Zranění od klu divočáka nebo od bachyně s mláďaty. Soužití divokých prasat a lidí v pražských Klánovicích není vždy ideální, jak napovídají nedávné incidenty. Blízkost lesa a jeho obyvatel dělá místním každoročně starost. A to i přesto, že myslivci odloví desítky divočáků. Odborníci ale upozorňují, že je třeba začít lovit i bachyně.
Kůrovcová kalamita, která poslední roky ničila české lesy, je u konce. Důvod k optimismu ale není. Šlo jen o první vlnu, problém může být za pár let zpět. A je obrovské riziko, že bude ještě horší, říká profesor Tomáš Hlásny z České zemědělské univerzity. Upozorňuje, že i snaha o vysázení pestrých a odolných lesů může skončit fiaskem. Kvůli problému, který politici ignorují.
Studentky Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze si kvůli bezpečnostním pravidlům v testovacím centru musely svlékat kosticové podprsenky, které aktivovaly bezpečnostní rám. Obsluha testovacího centra se odkazovala na nařízení děkana Tomáše Šubrta, které zakazuje vpustit k testu kohokoli, kdo aktivuje bezpečnostní rám.
V prosinci a lednu se v Česku opět rozšířila ptačí chřipka. Hlavní ohniska nákazy byla ve velkochovech. Na Tachovsku hasiči museli vybít až tři čtvrtě milionu slepic. Podle expertky na chování zvířat Heleny Chaloupkové z České zemědělské univerzity může za masivní šíření ptačí chřipky nejen velké nahuštění drůbeže v halách, ale například i stres, který jí oslabuje imunitu.
„Vysoká škola tvrdí, že by nabízené předměty mohly přispět k podpoře Ruska, což třeba u chovu koní moc nechápu. Většina studentů se navíc nechce domů vracet. Stěhovali jsme se do Česka, protože jsme nechtěli žít v Putinově režimu,” kritizuje Ksenia Lazarov postup České zemědělské univerzity. Ta u přijímaček odmítla ruské a běloruské studenty včetně těch s plným počtem bodů.
„Studenti podnikají v týmu 15 až 20 lidí. Je to reálná firma, reální zákazníci i reálné peníze. Učí se zodpovědnosti za svá rozhodnutí a také tomu, jak nést jejich následky,” popisuje Václav Švec, garant studijního programu Inovativní podnikání na České zemědělské univerzitě v Praze, který funguje po vzoru finské Tiimiakatemie.
Ježci jsou přirozeným přenašečem bakterií zlatého stafylokoka odolných vůči antibiotikům. K rezistenci těchto bakterií došlo zřejmě v 19. století, nerozvinuly se tedy až po vzestupu užívání antibiotik v lidské a veterinární medicíně. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního týmu vědců s českou účastí, studii publikoval prestižní časopis Nature.
Když se řekne vysoká škola, lidé si často představí obří posluchárny, přednášky, skripta a dlouhé monology vyučujících. Na České zemědělské univerzitě to ale dělají jinak. Provozně ekonomická fakulta učí podnikání podle finského vzoru. Část výuky vedou sami studenti, založí si obchodní společnost a provozují ji. Teorie je spojená s praxí, volnost vyžaduje zodpovědné chování a pomáhá k rozvoji.
Stovky lidí v Česku vyrazí o víkendu sčítat vodní ptactvo. Sčítání přispívá k poznání, jaké mají ptáci zvyky a jak reagují na změny životního prostředí a klimatu. To pomůže jejich ochraně. O sčítání informovala Zuzana Musilová z České zemědělská univerzity. Do terénu vyrazí přes 400 ornitologů a dobrovolníků, kteří pokryjí zhruba 700 lokalit. Ptactvo budou pozorovat u řek, rybníků, či přehrad.
Při výrazném zvýšení produkce skleníkových plynů mohou být ke konci 21. století závažná dvouletá sucha ve střední Evropě až sedmkrát častější. Pokud by se podařilo nárůst emisí zastavit, klesl by oproti tomu počet očekávaných suchých období až o 90 procent. Etapa sucha z let 2018 až 2019 byla závažnější než velké sucho v polovině 20. století.
Výzkum, jaký v Česku nemá obdoby, právě probíhá na Rakovnicku. Česká zemědělská univerzita tu zkoumá zhruba pětisethektarové území tak dopodrobna, jak to jen současné technologie dovolí. "To, co tu vzniká, reaguje na to, co se bude dít na základě klimatických změn," popisuje ideu Chytré krajiny vědec Václav Hradilek. Výsledky dost možná ovlivní budoucí tvář Česka.
Zima a začátek jara nevěstí nic dobrého. V půdě chybí až 40 % vody, ale to není to nejbolavější. Bát se musíme nedostatku vody v tocích, upozorňuje rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička. Připravili jsme se o kapacitu sedmi lipenských přehrad, tuhle vodu nedokážeme zadržet. V Česku jsou i stohektarová pole a ta podle naší studie fungují jako tepelný ostrov větší než okresní město, říká.
Poblíž Lán vytvářejí odborníci z České zemědělské univerzity (ČZU) krajinu s prvky, které mají zajistit, aby půda odolala suchu i povodním. Projekt by měl být vzorem i pro jiná míst v Česku a Evropě. Vznikat začal loni v létě, hotovo by mohlo být tak za tři roky, řekl při představení projektu rektor ČZU Petr Sklenička.
V Izraeli bude letos na podzim výzkumná mise České zemědělské univerzity (ČZU) s místními vědci zkoumat závlahové systémy použitelné v Česku. Uvedla to česká vědecká diplomatka v Izraeli Delana Mikolášová. Podle rektora ČZU Petra Skleničky by systém škola použila do svého projektu na Rakovnicku. ČZU se tam snaží vymyslet krajinu, která by dokázala odolat těžkým klimatickým podmínkám.
Podle studie uhynou v obohacených klecích tři procenta nosnic. Ve volném výběhu to může být až 14 procent.
Univerzita Karlova letos zaplatí zhruba 1,7 miliardy korun z rozpočtu a další zhruba dvě miliardy z evropských dotací za přestavbu menzy či dvě stavby v Troji. Masarykova univerzita plánuje stavbu cvičné nemocnice i rozšíření Centra pro výzkum toxických látek v prostředí. A Česká zemědělská univerzita hodlá vystavět výukové centrum, jehož součástí bude mikropivovar či pekárna.
Vlčí populaci mohou ohrožovat volně žijící psi. Vědci z České zemědělské univerzity zkoumali stovky vzorků trusu a potvrdili, že křížením psa s vlkem už vznikl na území Česka "hybrid". Zvíře pocházelo z Rumburska.
Většina vysokých škol přitvrzuje proti kuřákům, řada z nich zakázala kouření i v kampusech. Například studenti České zemědělské univerzity budou nově muset kvůli cigaretě chodit i kilometr daleko. Podle právního experta měly univerzity takto postupovat už před zpřísněním zákona. Nařizoval jim to už od roku 2005 zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky.
IBM, T-Mobile a vědci z Provozně ekonomické fakulty ČZU vymysleli způsob, jak monitorovat včely na dálku. Začínajícím včelařům mimo jiné říká, jaká je teplota v úlu a kdy mají vytočit med.
Jméno čínského prezidenta Si Ťin-pchinga nyní nese i nově objevený vzácný brouk. Čínský entomolog, který pracuje na České zemědělské univerzitě v Praze, dal druhové jméno broukovi právě po vůdci říše středu. Chtěl mu tak poděkovat za to, že "pod jeho vedením je naše vlast neustále silnější a silnější". Čínský prezident však humorem příliš neoplývá a informace o tom, že jeho jméno nese brouk z rodu Rhyzodiastes, ho příliš nepotěšila. Přitom například americký prezident Barack Obama bez problémů přijal, že je po něm pojmenovaný pavouk, a zesnulý jihoafrický vůdce Nelson Mandela propůjčil své jméno nahožábrému mořskému živočichovi.
Berounská radnice už dříve souhlasila, že v případě smrti některého z medvědů nechá tělo převézt do Prahy, kde bude používáno během výuky studentů České zemědělské univerzity. Vedle kostry Vojty bude ve sbírce i další večerníčkový hrdina vlk Flíček.
