


Zemřel chartista a novinář Jan Patočka mladší. Byl trnem v oku komunistům
V pátek 21. listopadu ve věku 80 let zemřel Jan Patočka, novinář, politický komentátor a syn profesora Jana Patočky. O jeho úmrtí informovala Knihovna Václava Havla.



V pátek 21. listopadu ve věku 80 let zemřel Jan Patočka, novinář, politický komentátor a syn profesora Jana Patočky. O jeho úmrtí informovala Knihovna Václava Havla.



Dokončoval DAMU, hrál v divadlech, filmech i seriálech – byl vycházející hvězdou. Jenže taky šířil petici Několik vět, účastnil se Palachova týdne a 17. listopadu byl na Albertově. Po autonehodě, která ho upoutala na vozík, se stal symbolem odvahy a přesvědčení. „Je lepší být na vozíku než s komunisty. O tom vůbec není pochyb,“ říká herec Jan Potměšil během unikátního vzpomínání na listopad 1989.



Spisovatel a publicista Vladimír Škutina, který zemřel 19. srpna 1995 ve věku 64 let, patřil v 60. letech minulého století k oblíbeným tvářím československých médií. Na obrazovce se mimo jiné objevoval po boku Jana Wericha. Na začátku normalizace ale skončil - už podruhé v životě - ve vězení a nakonec v emigraci.



Barbara Herz je jedna z mála režisérek, které se u nás systematicky věnují dokumentárnímu divadlu. Ve svých autorských inscenacích, kde hraje hlavní roli autentická výpověď, se zabývá genderovými a sociálními tématy. V aktuální Kuchařce pro disidenty nabourává stereotypní obraz českého disentu. Ten totiž významnou měrou utvářeli nejen muži, ale i ženy, jako pečující manželky, matky i kuchařky.



Stranou pozornosti veřejnosti se na konci loňského roku uzavřel v soudní síni příběh, jenž se dotýká nedávné české historie. Vyplývá z něj plastický obraz, jak se Státní bezpečnost snažila rozložit hnutí kolem Charty 77. Trest za donášení na jednoho z disidentů dostala herečka a spisovatelka Hana Militká. Rozsudek je pravomocný. Aktuálně.cz na základě získaných dokumentů popisuje podrobnosti.



Dva příslušníci Státní bezpečnosti se zodpovídali z toho, že přinutili signatáře Charty 77 k emigraci do Velké Británie. Podle obžaloby mu odposlouchávali telefon nebo mu vyhrožovali. Disident nakonec do Spojeného království odcestoval. Státní zástupkyně estébáky viní ze zneužití pravomoci úřední osoby. Obžalovaní vinu odmítli. Dostali však podmíněné tresty, verdikt není pravomocný.



Bývalý vysoký příslušník komunistické Státní bezpečnosti s podřízenými donutil nátlakem výrazného disidenta opustit někdejší Československo. Důstojník za to dostal podmíněný trest, uplynulý pátek ho vynesl Obvodní soud pro Prahu 6. Je to vůbec první trest, který tento muž za službu v represivním aparátu totalitní moci dostal. Aktuálně.cz bylo u vynesení verdiktu.



Ve věku 92 let ve Švédsku zemřel zakladatel a dlouholetý předseda Nadace Charty 77, jaderný fyzik František Janouch. Oznámila to Nadace Charty 77, podle níž Janouch patřil k nejvýznamnějším osobnostem veřejného a společenského života druhé poloviny 20. století. Byl také autorem mnoha vědeckých prací, členem mezinárodních vědeckých organizací a přednášel na řadě univerzit.



Kdyby ministr Jurečka uznal své selhání a odstoupil, stalo by se něco v Česku nevídaného a cenného. Nejednal totiž jako lidovecký ministr, ale jako úřední stroj, který za papírem nevidí člověka.



Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je připraven podílet se na narovnání důchodů disidentů a disidentek. Jejich nízké penze označil za historickou křivdu. Neřešení nízkých disidentských penzí kritizuje signatář Charty 77 Jiří Gruntorád. Požaduje odstoupení ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Na podporu požadavku začal 17. listopadu u sídla vlády držet hladovku.



Situace kolem nízkých penzí disidentů je ostudná a stát ji musí co nejdříve vyřešit, shodli se zástupci vládní koalice i opozice v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Neřešení nízkých penzí disidentů kritizuje signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Drží kvůli tomu hladovku, ministra Mariana Jurečku vyzval k rezignaci.



Klement Lukeš byl osobností, která přečuhovala. Zanícený bolševik, reformní komunista, disident. Pavel Kosatík teď o něm napsal knihu nazvanou Zápasy slepého muže. Jde o jednu z jeho nejlepších prací.



Ve věku 79 let zemřela výtvarnice a signatářka Charty 77 Juliana Jirousová. Na sociální síti X, dříve Twitteru, o tom informovala Knihovna Václava Havla. Jirousová tvořila zejména obrazy světců. Byla druhou manželkou výtvarného teoretika a kritika, historika umění a básníka českého undergroundu Ivana Martina Jirouse.



V noci na sobotu zemřela ve věku 75 let publicistka, překladatelka a disidentka Petruška Šustrová. Informovaly o tom Lidové noviny, pro něž dlouhá léta psala sloupky. Šustrová byla jednou ze signatářek a později mluvčích Charty 77.



V zaplněném kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze se v sobotu odpoledne desítky lidí rozloučily s někdejší disidentkou a psycholožkou Danou Němcovou. Celoživotní bojovnice za lidská práva zemřela 11. dubna ve věku 89 let. Pietního aktu se kromě nejbližších zúčastnili její přátelé z disentu, ti, s nimiž po roce 1989 spolupracovala, i současní politici.



Za jednu z nejvýraznějších tváří československého disentu označují Danu Němcovou politici. Spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a jedna z prvních signatářů a pak i mluvčích Charty 77 zemřela v úterý ve věku 89 let. Podle premiéra Petra Fialy byla Němcová mimořádnou a hluboce lidskou osobností, která se obhajobou lidských práv významně zasloužila o svobodu a demokracii.



Každou nešťastnou lásku bych vyřídila tím, že bych ji popsala. Když trápení dáte tvar, odejde to z vás, konstatuje prozaička a scenáristka Eva Kantůrková. „Spisovatel se pokouší věci přesně formulovat, vlastně je v písemné podobě vytvoří a tím se jich zbavuje, přestávají ho strašit. Téma a postavy odejdou do knihy a já můžu jít dál,“ říká v rozhovoru.



V 50. letech minulého století byla odsouzena v politickém monstrprocesu, odmítla žádat o milost a žalář neopustila 15 let. Osud historičky umění a dlouholeté vězeňkyně komunistického režimu Růženy Vackové připomíná nová inscenace jednoho z nejoceňovanějších současných divadelních souborů Jedl.



Bojovali proti totalitě, podepsali Chartu 77, komunisté je za to posílali do vězení, některé šikanovala Státní bezpečnost. V prezidentských volbách budou nyní disidenti vybírat mezi dvěma kandidáty spjatými s režimem, který je pronásledoval. "Zkušenost s disentem nás naučila rozhodovat se v obtížných situacích. Babišův způsob je podobný zpracovávání lidí estébáky," prohlašují.



Nyní je pro mě nejpodstatnější, aby nový prezident zvolil mým nástupcem člověka, který zaručí kontinuitu směřování Ústavního soudu, říká jeho předseda Pavel Rychetský v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Poté ze svého postu po dvaceti letech odejde. A jak v rozhovoru nepřímo přiznává, přeje si, aby jeho nástupce nevybíral jako prezident Andrej Babiš.



V pražském kině Lucerna tento čtvrtek vyprávěla svůj životní příběh Marta Kubišová, která před pěti lety ukončila pěveckou kariéru. Zaplněný sál sledoval její besedu s moderátorkou doplňovanou projekcemi s hosty: herečkou Ivou Janžurovou, popularizátorem společenské etikety Ladislavem Špačkem, kardiologem Petrem Neužilem či modelkou Taťánou Kuchařovou.



Básník Ivan Martin Jirous kvitoval, že když je český underground za komunismu ilegální, alespoň se mu nemůže stát to, co se na Západě běžně děje alternativní kultuře: tedy že jej pohltí mainstream. Nakolik je někdejší podzemní kultura důležitá pro dnešek, ukazuje nová publikace literárního historika Martina Machovce.



V novele Brány mrazu spisovatele a rabína Karola Sidona se kamarád po válce ptá: „Co bylo v srpnu dvaačtyřicet? Bylo něco?“ A hrdina odvětí: „Ne, nic zvláštního.“ Kdepak nic zvláštního: začátek byl. Karol Sidon se narodil. Toto úterý na den přesně před 80 lety.



Před 51 lety se nad Československem odehrálo nevídané drama, které se stalo předlohou pro ikonický díl Mimikry normalizačního seriálu, který vznikal k 30. výročí vzniku SNB. Skupina mladých lidí unesla letadlo, aby se dostala přes uzavřené hranice na Západ. Zabila přitom pilota. Státní bezpečnost rozjela vyšetřovací akci s krycím názvem Hašiš. Falšovala dopisy, aby mezi mládeží vyvolala sváry.



Prezident Miloš Zeman se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině, svou vinu nemůže nijak odčinit a měl by abdikovat. Vyzvalo ho k tomu osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 včetně bývalého předsedy vlády a Senátu Petra Pitharta, bývalé ombudsmanky Anny Šabatové nebo textaře Michala Horáčka. Zeman ani jeho mluvčí výzvu nekomentovali.



Vladimír Mareček byl příslušníkem StB, jehož úkolem bylo monitorovat takzvané nepřátele socialistického zřízení. Jinými slovy šikanoval disidenty, kteří stáli proti komunistické diktatuře. Jednoho z nich se mu z tehdejšího Československa podařilo systematickým nátlakem vypudit. Podle zjištění Aktuálně.cz za to skončil Mareček ve vězení. Dostal pět a půl roku. Nejvyšší soud zamítl jeho dovolání.