Konference FutureEdu už tři roky usiluje o vytvoření vize českého vzdělávacího systému sdílením příkladů dobré praxe, pořádáním debat s profesionály z oboru, ale i diskuzí o trendech ve vzdělávání. Letošní ročník, který se uskuteční v úterý 19. září, se zaměří na význam prolínání formálního i neformálního vzdělávání.
S tím, jak přibývá kybernetické kriminality, se zároveň potvrzuje, že nejčastějšími oběťmi jsou děti. Čelí nebezpečnému obtěžování i podvodům. Experti se proto snaží nabízet vzdělávání a prevenci, jako je například nový projekt Univerzity Palackého v Olomouci. Výuku kyberbezpečnosti na školách komplikují často nedostatečné znalosti pedagogů, kteří by ji měli učit.
V Česku jsou mezi žáky velké rozdíly, jednotky tisíc dětí každoročně vůbec nedokončí základní školu, v důsledku čehož státní pokladna ztrácí miliardy korun ročně. Koronavirová pandemie navíc tuto nerovnost ještě více prohlubuje, což může mít negativní důsledky pro život dalších dětí, které prakticky přijdou o možnost získat v budoucnu práci.
Češi patřívali k nejlepším v matematické i přírodovědné gramotnosti, v roce 2006 byli skutečnou evropskou špičkou. Pak však začal pád do průměru.
Učitelé si s šikanou mezi žáky nevědí rady
Společná školka a škola by mnohé problémy vyřešily
Největšími problémy podle sociologa Prokopa jsou nedostatek peněz a učitelů, ale také nedotažená inkluze.
Ministerstvo nemá páky ani informace
Česko potřebuje vzdělané lidi, jinak se z něj nikdy skutečně bohatá země nestane. Proto by měly být investice do školství absolutní prioritou. Jak ale ukazují data, opak je pravdou. Kvalita učitelů klesá, znalosti dětí se zhoršují. České školy se místo pramenů poznání stávají spalovnami dětských talentů.
