











Uprostřed starého lesa stojí chata, která své návštěvníky dokáže okamžitě přenést do jiného světa. Srubová stavba postavená roku 1926 se ukrývá daleko od hluku měst, a přesto jen kousek od civilizace. A nyní čeká na svého majitele, který v ní však nebude moct strávit celý rok.



Když se mladá rodina rozhodla postavit si chalupu v Jizerských horách, měla od začátku jasno: Chtěla, aby místo respektovalo tradiční horskou architekturu a zároveň nabízelo komfort současného bydlení. Z místa se tedy neměl stát jen rekreační dům, ale prostor, kde se budou potkávat přátelé u dlouhých večeří a všichni načerpají energii z okolní přírody.



V polovině října, teprve před pár dny, Jaromír vyrazil z legendární tatranské Chaty pod Rysmi. A už se nevrátil. Po dvou dnech pátrání ho záchranáři našli mrtvého pod stěnou. Příčina tragédie? Uklouznutí a třísetmetrový pád. Jeho příběh není raritou. Zledovatělé řetězy, mlha a podceňování počasí dělají z Rysů jednu z nejkrásnější a zároveň nejnebezpečnějších oblastí Tater.



Nad hladinou Vltavy, v mírném svahu u lesa, stojí chata, která jako by byla stvořená právě pro dny, kdy člověk touží po tichu, klidu a teple. Chata 59 nedaleko Teletína, nabízí prostor, kde je vše, co nutně potřebujete - a kde si uvědomíte, že čas je to nejcennější.



Na úbočí prudkého svahu v srdci Krkonošského národního parku stojí bouda, která není jen běžným rekreačním domem. Je příběhem o propojení člověka s horami a o splněném snu, který vznikl bez kompromisů – a přesto s hlubokou pokorou k přírodě.



V malebné horské oblasti Kohútka vytvořil architektonický ateliér SENAA srub, který v sobě citlivě propojuje tradici a současnost. Detailně propracovaná chata respektuje charakter krajiny i valašskou architekturu, využívá moderní technologie a na první pohled zaujme proskleným i laťkovým štítem.



Něco si člověk plánuje roky, něco přijde zcela nečekaně. Třeba koupě nemovitosti. Iveta s Jaroslavem hledali auto, ale místo něj nakonec zakoupili starou chaloupku z roku 1936. A tím odstartovali novou životní kapitolu. Dnes žijí přímo v srdci přírody společně s fotogenickým psem Hugem a společnost jim v noci dělají i jeleni, kteří se pasou ze doprovodu šumění lesa. Prostě pohádka.



Když se setká láska k řemeslu, cit pro detail a odhodlání zachránit kus historie, vznikne místo, které má opravdového ducha. Ivana Schmidtová proměnila chátrající chalupu v milovaný domov plný života, kde se každý kout nese v duchu starých časů a každý drátek má své místo - pokud nespadne na zem a nezapíchne se jejímu manželovi přímo do nohy.



Chalupy jsou v Česku srdeční záležitostí. Představují návrat k přírodě a místo, kde lze zpomalit. Jednu takovou, v malebné České Kanadě, navrhla interiérová designérka Jana Pařízková. A právě její realizace může být krásnou inspirací pro každého, kdo přemýšlí, jak svou chalupu zařídit s důrazem na tradice a dnešní životní styl.



O chatu se staral skoro 50 let, patří k živoucímu inventáři Vysokých Tater. Jenže před pár dny se Viktor Beránek dozvěděl, že už se s ním dál nepočítá. Chata pod Rysy bude mít nového nájemce, Klub slovenských turistů (KST) si pro nejmladší a nejvýše položenou tatranskou chatu vybral jiného správce. Za nenápadnou zprávou se ovšem ukrývá pachuť ze způsobu, jakým se to stalo.



Ještě před pár lety to byla chata na spadnutí, která se objevila mezi stovkami realitních inzerátů. Dnes se kvůli ní do Česka sjíždějí hosté třeba z Německa, kteří hledají komfort v jedinečné přírodě. Radek Hušek uprostřed lesa postavil něco jako ekologický sen: malý domek se saunou, jezírkem a interiérem z recyklovaného materiálu. Chata Na Vodopádu v sobě skrývá mnoho pokladů.



Když Radim Filgas v roce 2021 zahájil rekonstrukci staré valašské chalupy, bylo mu 28 let. Venku vládl covid a uvnitř domu panovala tma, vlhkost a pachuť času. Katastrofální stav budovy ho však neodradil. Když spatřil překládaný strop a původní pec, bylo mu jasné, že z chalupy musí vytvořit snové místo. Stavba navazuje na okolní krásy. A to nejen přírody, ale i chaty, kterou v dětství navštěvoval.



"Vidím to pořád: fascinaci tímto jednoduchým životem," tvrdí Reidunn Botnehagen, která se vrátila ke zvykům farmářů a vybudovala statek v souladu s přírodou. Společně se svou rodinou se řídí jednoduchými pravidly. Jak žít ekologicky a možná i šťastněji? Máme šanci oprostit se od hektického lifestylu?



Na chalupu či chatu vyrazí v sezoně až pětina Čechů. Rodiny s dětmi i páry si jedou odpočinout od shonu a načerpat síly do přírody. Fenomén, který se v tuzemsku často skloňuje jako výdobytek socialismu, přetrval i po revoluci. A co víc, vyvíjí se dál. Pro účely krátkodobých pobytů mimo město tak vznikají nové apartmány a architektonicky zajímavá útočiště se vším, co člověk potřebuje k životu.



Apartmány a hotely pro tři tisícovky lidí by mohly v příštích letech vyrůst u Lipna na poloostrově Radslav. Zcela tak obklopí klidnou chatovou oblast. Jejím obyvatelům se záměr nelíbí. "K chatařům 20. století přibudou chataři 21. století," hájí záměr starostka Černé v Pošumaví. "My si sem jezdíme odpočinout, oni vyblbnout," namítají místní. Přehradou tak otřásá další spor o výstavbu.



Horská bouda Dvoračky patřila k těm nejproslulejším v Krkonoších, majitel se ji ale loni rozhodl kvůli narušené statice zbourat. Z původní stavby zbyla jedna zeď. Na úpatí Lysé hory už se ale rodí nová chata, která by měla být téměř identickou kopií původních Dvoraček. Pokud vše půjde dobře, chtěli by majitelé otevřít ještě letos.



Na chatě pod Rysy, nejvýše poležené horské chatě ve Vysokých Tatrách, působí Viktor Beránek jako místní chatař už 47 let. Minulou sezónu zde bouře poničila malovanou latrínu, která je symbolem chaty. Beránek ji se svými kolegy před letošní sezonou stihl opravit. Přesto turistický oddíl Hikemates plánuje u chaty vybodovat moderní ekologické záchody. Místním včetně Beránka se nelíbí.



V chatkové oblasti nad Sušicí v Plzeňském kraji dostali architekti za úkol vybudovat nízkonákladové bydlení pro majitelku pozemku. Na trhu proto začali hledat nejlevnější materiály, které byly v té době k dostání. Fasádu navrhli z nehoblovaných střešních latí, interiér z překližky druhé jakosti. Stavba vyšla na milion a dvě stě tisíc korun.



Rodiče s dětmi si na víkendy chtěli dopřát místo, kam by mohli utéct před ruchem velkoměsta. Pro stavbu našli krásný pozemek v Krkonoších, který vyhlíží na okolní louky a hřebeny hor. Od architektů, které k projektu přizvali, očekávali, že nový dům bude zapadat do krajiny a respektovat tvarosloví místních chat.



Únik od starostí a hlučné dopravy našel pražský pár na pozemku nedaleko velkoměsta. V místech, kde ho kolem dokola obklopují vzrostlé stromy, si od studia Archicraft nechal navrhnout moderní víkendový dům s hliníkovou fasádou a prosklenými dveřmi do zahrady. "V chatě jsme se snažili skloubit současný design, respekt k přírodě a praktické využití," tvrdí autoři.



Lyže si sundávali až přede dveřmi a po saunování skákali z okna do čerstvě napadaného sněhu. V áčkové chatě na Zahrádkách v Peci pod Sněžkou zažívali zaměstnanci Českého rozhlasu zlaté časy a radovali se i vlekaři. Obří nemovitost s kapacitou 100 lůžek pro ně znamenala stálé zákazníky. Od roku 2011, kdy ji Český rozhlas prodal, je prázdná a chátrá. Majitel ale slibuje, že jí svitne na lepší časy.



Historie Krkonoš je neodmyslitelně spjatá s jejich boudami. Umožnily rozvoj turismu, štamgasty se zde občas ale stali i místní. Často překvapí, jak moderní služby nabízely třeba už na přelomu 19. a 20. století. Ochutnat kuchyni místních restaurací sem jezdili i panovníci nebo známí básníci. Deník Aktuálně.cz připravil druhou galerii historických snímků krkonošských bud.



Moderní prvorepubliková horská chata s bazénem, ústředním topením i elektřinou. Bouda, která měla udělat z Lysé hory "český" vrchol. Impozantní secesní stavby, které navštívil Tomáš Garrigue Masaryk i členové Hitlerjugend. Všechna tato slavná místa Beskyd zůstala po velkých požárech jen na historických fotografiích, deník Aktuálně.cz přináší galerii zaniklých chat tohoto pohoří.



V kempu u pošumavské Úbislavi kdysi stával jen skromný kiosek s utopenci či nakládaným hermelínem. Před osmi lety se ale stánku ujali Jitka Sauvage a její někdejší manžel – kuchař původem z Francie. Když hosté nové majitele poznali, žadonili o šneky nebo žabí stehýnka. Zvěsti o Divokým bistru se rozšířily po celém Česku, dnes už se tam člověk nají jen s rezervací.