Poté, co koalice v parlamentu schválila novelu zákona o silničním provozu, která mimo jiné definuje rychlost chůze, se okamžitě začala zesměšňovat a interpretovat zavádějícím způsobem - a to tak, že novela se prezentuje jako omezující rychlost chůze na šest kilometrů v hodině. Není to pravda.
Slovenští poslanci v úterý schválili novelu zákona, která stanovuje maximální povolenou rychlost pohybu na chodnících na šest kilometrů za hodinu. Na svých internetových stránkách o tom informuje televize TA3, podle které "se na Slovensku už bude i chodit podle zákona".
Do testů pro získání řidičského průkazu přibude v druhé polovině září 24 nových otázek zaměřených na rizikové situace za účasti cyklistů nebo chodců. Otázky budou interaktivní v podobě krátkých videí. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci ministerstva dopravy.
V polském městě Niepolomice mají od začátku listopadu novou a na první pohled dost netradiční dopravní značku. Město ležící zhruba 180 kilometrů od česko-polské hranice je prvním místem, kde zkoušejí nový způsob zklidnění dopravy. Jedná se o takzvanou silnici 2-1 a místo dvou pruhů pro auta jsou na ní dva pruhy pro cyklisty a chodce a jeden pro motorová vozidla.
„Levý zadní bliká, světla svítí,“ vybaví se většině českých motoristů nad připomínkou, že by měli kontrolovat osvětlení auta. Ve skutečnosti to taková legrace není. Počet usmrcených chodců bývá za tmy dvakrát vyšší než za světla. Jestli chodce v poslední vteřině přeci jen zahlédneme, záleží i na správném seřízení světel. Špatně to naopak dopadne, pokud protijedoucí svítí příliš vysoko a oslňují.
Před sto lety se narodil Josef Hasil, jedna z nejpozoruhodnějších osobností třetího odboje. Slavný převaděč, kterého příslušníci komunistické tajné policie překřtili na Krále Šumavy. Pomohl desítkám lidí na cestě za svobodou, zavřeli ho do kriminálu, uprchl, při jedné z akcí mu zabili bratra. Nikdy se nevzdal.
Chodec v Praze ignoroval projíždějící sanitku, zablokoval jí cestu a nakonec na ni ukázal vztyčený prostředníček. Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje na sociálních sítích sdílela video celého incidentu. Vyzvala při tom, aby byli lidé ohleduplní.
Dopravní zácpy by s odstraněním cyklistů samozřejmě neskončily. Aut jezdí víc a víc. Ani zdražení pohonných hmot na ucpanosti Prahy nic nezměnilo.
V úterý v Praze odstartovala rekonstrukce tramvajové trati v úseku Palackého náměstí - Výtoň. Řidiči musí nyní jezdit směrem k Výtoni po náplavce, schodiště k řece jsou pro chodce nepřístupná a lidé musí kvůli uzavřeným přechodům oblast složitě obcházet. "Jsem velice rozladěný. Velmi mě rozčiluje, co se pořád děje s dopravou v Praze," stěžoval si na místě jeden z kolemjdoucích.
Jezdit po městě či vesnici pomalu, třicítkou, to neznamená, že jsem srab, že nejsem chlapák, machr, že snad neumím řídit. Není to hanba. Znamená to, že myslím nejen na sebe, ale i na druhé, na místní obyvatele.
V českých městech se problémy s dopravou stále nedaří řešit. Soužití chodců, cyklistů a řidičů zůstává silně problematické. Jízda na kole je riskantní, pruhy pro kola bývají úzké a mizející...
Slovensko věří, že se zapíše do dějin jako země s nejbezpečnějším přechodem pro chodce na světě. Lidé si na futuristické zebře budou připadat jako na diskotékovém parketu a místní policie je přesvědčená, že je díky osvětlení připomínajícímu stroboskop řidiči za všech okolností lépe uvidí.
Je to dost podobné, jako když se před dvaceti lety zaváděla přednost chodců na přechodech. Tehdy taky řidiči křičeli, nechtěli chodcům udělat místo, ale dnes je to normální.
Pokud změnu přijmou i senátoři, můžeme se stát o kousek modernější zemí. Možná dokonce část řidičů ve městech přesedlá z auta na kolo, elektrokolo nebo koloběžku.
Chodec v ruském městě Alexandrov, které leží zhruba sto kilometrů severovýchodně od Moskvy, se musel velmi leknout. Na záběru kamery je vidět, jak si v klidu 8. dubna kráčel po chodníku. V ten okamžik nezvládl řidič zatáčku na mokré vozovce a o centimetry muže ve vysoké rychlosti minul. Pak byla slyšet jen rána a vyděšený chodec spěchal na místo nehody.
Procházka po okolí, kde žijeme, je cosi velmi intimního. Dá se přirovnat k sexu s obývaným městem: pronikáme do něj, poznáváme ho, učíme se ho chápat a zároveň se mu i jaksi odevzdáváme.
Trojice chodců zariskovala na zastávce u pražského hlavního nádraží. Vběhli na koleje zpoza stojící tramvaje. V tu chvíli přijížděla k zastávce souprava v protisměru. Poslední z přebíhajících zakopl o zmrzlý sníh a upadl na koleje. Řidič tramvaje naštěstí nejel rychle a stihl zastavit. Poté zveřejnil záběr s varováním, aby byli lidé takové věci nedělali.
Čím bych se chtěl stát, až se znovu narodím? „V mém příštím životě/ tím jsem si jistý/ chtěl bych být radním pro cyklisty...“
Pražané mohou u přechodu pro chodce na Dvořákově nábřeží u Klášterské ulice využít bezkontaktní tlačítko pro chodce. Město jej namontovalo proto, aby lidé nemuseli mačkat to klasické, a snížila se tak pravděpodobnost případného přenosu nemoci covid-19. Bude fungovat půl roku ve zkušebním režimu.
Chytré vlády a chytrá vedení měst investují do životu (nejen životnímu prostředí) přátelské mobility. U nás vidíte pouhé zlomky, náznaky, jež k chytré dopravě míří. Zaostáváme.
Pěší by měl mít ve městě vždy přednost, on je přece „původní obyvatel prostoru“. Cyklista si přednost zaslouží také, neškodí. Teprve potom se má myslet na řidiče. Omlouvám se, zřejmě jsem hluboce konzervativní člověk.
Hidalgová otevírá město lidem, kteří chodí pěšky nebo jedou na kole. Jde tedy proti automobilové dopravě, která smrdí, ničí ovzduší a zabírá značnou část veřejného místa.
Postupně by se měla povolit jízda na vybraných ulicích a silnicích lidem, kteří se dopravují alternativně. Buď ve vymezených pruzích, nebo i bez nich. Řidiči by pak museli jet opatrněji, brát na ně ohled.
