Reklama
Reklama

Česká komora architektů


architekt Jan Kasl
architekt Jan Kasl
architekt Jan Kasl

Nefunkční digitalizace ohrožuje existenci některých ateliérů, tvrdí architekt Kasl

Nedostatečně připravená a nefungující digitalizace stavebního řízení ohrožuje existenci architektonických ateliérů, které nemají peníze na pokrytí delšího období bez příjmu za projednané projekty. Přestože na vyčíslení škod je ještě brzy, problémy by se mohly stupňovat. Uvedl to předseda České komory architektů Jan Kasl. Po měsíci od zavedení digitalizace je podle něj stavební řízení v chaosu.

Bubeneč, vilová čtvrť
Bubeneč, vilová čtvrť
Bubeneč, vilová čtvrť

Češi nejsou peciválové, posílají další tipy, říká autor série o pražských čtvrtích

Barrandov, Hodkovičky, Bubeneč, Strašnice, Ořechovka, Baba i další. Jedenáctkrát pozvalo Aktuálně.cz své čtenáře o víkendech, provázených protiepidemickými omezeními, k toulkám vybranými pražskými čtvrtěmi i jejich architektonickými skvosty. "Nepamatuji si, že by reagovalo na nějaký můj text tolik lidí," tvrdí autor úspěšné série a vedoucí domácí rubriky Aktuálně.cz Pavel Švec.

Reklama
Zátěžové zkoušky Libeňského mostu
Zátěžové zkoušky Libeňského mostu
Zátěžové zkoušky Libeňského mostu

Foto: Cenné stavby, které se nestaly památkami. Některé už nestojí, jiným hrozí brzký konec

"Poslední slovo v prohlašování domu kulturní památkou má ministerstvo kultury. Problém je, že se zpravidla neřídí doporučením odborných grémií," uvedl historik architektury Rostislav Švácha v rozhovoru pro Aktuálně.cz před domem na Václavském náměstí, kde chtěl vyjádřit nesouhlas s jeho demolicí. Památkovou ochranu ale nezískala celá řada dalších podle odborníků kvalitních objektů. Naposledy i Libeňský most nebo karlínská mazutka. Desítky budov s podobně neblahým osudem monitoruje i iniciativa Poválečnáarchitektura.cz. Podívejte se v naší galerii, které oceňované objekty se na seznam chráněných památek nedostaly.

Vila pod Kraví horou
Vila pod Kraví horou
Vila pod Kraví horou

Citlivá rekonstrukce vily na Kraví hoře: Díky zaoblenému balkónu dostala nový charakter

Dům se měl po rekonstrukci proměnit na moderní bydlení a zároveň splynout se svým okolím. Hlavním motivem přestavby se stal zaoblený balkón původního objektu. "Byly použity vytříbené a vzájemně nekontrastní materiály - štuková omítka, eloxovaná dřevohliníková okna, terrazzo, žula, pohledový beton a copilit - ve snaze vytvořit moderní objekt schopný harmonického zapojení do historického rámce okolních staveb," popisují architekti z brněnského ateliéru Urban Čelikovský. Jejich projekt nominovala mezinárodní odborná porota i do užšího výběru České ceny za architekturu.

Robert Konieczny
Robert Konieczny
Robert Konieczny

Nejhezčí dům na světě stojí v Polsku. Jeho autor rozhodne o vítězích České ceny za architekturu

Česká komora architektů vyhlásila 3. ročník České ceny za architekturu. Architekti do ní mohou svá díla přihlašovat do 31. března 2018. O výsledcích bude rozhodovat mezinárodní odborná porota, která do konce května 2018 vybere do užšího výběru zhruba 50 nominovaných děl. Z nich porota následně vybere pět až deset prací, kterým bude uděleno čestné označení Finalista ČCA. Z nich pak porota zvolí držitele hlavní ceny. Vítězem loňského ročníku se stal Archeopark Pavlov.

Reklama
Jan Tyrpekl, řopík
Jan Tyrpekl, řopík
Jan Tyrpekl, řopík

Proměna starého bunkru "řopíku" v zajímavou dřevostavbu vyšla jen na 50 tisíc

Architekt Jan Tyrpekl se kromě standardních zakázek zabývá i experimentálními projekty, v jejichž rámci se snaží zkoušet různé nové postupy a strategie. Ten poslední vznikl na řopíku, tedy lehkém pohraničním opevnění na Moravě. Objekty, které Armáda ČR rozprodává, mají totiž podle něj velký potenciál, který dosud zůstává nevyužit.

Archeopark Pavlov / Architektonická kancelář Radko Květ
Archeopark Pavlov / Architektonická kancelář Radko Květ
Archeopark Pavlov / Architektonická kancelář Radko Květ

Foto: Českou cenu za architekturu získal Archeopark Pavlov. Betonový objekt zaujal i v zahraničí

Českou cenu za architekturu, kterou druhým rokem předává Česká komora architektů, získal projekt Archeopark Pavlov od architektů Radko Květa a Pavla Pijáčka. Sedmičlenná odborná porota rovněž ocenila Galerii nábytku na brněnských Vinohradech od studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers nebo Komunitní centrum Máj od SLLA Architects. Všechna oceněná díla Česká komora architektů vystaví od 29. listopadu v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze a od 13. února 2018 pak v Galerii architektury Brno.

Chybik + Kristof
Chybik + Kristof
Chybik + Kristof

Fasáda z plastů, hřbitov a létající dům: Ceny Grand Prix architektů znají své vítěze

Obec architektů ve čtvrtek večer ve Veletržním paláci v Praze Holešovicích vyhlásila vítěze 24. ročníku Grand Prix v architektuře. Hlavní cenu Grand Prix Architektů 2017 - Národní cenu za architekturu - získali Ondřej Chybík a Michal Krištof za projekt showroomu kancelářské firmy MY DVA group v Brně. "Jedná se o přímočaré, zároveň ale citlivé řešení, které s neobyčejnou elegancí a smyslem pro humor dalo starému objektu novou funkci i tvář," uvedla mezinárodní porota.

Reklama
Jiří Oplatek
Jiří Oplatek
Jiří Oplatek

Divoká 90. léta jsou pryč, v Česku teď vzniká řada špičkových staveb, říká uznávaný architekt

Jiří Oplatek patří mezi nejvýznamnější české architekty působící v zahraničí. Ve Švýcarsku, kam emigroval v roce 1969, založil v 80. letech vlastní architektonické studio a stal se členem Švýcarské komory inženýrů a architektů SIA. Nabídku České komory architektů stát se členem poroty České ceny za architekturu přijal bez váhání. "Jakési uklidnění po divokých devadesátých letech, kdy se všichni snažili dohnat a snad i předehnat západní Evropu, dalo vzniknout mnohým, vysoce kvalitním stavbám. Postupně se také zvyšovala kvalita detailů a jejich řemeslného provedení. Mnoho staveb je teď naprosto srovnatelných se špičkovou architekturou ve Švýcarsku," říká o české architektuře v rozhovoru.

Dům v sadu v Praze-Kyjích / Šépka Architekti
Dům v sadu v Praze-Kyjích / Šépka Architekti
Dům v sadu v Praze-Kyjích / Šépka Architekti

Foto: Mosty, lávky i dům na muří nožce. To jsou nominace na Českou cenu za architekturu

Do užšího výběru poroty České ceny za architekturu se dostalo dvaačtyřicet projektů. Nejčastějším tématem letošních nominací jsou jednoznačně rodinné domy, výstavní projekty, čtyři dopravní stavby a nejméně pak projekty, které se zaměřují na veřejný prostor. Jednoznačnou hvězdou letošního ročníku ceny je Jihomoravský kraj, který je v nominacích zastoupen 10 realizacemi.

Prestižní evropskou cenu za architekturu získal panelák
Prestižní evropskou cenu za architekturu získal panelák
Prestižní evropskou cenu za architekturu získal panelák

Prestižní evropskou cenu za architekturu získal panelák. I bydlení na sídlišti může být cool (2)

Prestižní evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award získal projekt revitalizace panelového bytového domu DeFlat Kleiburg v Amsterdamu nizozemského architektonického studia NL architects a XVW architectuur. Podle architekta Osamua Okamury to značí změnu trendu a nizozemský návrh přeměny by tak mohl stát i inspirací pro Česko. "Situace ve velkých českých městech je v oblasti dostupnosti bydlení dost katastrofální. Zkusme tedy raději vdechnout panelákům nový život. Jak letos udělená hlavní cena ukazuje, bydlení na sídlišti může být opravdu cool," dodává.

Reklama
Keret House, Polsko
Keret House, Polsko
Keret House, Polsko

Nejužší dům na světě stojí v Polsku. Jeho autor rozhodne o vítězích České ceny za architekturu

O vítězích letošního druhého ročníku České ceny za architekturu rozhodne mezinárodní porota. Jedním z jejích členů je Jakub Szczęsny z Polska, který stojí za řadou významných realizací. Pozornost veřejnosti ale získal především díky projektu nejužšího domu na světě. Keret House stojí v historickém centru Varšavy a v nejužší části měří 92 centimetrů.

DeFlat Kleiburg
DeFlat Kleiburg
DeFlat Kleiburg

Prestižní evropskou cenu za architekturu získal panelák. I bydlení na sídlišti může být cool

Prestižní evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award získal projekt revitalizace panelového bytového domu DeFlat Kleiburg v Amsterdamu nizozemského architektonického studia NL architects a XVW architectuur. Podle architekta Osamua Okamury to značí změnu trendu a nizozemský návrh přeměny by tak mohl stát i inspirací pro Česko. "Situace ve velkých českých městech je v oblasti dostupnosti bydlení dost katastrofální. Zkusme tedy raději vdechnout panelákům nový život. Jak letos udělená hlavní cena ukazuje, bydlení na sídlišti může být opravdu cool," dodává.

Tvorba porotců České ceny za architekturu
Tvorba porotců České ceny za architekturu
Tvorba porotců České ceny za architekturu

Tvorba porotců České ceny za architekturu

O vítězi druhého ročníku České ceny za architekturu rozhodne sedmičlenná mezinárodní porota. Seznamte se s projekty Marianny Loof (Nizozemí), Matije Bevky (Slovinsko), Eelca Hooftmana (Nizozemsko/Skotsko), Jiřího Oplatka (Česká republika/Švýcarsko), Jakuba Szczęsnyho (Polsko), Doris Wälchli (Švýcarsko) a Ľubomíra Závodného (Slovensko).

Reklama
Architekt Petr Franta s modelem letiště, které naprojektoval s kolegou Michalem Brixem
Architekt Petr Franta s modelem letiště, které naprojektoval s kolegou Michalem Brixem
Architekt Petr Franta s modelem letiště, které naprojektoval s kolegou Michalem Brixem

Letiště ukradlo architektům svoji podobu, potvrdil soud. Po 15 letech mohou inženýři získat miliony

Unikátní krádež mezi architekty vyřešil minulý týden Vrchní soud v Praze. Po patnácti letech pravomocně potvrdil, že Správa letiště Praha neoprávněně použila plány nového odbavovacího terminálu letiště Václava Havla, které vytvořili architekti Michal Brix a Petr Franta, a předala je bez jejich svolení k dokončení dalším architektům. Ti se pak pod podobu letiště sami podepsali. Soud ještě musí rozhodnout o autorské odměně a odškodném.

Aquapark - akvapark
Aquapark - akvapark
Aquapark - akvapark

Komora architektů sepsula soutěž na nový bazén v Praze 6. Studenti ČVUT to nezvládnou, tvrdí

Soutěž na podobu krytého bazénu v areálu koupaliště na Petynce v Praze 6 v úterý zkritizovala Česká komora architektů (ČKA). Mluvčí Zuzana Hošková zpochybnila, že studenti ČVUT, jimž je soutěž určena, mohou návrh plnohodnotně zpracovat. Komoře také vadí, že. v porotě není dost nezávislých odborníků. Podle společnosti SNEO, která areál spravuje, by vypsání klasické architektonické soutěže znamenalo zdržení a náklady navíc, od studentů si slibuje "mladistvé, kreativní řešení".

Libeňský most
Libeňský most
Libeňský most

Libeňský most by mohl být památkou, demolice se odkládá. Ministerstvo zahájilo řízení

Libeňský most v Praze, který už od roku 1928 spojuje Holešovice a Libeň, by mohl být prohlášen za památku. Vedení města roky plánuje opravu mostu, který je v havarijním stavu. Návrh na prohlášení mostu památkou podal již v roce 2004 Národní památkový ústav. Ministerstvo ale tehdy most za památku neprohlásilo s odkazem na to, že jej nelze opravit a zachovat přitom jeho památkové hodnoty. "Nyní máme k dispozici odborný posudek, který říká, že opravitelný je," reaguje starosta Prahy 7.

Reklama
Vizualizace Libeňského mostu
Vizualizace Libeňského mostu
Vizualizace Libeňského mostu

Nebourat ani nerozšiřovat. Libeňský most by se měl opravit a stát památkou, míní architekti

Libeňský most, který se nachází v havarijním stavu, by namísto plánovaného zbourání a rozšíření měl být opraven, domnívá se Česká komora architektů. "Jen velmi obtížně si dovedeme představit, že by byla tato nanejvýš kvalitní architektonická stavba nahrazena něčím stejně kvalitním," míní architekti. Současně se komora zasazuje, aby byla stavba prohlášena kulturní památkou. Náměstek primátorky Petr Dolínek se v pondělí vyjádřil, že by raději přes řeku viděl most nový.

Reklama
Reklama
Reklama