Miroslava Federičová a Václav Korbel z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ve studii o vlivu pandemie covid-19 upozorňují, že uzavření škol kvůli koronaviru a přechod k výuce na dálku mohou ještě více prohloubit již tak značné nerovnosti ve vzdělávání. Ty přitom už nyní v Česku jsou jedny z největších v Evropě.
Základní školu Lužec nad Vltavou vede 56letá ředitelka Pavla Kopeluková. Jelikož je ale strojní inženýrkou a učila programování na inovativní pražské průmyslovce, jde v moderních výukových trendech s dobou. Lépe řečeno ji tak trochu předbíhá. Pro technologie si navíc dokázala získat i starší učitele.
Letošní maturity nemají správné řešení. Odpustit je by se možná mohlo zdát mnohým maturantům skvělé, šlo by ale o značně nesystémový a kontroverzní zásah. Příprava nicméně neprobíhá ideálně, studenti dlouho žili v nejistotě. A studentské výzvy upozorňují i na výhodnější startovní podmínky slovenských studentů při přijímačkách na české vysoké školy: Slováci letos maturitu nedělají.
Na Základní škole Boženy Němcové v Litoměřicích je ředitelem již čtvrt století. S digitalizací výuky tam začali pět let před koronavirovou epidemií, takže on-line režim pro ně nepředstavoval velký problém. Pro ředitele Václava Hanče ostatně není nic problém. Jde podle něj jen o to, obklopit se dobrým týmem.
Nadační fond Eduzměna chce zlepšit kvalitu českého školství ojedinělým pětiletým pilotním projektem. Po dlouhé analýze vybral pro záměr nejvhodnější, tedy co nejprůměrnější oblast Česka, kde chce vyzkoušet, jak soustředěná pomoc regionálnímu školství v podobě finanční a materiální pomoci či know-how může zvýšit kvalitu vzdělávání. Jakousi laboratoří pro tuto pilotáž se stalo Kutnohorsko.
Několik tisíc dětí zůstalo off-line i v současné době plošné on-line výuky. Někteří nemají potřebné vybavení, jako je počítač a připojení k internetu, jiným zase s výukou nemohou či nechtějí pomáhat rodiče. S řadou rodin se za celé týdny škola vůbec nespojila. Navíc se často jedná o žáky, kteří nestíhali už před nouzovým stavem a současná situace jejich zaostávání ještě prohlubuje.
Půl roku připravovali děti na soutěže a koncerty. Místo nich ale museli Základní uměleckou školu Střezina v Hradci Králové zavřít. Tak jako to musely učinit i všechny další zušky v republice kvůli šíření koronavirové epidemie a vyhlášeným mimořádným opatřením. Tady se ale nevzdali.
Smíchovská střední průmyslová škola si svou digitální revoluci prožila již před 10 lety. Nyní pomáhá se zaváděním výuky na dálku a on-line nástrojů i jiným školám, které k urychlené digitalizaci donutila koronavirová epidemie a nucené uzavření tříd.
Náhlé koronavirové opatření jen zvýraznilo, jak propastné rozdíly v některých ohledech mezi školami panují. Zatímco některé okamžitě najely na on-line výuku přes Google Classroom či Microsoft Teams, jinde jen učitelé poslali rodičům či dětem e-mail: Pročíst učebnici str. 38-46, přepsat do sešitu str. 42. I tito učitelé ale zjišťují, že s tím dlouho nevystačí. A tak díky koronaviru studují novinky.
Velká část rodičů si přeje změny ve vzdělávání svých dětí. Málo však není ani těch nenáročných, kteří nemají na školu žádné zvláštní nároky a přejí si hlavně to, aby je ničím nezatěžovala (24 procent), popřípadě těch spořádaných, kterým jde hlavně o školní osnovy, disciplínu a výkon (28 procent). Typy rodičů podle jejich nároků na školy se detailně zabýval průzkum společnosti School My Project.
Uplynulé desetiletí znamenalo pro české školství z pohledu rodičů žáků a studentů velký zlom. Generaci postkomunisticky ustrašených rodičů vystřídala generace sebevědomějších a aktivnějších porevolučních rodičů. Mnozí rodiče pochopili, že jestli chtějí pro své děti dobré školy, musí začít jednat. Narovnání jejich vztahu se školou pomáhá i značka Rodiče vítáni.
Většina rodičů se do školy dostane obvykle jen dvakrát ročně – na třídní schůzky, kde podepíšou potřebné dokumenty, dozvědí se, jak prospívá jejich dítě, případně co rozbilo a kolik peněz bude stát oprava. Když se snaží aktivně přispět nějakým nápadem, učitel to často bere jako vměšování do jeho práce a nemístné poučování, které jen zdržuje. Jsou ale i školy, kde to funguje úplně jinak – jedna tak
Mají spousta volna a málo práce, myslí si často lidé o učitelích. Jejich profesi považují za prestižní a užitečnou, ale zároveň k nim mají spoustu výhrad.
Zlepšit kvalitu pokulhávajícího českého školství chce ojedinělý pětiletý pilotní projekt Nadačního fondu Eduzměna. Po dlouhé analýze vybral nejvhodnější, tedy co nejprůměrnější oblastí Kutnohorsko. Sem nasměruje velké finanční prostředky do vzdělávání a také znalosti předních odborníků. Z této pokusné laboratoře vzejde know-how pro celé Česko.
Oba regiony hřeší na to, že montovny potřebují levnou pracovní sílu. Jenže až přijde recese, budou tito lide první, kdo zaplní úřady práce.
V Moravskoslezském kraji dali v roce 2018 dohromady školy a firmy a v mezích současného zákona se pokusili prvky duálního systému zavést.
Výstižné firemní heslo TOS Varnsdorf dostanou k zapamatování všichni, kdo začnou navštěvovat školu založenou firmou.
Rozvoj technologií mění pracovní trh a s tím i požadavky firem na absolventy. České školy na to ale reagují pomalu, myslí si podnikatelé.
Svoje kompetence by měly posilovat také školní poradny
Umět napsat e-mail už nestačí. Učitelé zaostávají v digitální gramotnosti za žáky
Důchodce není jen člověk, který má často problémy s pohybem, nechodí už do práce a vlasy mu zešedivěly. Jsou to také lidé, kteří ještě mají mnohdy v paměti dobu, o které už má dnešní generace často jen matnou představu. O tom se snaží společnost Post Bellum přesvědčit osmáky a deváťáky na školách. A to tak, že je samotné posílají za vrstevníky jejich prarodičů, aby jejich příběhy zaznamenali.
Mimořádně nadaní žáci mají tak trochu smůlu.
V počítačové hře si žáci mohou zřídit svou vlastní školní laboratoř a zkoumat v ní třeba chemické reakce. Robotika naučí děti logice i spolupráci v týmu. A díky virtuální realitě se školák nemusí o středověku učit, ale může se v něm rovnou ocitnout. Nejrůznější inovace a nové trendy ve výuce odborníci představili na akci Prague Education Festival.
To se ale pomalu mění
Třídenní akce The Prague Education Festival, která probíhala minulý týden, měla za cíl inspirovat odborníky i širokou veřejnost nejnovějšími přístupy ke vzdělávání a vytvořit platformu, na které mohou odborníci sdílet aktuální trendy, technologie a zkušenosti s učiteli, žáky i rodiči. Podívejte se, jak unikátní vzdělávací akce probíhala.
Na pražském Výstavišti proběhl ve čtvrtek první den festivalu o vzdělávání PREF. Debaty se zatím točí například kolem nové strategie o budoucnosti českého školství. Ministr školství vyjádřil obavy, jak dokument dopadne po připomínkách ostatních resortů. Zmínil také, že strategií už bylo několik, ale do praxe se nedostaly.
