Belgický farmář tvrdí, že náladu jeho prasat výrazně ovlivňuje hudba. U některých žánrů podle něj dokonce tancují. Pozoruhodné chování vepřů na jeho popud začali zkoumat i vědci. Pokud se závěry potvrdí, mohly by se vhodné skladby pouštět na jatkách, aby se zvířata zbavila stresu.
Nový dokument Svědectví, který od 1. listopadu hrají česká kina, sleduje podmínky hospodářských zvířat v tuzemských chovech. Ukazuje stísněné prostory bez denního světla a odhaluje šikanu i teror fyzicky vyčerpaných zvířat. Snímek chce podle tvůrců dokumentu a iniciativy Zvířata nejíme vyvolat diskuzi o velkochovech, udržitelnosti, veganství i klamavé reklamě.
Na farmu zvířat zavádí diváky celovečerní dokument Gunda, který od čtvrtka promítají česká kina. Přestože je jeho titulní protagonistkou prasnice, vypráví o zcela jiné farmě než té, o níž napsal alegorický román George Orwell.
V jižní Číně vyrostla třináctipatrová budova, kde přebývá v přísných hygienických a bezpečnostních podmínkách asi 10 tisíc chovných prasat. Komplex je přezdívaný "prasečí hotel" a má pomoci ochraně zvířat před africkou prasečí chřipkou.
Nezisková organizace OBRAZ - obránci zvířat tajně natočila záběry, které dokumentují, v jakých podmínkách chovají prasata na farmách v Mlékosrbech a Převýšově na Královéhradecku. Podle ochránců jsou zvířata vystresovaná, prasnice žijí v těsných kotcích, kde musí ležet na tvrdém betonu a sotva se můžou během kojení otočit. Podle veterinární správy ale záběry neprokazují žádné porušování pravidel či týrání zvířat. O případ se sice začala zajímat policie, avšak kvůli tomu, že se aktivisté na farmy zřejmě vloupali.
Češi konzumují čím dál více masa. Stavy skotu a prasat v Česku přitom vytrvale klesají. Zemědělství má v tomto směru nižší výkonnost, než mělo v roce 1936.
Zamořené území nyní zahrnuje zhruba polovinu okresu Zlín. Od pondělí v ní bude chov prasat domácích v neregistrovaných chovech zakázán.
Jedna z dceřiných firem Agrofertu před deseti lety získala výkrmnu prasat na Plzeňsku. Teď o ni musí bojovat s konkurzním správcem vytunelované společnosti.
Veterináři dnes rozšířili vysoce rizikovou oblast nákazy africkým morem prasat na Zlínsku o katastry čtyř obcí a místních částí. Vyplývá to z nově přijatých mimořádných veterinárních opatření, která dnes Státní veterinární správa (SVS) zveřejnila na své úřední desce. Podle nařízení budou muset neregistrovaní chovatelé z katastrů Zlín - Jaroslavice, Zlín - Kudlov, Lípa a Želechovice nad Dřevnicí do 31. ledna porazit všechna domácí prasata. Podle Petra Majera z tiskového oddělení SVS se bude porážka týkat spíše jednotek než desítek kusů prasat domácích. "Jejich přesný počet se dozvíme ze soupisu všech hospodářství s chovem prasat," řekl Majer.
Drobní chovatele v oblasti ohrožené africkým morem musí porazit prasata. S kompenzacemi pro ně ale ministerstvo zemědělství nepočítá.
Od listopadu začíná platit novela veterinárního zákona, která rozšiřuje okruh lidí, kteří si mohou odnést "dobroty" ze zabijačky.
Od pondělí se v rámci boje proti šíření afrického moru prasat zvýší takzvané zástřelné z dosavadních 2000 na 3000 korun. V ohnisku nákazy u Zlína také platí od středy úplný zákaz vstupu lidí do lesů a polí.
Zákaz vyhlásil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek, opatření se týká oblasti ohniska nákazy. Smyslem opatření je nerušit prasata a udržet je co nejvíce v klidu, aby nemigrovala do jiných oblastí za potravou a nákaza se dále nešířila.
Dělníci osazovali elektrický ohradník kolem ohniska nákazy africkým morem prasat na Zlínsku. Celkem bude kolem zamořené oblasti osazeno téměř 12 kilometrů. Ohradníky budou lemovat část ze 45 kilometrů dlouhého okruhu kolem území nákazy. Dostatek potravy má divočáky udržet v zamořené oblasti a zabránit dalšímu šíření choroby.
Ohradníky budou umístěny u silnic v zamořené oblasti okresu Zlín. Jejich pořízení přijde na 250 až 300 tisíc korun. Zaplatit je má ministerstvo zemědělství.
Stát nařídil plošný lov divočáků kromě Zlínska zasaženého morem. Veterinární správa navíc vydala mimořádná opatření pro chovatele prasat na Zlínsku. Za nedodržení podmínek hrozí pokuty. Prasata, která nebudou chována podle mimořádných opatření, budou muset navíc chovatelé utratit.
Státní veterinární správa potvrdila, že prasata chovaná ve firmě Zemet u Zlína nemají africký mor prasat. Firma spadá do takzvané zamořené oblasti v desetikilometrovém pásmu kolem místa, kde byli nalezeni dva uhynulí divočáci s africkým morem prasat. Africký mor prasat přenášejí volně žijící zvířata. Není nebezpečný pro lidi, objeví-li se ale v chovu, zvířata je třeba podobně jako u ptačí chřipky utratit a vyhlásit ochranné pásmo.
Veterináři potvrdili třetí případ nákazy africkým morem prasat. Pozitivně testováno bylo uhynulé sele prasete divokého, které ráno nalezli myslivci ve Zlíně-Lužkovicích, informoval mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Nákazu u selete podle Vorlíčka potvrdilo testování ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavě. "Výsledky byly pozitivní," sdělil Vorlíček. Mrtvé sele bylo nalezeno zhruba dva kilometry od areálu Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně, u kterého se před několika dny našli první dva uhynulí divočáci nakažení africkým morem. "Nález uhynulého selete mi kolegové nahlásili dnes ráno. Zvíře si pak odvezli veterináři," uvedl předseda mysliveckého spolku Zlín Zdeněk Hluštík.
Nakažlivá choroba byla zjištěna u dvou uhynulých divočáků, které myslivci našli u zlínské nemocnice. Nedaleko je podnik, který chová tisíce prasat. Pokud by se v něm nemoc také našla, bude třeba všechen dobytek vybít. Nákaza není nebezpečná pro lidi.
Čeští výrobci vepřového masa nyní prodávají kilogram za šest až sedm korun pod svými náklady, aby zvládli konkurovat levným dovozům z ciziny. Kvůli nízkým cenám někteří zemědělci skončili s chovem, další se části prasat zbavili. To nyní zvažuje i Agrofert.
Kvůli přebytku vepřového na evropském trhu loni česká výroba tohoto masa klesla o 3,5 procenta. Z toho důvodu ministerstvo zemědělství zvažuje státní podporu pro chovatele, která by mohla činit až 400 tisíc korun. Zatím ale není jasné, kde by ministerstvo na tuto pomoc vzalo peníze.
Loňské rekordně suché léto má za důsledek i nedostatek krmiv pro skot. Pokud zemědělcům dojdou, budou je muset draze přikoupit, nebo skot zlikvidovat. To by mohlo vést ke zdražení hovězího. Jiný problém mají výrobci vepřového. Loňská neúroda je sice nezasáhla, takže krmiv pro prasata je dost. Do Česka se ale "tlačí" levná prasata ze zahraničí. Podle chovatelů tak hrozí, že české vepřové úplně zmizí z trhu.
Produkce vepřového, která obnáší víc než polovinu celkové výroby masa v Česku, loni klesla o 3,5 procenta na 227 739 tun. Naopak u hovězího a telecího byl nárůst 4,2 procenta a u drůbežího 1,3 procenta. Data za rok 2015 zveřejnil Český statistický úřad.
Kvůli suchu výrazně stoupla cena sena a kukuřice. Dražší krmivo pak zvedá i cenu hovězího masa. Vyšší náklady mají i chovatelé prasat, ti si ale zdražení nemohou dovolit. Naopak: Vepřového je teď v Česku nadbytek a hrozí, že české maso zmizí z trhu.
Soběstačnost Česka ve vepřovém mase loni klesla pod 50 procent
