Předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka, který je adeptem na funkci ministra životního prostředí, je přesvědčený o tom, že rozhodnutí o vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok je nutné přehodnotit a zrušit. Napsal to v odpovědi na otevřený dopis jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL).
Na sever odtud jsou hranice s Německem, na východ chráněná krajinná oblast Labské pískovce a na jihozápad už brzy chráněné Krušné hory. Obec Petrovice a její okolí ale má podle současných plánů zůstat osamělým trojúhelníkem, který žádná ochrana nečeká. Místní nechápou proč. Bojí se, že se obce zmocní developeři a žádají, aby i tato oblast byla chráněná. Starostka tomu ale nakloněná není.
Už za půl roku má mít Česko novou chráněnou krajinnou oblast. Má jí být území lužních lesů na jižní Moravě v klínu mezi Moravou a Dyjí, jednoduše nazvané Soutok. Ochránci se radují, jenže vláda i přes provedené ústupky naráží na další překážky. Část místních proti vyhlášení chráněné oblasti protestuje. Pokud ale Česko ochranu cenného území nevyřeší, hrozí mu pokuta.
Přes sto let ležel u dna nápad vybudovat na Vltavě pod zříceninou Dívčí kámen na jihu Čech vodní elektrárnu. Investor si od dědiců původního stavitele opatřil už neplatné povolení stavby elektrárny z roku 1912, skoupil pozemky a začal kácet. A to i nelegálně. Proti projektu protestují vodáci a zdrženlivá je i správa chráněné oblasti Blanský les. Hrozí podle nich vážné poškození přírody.
Na Kokořínsku likvidují nelegální trampská tábořiště. Šéf správy chráněné krajinné oblasti Ladislav Pořízek se k tomu odhodlal poté, co čelil kritice, že přebujelé černé stavby dlouhodobě neřeší. "Nevěděl jsem, že je kempů tolik. Je iluze, že správa chodí běžně na kontroly do terénu," hájí se. Dodává, že větší nebezpečí než trampové pro přírodu představují turisté, které sem láká aplikace.
Roky byly Roverské skály na Kokořínsku rájem trampů. V těžko přístupném terénu pískovcových skal a roklí si pod převisy někteří z nich zakládali tábořiště či dokonce chaty. Tato éra ale končí. Ochranáři se chystají nelegální kempy zlikvidovat, o což už roky usilují místní aktivisté. A trampové to odmítají. Kokořínsko se tak stává dějištěm vyhroceného sporu plného nadávek, posměšků i "práskačství".
Jiřická nádrž v Novohradských horách ještě před pár lety platila za ráj ohrožených střevlí a čolků i za místo oblíbené turisty. Nyní je ovšem oplocená a ve vodě plavou sibiřští jeseteři. Soukromý majitel na místě vysazuje nepůvodní rybí dravce a tím devastuje ohrožené druhy, míní vědci z Akademie věd a organizují petici. Komerční rybolov je podceňovaným problémem české přírody, upozorňují.
V Česku vznikne na soutoku Moravy a Dyje nová chráněná krajinná oblast. Je to území s největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě. Ministerstvo životního prostředí ve způsobu ochrany našlo shodu se starosty i krajem. Po větší ochraně lužních lesů v lokalitě volají ochránci přírody desítky let. Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že Soutok bude národním parkem, nyní jde o první krok.
Na západní straně rašeliniště a smrky rozeseté po horských planinách, na východě svahové bučiny s významnou biodiverzitou. Už před dvěma lety začal Karlovarský kraj připravovat vyhlášení Krušných hor chráněnou krajinnou oblastí, pracovní skupina Karlovarského kraje nyní doporučila pokračovat v záměru. Aktuálně.cz přináší galerii největších krás posledního rozsáhlého pohoří bez ochrany v Česku.
Nová hala ve slovenských Donovalech měla nabídnout lyžování po celý rok, bez ohledu na teploty. Stavba, kterou potvrdil obecní úřad, měla vyrůst v chráněné oblasti Národního parku Nízké Tatry. Místní se však proti rozhodnutí odvolali a úřady jim daly za pravdu. V budoucnu ale může být boj s podobnými stavbami na Slovensku složitější.
Vláda v programovém prohlášení slíbila nový národní park Soutok. Nyní couvá. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) by bylo na místě vhodnější vyhlásit chráněnou krajinnou oblast. Česku ovšem dochází čas. Pokud nezajistí ochranu Soutoku, může skončit i u evropského soudu. Řešení prozatím vláda vidí v zavedení dvou maloplošných chráněných území. Mohla by vzniknout do roka.
Už za pár let chce mít vláda z Křivoklátska funkční národní park. Přípravy ovšem komplikují jednání s obcemi, které vyhlášení odmítají - obávají se zejména návalu turistů. "Díky národnímu parku budeme moct naopak turisty usměrnit," namítá ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Upozorňuje navíc, že se zvýšeným počtem turistů musí Křivoklátsko počítat i v případě, že národní park nevznikne.
Praha je druhé nejzelenější hlavní město Evropy. Čtyři procenta její rozlohy dokonce tvoří velmi cenné přírodní lokality, které jsou chráněny zákonem. Navíc díky unikátnímu podloží roste v metropoli množství ohrožených rostlin. Jen několik kilometrů od sebe lze narazit na přírodu se zcela odlišným rázem. Kvůli vysoké návštěvnosti ale některá z těchto míst pomalu přicházejí o svou krásu.
Zásadní změny přinesl se začátkem roku nový zákon o invazních druzích. Zvířata a rostliny uvedené na unijním seznamu, jako je mýval, nutrie nebo bolševník, zakazuje chovat či pěstovat. Nově také může lovit tyto druhy téměř každý myslivec. Jejich organizace se ale bojí, že opatření výsledky nepřinese - lov pro ně kvůli nevýdělečnosti nemusí být atraktivní. Ministerstvo je chce přesvědčit dotacemi.
Na hradě Trosky se loni usadil pár sokolů. Letos měl vyvést potomky, hnízdění ptáků ale podle správců zmařily poletující drony. Jedná se o jeden z mála pozorovaných případů, kdy drony prokazatelně narušily život ptáků v přírodě. Ovšem podle správců chráněných oblastí jich je ve skutečnosti mnohonásobně víc. A uvažují o zpřísnění pravidel. Majitelům dronů nyní hrozí až 10 tisíc pokuty.
Energetická skupina ČEZ letos investuje do oprav a modernizace přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku více než 400 milionů korun, téměř čtyřikrát více než loni. Ještě o něco vyšší investice ČEZ plánuje v Dlouhých stráních příští rok. Podívejte se na impozantní technickou stavbu v chráněné krajinné oblasti.
Jedinečný přírodní skvost. Tak o nejvyšším ryze českém pohoří Brdy mluví ochranáři, přírodovědci, ale i fandové vojenství. Byla to totiž armáda, která si před 95 lety - v únoru 1926 - zabrala Brdy pro sebe. Nacisté a po válce i komunisté vojenský prostor Brdy ještě více rozšířili. Jde tedy sice o umělou, ale přesto unikátní, nezastavěnou a divokou krajinu uprostřed přecivilizované Evropy.
Fotopasti v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko zachytily nejméně čtyři mláďata vlka. Jde o první snímky letošních mláďat. Celkový počet vlků v Máchově kraji není aktuálně přesně znám, vloni na podzim a v následujících zimních měsících smečku tvořilo minimálně sedm vlků. Výskyt vlků byl v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj potvrzen v roce 2014. Od té doby se jim daří a úspěšně se rozmnožují.
V Jeseníkách se po víc jak deseti letech podařilo ochráncům zachytit pohyb vlka. Jeho záběry získali díky nastražené fotopasti. Videozáznam po mnoha letech přináší přímý důkaz o pohybu této vzácné šelmy v Jeseníkách. Stopy šelem monitorují odborníci v horách od začátku zimy, kdy rozmístili na různých místech Jeseníků a Rychlebských hor na 60 fotopastí. Nově zjištěný výskyt vlka v Jeseníkách souvisí podle přírodovědců s postupným návratem velkých šelem do české krajiny.
Vojenský újezd Brdy ve Středočeském a v Plzeňském kraji s koncem prosince zanikl. Armádní prostor nahradila chráněná krajinná oblast, jež je, byť zatím jen zčásti, přístupná veřejnosti včetně turistů. K Novému roku se navíc zmenšila i čtveřice dalších újezdů, a to Boletice, Březina, Hradiště a Libavá.
Česká republika skrývá nejrozmanitější přírodní scenérie. Poznáte naše hory, skály, vodopády či sopky?
Rozhovor se včelařem a propagátorem městského včelaření Jiřím Cafourkem o výhodách chování včel ve městě, kvalitě medu a o tom, kde všude se dá postavit úl.
Vlčata vyfotily fotopasti na konci srpna. Potvrdily tak výskyt prvních mláďat volně žijících vlků v Česku.
Území o rozloze 1,75 hektaru je cenné zejména díky velké druhové pestrosti chráněných živočichů, především obojživelníků a vážek.
Ministr Chalupa nechce novou chráněnou oblast, když ji odmítají místní obce
Stanovisko správě chráněné oblasti Pálava je závazné
