Země Evropské unie po více než 12 hodinách jednání vybraly za svou kandidátku do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF) Bulharku Kristalinu Georgievovou. Ta ve druhém kole hlasování zvítězila nad Nizozemcem Jeroenem Dijsselbloemem, který jí už k vítězství gratuloval na twitteru. Uvedla to agentura Reuters.
Vlády zemí Evropské unie se shodly na pěti kandidátech do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF) po Christine Lagardeové, která byla nominována do vedení Evropské centrální banky (ECB). Podle agentury DPA to uvedlo francouzské ministerstvo financí. Nástupce Lagardeové by měl být znám do 4. října, oznámila výkonná rada fondu.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová nabídla evropským věřitelům řešení, jak vyjít ze slepé uličky řeckého zadlužení. Díky jejímu návrhu by bylo možné eurozóně uvolnit další část úvěru ještě v červnu. Podle fondu Řecko potřebuje zkrácení dluhu, Německo to však odmítá. Christine Lagardeová navrhuje dohodu, jejímž prostřednictvím by MMF na finanční pomoci Řecku participoval, jak požaduje Berlín, ale dokud by se neujasnila opatření ke zmírnění řeckého zadlužení, žádnou částku by nevyplatil.
Mezinárodní měnový fond se v úterý obrátil na skupinu největších ekonomik světa G20. Vyzvala její země, aby pracovaly na zachování přínosů otevřeného obchodu a vyhnuly se obchodnímu protekcionismu. A to v době, kdy právě takovéto nálady v mnoha vyspělých zemích včetně Spojených států sílí. Země by se měly pokusit najít rovnováhu mezi prohlubováním globalizace a požadavky na spravedlivější obchod. Na prvním setkání G20 od Trumpovy inaugurace se 17. a 18. března bude jednat o globálních hospodářskách problémech.
Francouzský soud v pondělí rozhodl, že stávají šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová coby někdejší francouzská ministryně financí připravila svou nedbalostí stát o více než 400 milionů eur. Informovala o tom agentura Reuters. V roce 2007 měla Lagardeová připravit mimosoudní vyrovnání kontroverzního podnikatele Bernarda Tapieho se státem. Lagardeová pochybení odmítá. Přestože jí hrozil až rok vězení a pokuta ve výši 15 000 eur, trest jí soud neudělil. Rozsudku se neúčastnila, před jeho vynesením odcestovala do Washingtonu. Její právník bezprostředně po rozsudku prohlásil, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.
V Paříži začal v pondělí soud se šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeovou. Důvodem je sporná arbitráž z roku 2008, kdy jako francouzská ministryně financí dopomohla kontroverznímu podnikateli Bernardu Tapiemu ke stovkám milionů eur. Pokud se ukáže, že je vinna, hrozí jí podle France24 až rok vězení. Tím by také nastala krize ve vedení MMF. Lagardeové, která obvinění z nedbalosti odmítá, se vyčítá, že arbitráží připravila stát o peníze. Proces před zvláštním Republikovým soudním dvorem, složeným ze soudců a několika členů parlamentu, má trvat do 20. prosince. Advokát Lagardeové oznámil, že před tribunálem požádá o odložení procesu.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová stane před soudem kvůli sporné arbitráži z roku 2008, kdy byla francouzskou ministryní financí. Rozhodl o tom dnes francouzský soud. Stanovil rovněž datum zahájení procesu na 12. prosince. Soud již dříve zamítl odvolání, které Lagardeová podala proti verdiktu zvláštního republikového soudního dvora z loňského prosince. Právě ten rozhodl, že šéfka MMF by měla stanout před soudem. Soudit ji bude Republikový soudní dvůr (CJR), složený ze soudců a několika členů parlamentu. Šedesátiletá Lagardeová je v čele MMF od července 2011. Pokud jí bude prokázána pouze nedbalost, hrozí jí až rok vězení.
Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová půjde před soud. Kvůli obvinění, že ještě coby francouzská ministryně financí připravila nedbalostí stát o více než 400 milionů eur. Rozhodl o tom odvolací kasační soud.
Žebříčku nejmocnějších žen světa podle časopisu Forbes vévodí už pošesté německá kancléřka Angela Merkelová. Pravděpodobná kandidátka demokratů pro podzimní prezidentské volby v USA Hillary Clintonová skončila druhá, třetí se umístila šéfka americké centrální banky Janet Yellenová.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová zřejmě půjde před soud pro nedbalost v případu politického podvodu. Francouzští vyšetřovatelé ji viní, že se ještě coby ministryně financí podílela na zpronevěře veřejných prostředků. Advokát Lagardeové své klientce doporučuje, aby se odvolala. Případ se vleče již řadu let a týká se odškodného pro kontroverzního podnikatele Bernarda Tapieho, někdejšího ministra socialistické vlády a později přítele tehdejšího pravicového prezidenta Nicolase Sarkozyho. Lagardeová měla v roce 2008 rozhodnout, že se jeho vleklý spor z 90. let s jednou státní bankou bude řešit v rozhodčím řízení. Arbitráž pak podnikateli umožnila získat 403 milionů eur.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zařadí čínský jüan do svého koše hlavních světových měn. Rozhodnutí je podle šéfky MMF Christine Lagardeové mezníkem v integraci čínské ekonomiky do světového finančního systému. Jüan se stane součástí koše od října 2016, bude tak stát po boku amerického dolaru, eura, japonského jenu a britské libry.
MMF má příští měsíc zveřejnit svou pravidelnou zprávu o globálním ekonomickém růstu a podle středečního komentáře jeho šéfky Christine Lagardeové zřejmě bude horší než v červenci. Lagardeová očekává slabší tempo globálního ekonomického růstu než se dosud předpokládá a na rok 2016 předpovídá jen mírné oživení. Připisuje to současným problémům, kterým světová ekonommika čelí kvůli zpomalení Číny, uprchlické krize v Evropě nebo očekávanému růstu úroků v USA.
Ministři financí eurozóny se v pátek na mimořádné schůzce v Bruselu shodli na podmínkách nové mnohamiliardové pomoci zadluženému Řecku.
Celkově by měla Ukrajina během příštích čtyř let získat od mezinárodních věřitelů zahrnujících rovněž Evropskou unii kolem 40 miliard dolarů.
Předsedkyně parlamentu Zoi Konstantopoulová je v čele vzpoury části Syrizy proti premiérovi.
Lisabon se ještě před pár lety neobešel bez pomoci eurozóny. Portugalský státní tajemník Aktuálně.cz vysvětlil, jak se to politikům podařilo změnit.
Sledovali jsme živě: Ministři financí eurozóny jednali o budoucnosti zadluženého Řecka. O tom, zda země získá potřebné peníze, ale stále ještě nerozhodli.
Fond může podle Lagardeové zemi půjčit v souladu s jeho politikou 'půjčování v prodlení'. .
Podle Christine Lagardeové je odchod Řecka z eurozóny jednou z možností. I kdyby na ni došlo, pravděpodobně by to ale neznamenalo konec eura.
Řecko ale čekají už příští týden další splátky dluhopisů v hodnotě 2,4 miliardy eur (65,7 miliardy korun).
"Tempo růstu a tvorby pracovních míst prostě není dost dobré," řekla Christine Lagardeová.
Na pomoc pro Libérii, Sierru Leone a Guineu půjde 130 milionů dolarů, tedy tři miliardy korun
Podle poslední dubnové prognózy MMF globální ekonomika letos zrychlí na 3,6 procenta, příští rok na 3,9 procenta.
Na ostrovech si postavili hlavu. Bývalý lucemburský premiér nesmí být předsedou Evropské komise
Úterní události kolem ukrajinské krize pro vás sledujeme v online reportáži.
Inflace v eurozóně zůstává výrazně pod cílovou hodnotou, varovala Lagardeová
