Na pražských sídlištích žije zhruba půl milionu lidí. Často mohou působit jednotvárně, podle odborníků je ale každé svým způsobem jedinečné, ať už (ne)kvalitou stavby, nebo architektonickou hodnotou. Některé z nich, zejména Ďáblice, Solidarita nebo Invalidovna, patří k evropské sídlištní špičce. "Jsou naším rodinným stříbrem," říká památkářka Hana Řepková.
Sedmdesátá léta minulého století se nesla v duchu intenzivní výstavby panelových sídlišť. Bytovou politiku bral přitom tehdejší totalitní režim zejména jako nástroj k upevnění své moci. Ceny bydlení sice byly nízké, soukromé vlastnictví ale prakticky neexistovalo a na byty se vedly pořadníky. Na posun v nich se čekalo i roky. Podívejte se, jak se bydlení v Česku za posledních 50 let změnilo.
Virtuální výlet do světa vánočních svátků minulých generací připravilo Východočeské muzeum v Pardubicích. Do webové výstavy nazvané Vánoční pozdrav z Pardubic zahrnulo vánoční předměty, pohlednice a fotografie, které uchovává ve svých sbírkách.
Před rokem 1989 se lidé stresovali kvůli nedostatku zboží a s tím spojeným frontám v obchodech. Davy nakupujících a přeplněné obchody ale paradoxně kazí vánoční náladu Čechům i v současnosti, přestože nabídka prodejců je nepřeberná. Prázdné regály, specifikum předrevoluční éry, nahradily podle respondentů všudypřítomné vánoční reklamy a pocit, že Vánoce znamenají velký finanční výdaj.
V 80. letech byly líhní kýče a levné nádhery, dnes se o bytech přezdívaných Husákovo 3+1 mluví jako o jednom z nejlepších výdobytků socialismu. Kvůli vysoké ceně nemovitostí jsou byty v paneláku často atraktivní volbou pro lidi v produktivním věku. "Domy jsou zateplené a interiér se dá upravit dle představ," říká paní Pavla, která v paneláku vyrostla a dnes v něm zase bydlí.
