Většina českých výrobních firem nevyužívá k výstupní kontrole kvality svých výrobků moderní technologie, jakkoliv překvapivě to může ve 21. století znít. Místo toho kontrolu provádějí manuálně nebo vizuálně pracovníci firmy, což samozřejmě vede k velké chybovosti. Někdy dokonce k chybovosti úmyslné – v případě, že jsou zaměstnanci odměňovaní podle počtu odhalených kazových výrobků.
České firmy stále spoléhají na manuální kontrolu kvality
„Podle našich průzkumů je v některých odvětvích stále až 80 procent firem spoléhajících plně nebo částečně na manuální kontrolu kvality. Majitelé nebo manažeři se často hodně soustředí na samotné výrobní procesy a finální kontrolu kvality bohužel dosti podceňují,“ říká k tomu Radek Štourač, expert na průmyslový software a počítačové vidění z firmy Kinalisoft. Právě počítačové vidění – tedy počítačová analýza obrazu v reálném čase zajištěná kamerami – chybovost zcela nebo do velké míry odbourá. 90 procent firem ale tuto technologii nezná nebo nepoužívá a drží se konzervativních metod.
Představme si běžnou českou výrobní společnost. Má kvalitní produkt, spokojené zákazníky, reklamací pomálu. Jak tato společnost řeší kontrolu kvality? Například čtyři její zaměstnanci bedlivě kontrolují každý její výrobek zvlášť. Podle vedení firmy jim údajně nic neunikne, jsou přece odměňováni za počet vadných kusů, které objeví. Podle výkazů těchto pracovníků vychází procento kazových výrobků na pouhou desetinu procenta.
Návratnost investice do dvou let
„V takových firmách jsem byl již nesčetněkrát. Vždy zde slýchávám: Nám se žádná automatizovaná kontrola nevyplatí,“ říká Radek Štourač z Kinalisoftu. Při bližším pohledu ale zjistíme, že všechno je trochu jinak. Nová linka pro automatizaci kontroly pomocí počítačového vidění v naší „typické“ společnosti by vyšla na dva miliony korun a byla by schopna plně nahradit tři zmíněné kontrolory ze čtyř. Pokud by si jeden z nich přišel na 20 tisíc korun hrubého měsíčně, dojdeme snadno k roční úspoře cirka 964 800 korun. To by znamenalo návratnost asi dva roky.
Ve skutečnosti ale bude návratnost pravděpodobně ještě mnohem rychlejší. Jak bylo řečeno, zaměstnanci jsou velmi často odměňovaní za počet vadných kusů, které odhalí. Jaká je jejich motivace sdělovat vedení reálná data z kontroly? „V jedné společnosti jsem byl dokonce svědkem poškozování výrobků přímo obsluhou, aby tito lidé dosáhli na vyšší odměny,“ komentuje Radek Štourač fakt, že tento způsob motivace zaměstnanců moc nefunguje.
K tomu se přidává lidský faktor. Zatímco počítač a s ním propojená kamera pracují při kontrole kazů výrobků bezchybně a kvalita výstupů nekolísá v čase, u lidí je tomu samozřejmě jinak. Hodně u nich závisí na únavě, na tom, jaká je zrovna denní doba, zda jsou těsně po obědě… Navíc pokud dáte hraniční součástku vyhodnotit čtyřem různým kontrolorům, existuje vysoká pravděpodobnost, že ji někteří uznají jako dobrou a jiní jako kazovou.
Reálné procento kazových výrobků je tak bez automatizovaného systému kontroly kvality velmi obtížně určitelné. V případě, že reálná kazovost je vyšší než ta udávaná obsluhou, dostávají se kazové kusy k zákazníkům, a výrazně tak trpí reputace firmy. Ztráty pro firmu však samozřejmě znamená i opačná situace, kdy jsou dobré kusy označené jako kazové. „Toto riziko stoupá u kontrol na rychlých výrobních linkách. Podle našich zkušeností se zde poměrně bežně dobré kusy podílejí na celkovém počtu vyřazených vadných kusů až z 15%,“ komentuje situaci v řadě společností Radek Štourač z Kinalisoftu.
Získejte nezkreslená data o výrobě
Automatizace kontroly kvality pomocí technologie počítačového vidění má tedy kromě zřejmých efektů, jako je snižování nákladů a zvyšování efektivity výroby a konkurenceschopnosti, i další výhody. Management získá přístup k velmi přesným datům o výrobě. Data nemůžou být zkreslena lidským faktorem, ať už úmyslně, nebo chybou. Mohou se tak stát důležitým podkladem při rozhodování o dalších investicích v rámci firmy či při kalkulaci finančních dopadů zavádění materiálů od nových dodavatelů ve výrobě.
