na nejlepších školách nestačilo k přijetí ani osmdesát bodů ze sta. Jinde vzali v prvním kole všechny uchazeče. Přehledná infografika Aktuálně.cz ukazuje počet bodů potřebných k přijetí na všech středních školách v republice.
Letos poprvé není možné spoléhat se u přijímacích zkoušek na odvolání. Neúspěšný uchazeč se "nad čáru" už nejspíš nedostane. Všechna místa na školách zaplní algoritmus podle výsledků testů a priorit v přihláškách. Šanci může nabídnout druhé kolo, ale jen tam, kde zbyla volná místa. Podání přihlášky i odvolání mají pevné lhůty, které je třeba znát.
Letošní maturita z matematiky vyvolala vlnu nevole napříč školami. Studenti mluví o zbytečně složitých úlohách a časovém presu. Učitelé z gymnázií, včetně na přírodní vědy orientovaného Keplera, potvrzují výjimečnou obtížnost testu. Ministr školství Mikuláš Bek připouští, že pokud analýza potvrdí, že byl test mimořádně těžký, hodnocení se možná bude ještě měnit.
Děti si ze školy často odnáší, že je potřeba mít samé jedničky, co nejméně koulí, a když je něco dobře, je to za tři. Škála od jedné do pěti však není jediná možnost. "Učitel i žáci by si měli určit společný cíl výuky a postupně hodnotit, jak se jim daří. Když se vyjádří jen známkou, dětem to nepomáhá," říká ředitelka Základní školy Řeznovice Karla Černá, která tak pracuje už 30 let.
Učitel češtiny Miloš Šlapal si všímá, že děti doma téměř nečtou. Na kopřivnické základní škole proto zařadil čtení do svých hodin. Děti si mohou přinést knihy, jaké chtějí. I komiks považuje za přečtenou knihu. "Je to podceňovaný žánr," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vede si přehledy o tom, jak přečtené stránky ovlivňují celkový úspěch žáků ve škole.
Zhruba 1500 rodičů podepsalo petici, která žádá zrušení povinných domácích úkolů. Podle nich jsou diskriminační a prohlubují rozdíly ve vzdělávání. Navíc nemají oporu v zákoně, uvádí analýza, na kterou se rodiče odvolávají. Ministerstvo školství v reakci rozešle školám ještě tento měsíc návod, jak postupovat, aby žáky úkoly nadměrně nezatěžovaly.
Většina Čechů nesouhlasí s návrhem na zrušení známkování v prvních třídách základních škol. Zrušení známek si nepřeje 53 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Slovní hodnocení, které místo známek navrhuje ministerstvo školství pro první až třetí třídy základních škol, by uvítalo 39 procent oslovených. Osm procent lidí není rozhodnuto.
Ačkoliv na vysvědčení stále převládají známky, učitelé si zvykají používat během výuky také takzvané formativní hodnocení. Tedy takové, které je průběžné a poskytuje žákům zpětnou vazbu. Jakým způsobem to učitelé udělají, už je na nich, možností mají mnoho. Učitelé tímto způsobem zjišťují, co se žáci dosud naučili. Aktuálně.cz se zeptalo učitelů na jejich zkušenosti s tímto typem hodnocení.
Ve Smysluplné škole v pražském Karlíně nechtějí děti srovnávat, ale hodnotit jejich pokrok, proto se rozhodli k tradičním známkám připojovat i slovní hodnocení. Každé dítě je totiž jiné a potřebuje jiný způsob hodnocení, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel školy Jan Korda. Zároveň připouští, že někdy i samy děti známky vyžadují, protože se chtějí porovnávat se spolužáky.
Změna vzdělávacího programu základních škol, ke které je nyní možné podávat připomínky a která má začít platit za dva roky, opět otevírá debatu o způsobu hodnocení žáků. Tedy zda nenastal čas zrušit tradiční známkování a nahradit jej slovním hodnocením. I ze škol, které k tomuto kroku přistoupily, však zaznívá, že změna by nebyla snadná. Proti zrušení známek se totiž staví část rodičů i učitelů.
Po téměř půl roce by se měly školy v září vrátit k běžnému provozu. Chvíli potrvá, než děti a učitelé najedou do zaběhnutých kolejí. A do některých by se už ani vracet neměli. Kromě nutnosti digitalizovat výuku zavření škol rovněž ukázalo, že se dá obejít bez neustálého známkování a poměřování dětí, říká v rozhovoru Blanka Vaculík Pravdová, lektorka pedagogů z organizace Učitel naživo.
Školní rok se přehoupl do druhé poloviny a žáci si tak opět převzali ohodnocení své dosavadní práce, vyjádřené nejčastěji známkou. Proti tomu se znovu ohradila část rodičů, jež by si přála, aby byly děti napříště hodnoceny slovně. Stávající systém má podle kritiků negativní dopad na vztah studentů ke vzdělávání. Podle zastánců je naopak klasifikace připravuje na život.
