V Česku opět převažují zastánci trestu smrti nad jeho odpůrci. Souhlasí s ním 52 procent lidí starších 15 let, nesouhlas s jeho existencí vyjádřilo 45 procent. Výsledky průzkumu z přelomu května a června na svém webu zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění. V průzkumu před dvěma lety byla poprvé v historii České republiky většina lidí proti trestu smrti.
O politiku se zajímá 47 procent Čechů, častěji muži. Osm procent lidí projevuje velký zájem, naopak 16 procent dotázaných se o politiku nezajímá vůbec. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Společenské dění pak nějakým způsobem denně sledují téměř dvě třetiny populace, nejčastěji prostřednictvím televize a internetových zpravodajských serverů.
Zatímco Václavu Havlovi i Václavu Klausovi v prvních letech po zvolení důvěřovaly tři čtvrtiny Čechů, po zavedení přímé volby se čísla jejich nástupců výrazně propadla. Petru Pavlovi nyní - dva roky od zvolení - důvěřuje polovina Čechů, ukazují dlouhodobá data. Důvod? Podle politologů dlouhodobě klesající důvěra v instituce a rozpolcená společnost po vyostřených předvolebních bojích.
Se zdravotním systémem v Česku jsou spokojeny více než tři pětiny obyvatel. Společně s výsledkem z roku 2021 to představuje dosud nejvyšší podíl spokojených od roku 2002, kdy Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) začalo názor na tuto otázku zjišťovat. Z problémů ve zdravotnictví hodnotí lidé jako nejzávažnější personální nedostatek.
Důvěra Čechů v prezidenta mírně klesla, věří mu těsně nadpoloviční většina občanů. Důvěra ve vládu a sněmovnu stagnuje na necelé čtvrtině dotázaných, vyplývá ze zveřejněných výsledků podzimního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Nejvyšší důvěře občanů se nadále těší starostové a obecní zastupitelstva.
Podle víc než tří pětin Čechů a Češek není nutné, aby rodiče dětí byli manželé, pokud rodina žije pohromadě. Rozvod v případě nefunkční rodiny považuje za přijatelné řešení 85 procent lidí. Téměř polovina dotázaných míní, že manželství by měly mít možnost uzavírat i stejnopohlavní dvojice. Ukázal to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Od března do června odpovídalo 951 lidí nad 15 let.
Většina Čechů nesouhlasí s pomalejším zvyšováním důchodů. Lidé ale zároveň většinou nechtějí sami dávat na penze více peněz prostřednictvím zvýšení daní nebo sociálního pojištění. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd, prováděného loni od konce září do začátku prosince.
Ze zahraničních politiků Češi nejvíc důvěřují slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové. Naopak největší nedůvěru pociťují k ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). V porovnání s průzkumem z loňského jara si pohoršily téměř všechny sledované osobnosti.
Důvěra ve vládu klesá, kabinetu Petra Fialy (ODS) věří šestina Čechů, z ústavních institucí dopadla nejhůře. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který ve čtvrtek zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Prezidentu Petru Pavlovi věří 58 procent lidí. Důvěra v něj tak zůstala stejná jako v předchozím průzkumu z dubna a května. Ostatní ústavní instituce si pohoršily. Nejvíce vláda a sněmovna. V obou případech to byl pokles o sedm procentních bodů na 25 procent. Lidé dál nejvíce důvěřují starostům a obecním zastupitelstvům, vyplývá z průzkumu, který zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění.
Evropské unii důvěřuje nejméně lidí v Česku od roku 2016, důvěra k ní klesla na 46 procent z loňských 58 procent. Proti loňsku se výrazně snížila také důvěra v Severoatlantickou alianci na 56 procent a v Organizaci spojených národů na 52 procent. Data vychází z letošního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Důvěra lidí v policii a armádu od minulého roku mírně klesla, přesto zůstávají nejdůvěryhodnějšími veřejnými institucemi. Policii věří 74 procent Čechů a armádě 68 procent. Stejný podíl důvěry jako armáda mají i banky, které tak získaly dosud nejvyšší důvěru od roku 1996. Nejnižší důvěru mají nadále politické strany a církve, vyplynulo z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Důvěra v prezidenta po nástupu Petra Pavla do funkce výrazně stoupla. Na rozdíl od posledních let působení jeho předchůdce Miloše Zemana má nyní hlava státu opět důvěru většiny Čechů. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, prováděného od března do května. Před odchodem Zemana z funkce prezidentovi důvěřovaly méně než dvě pětiny Čechů, nyní to jsou tři pětiny.
Z národnostních skupin žijících v Česku mají Češi nejraději Slováky. S velkým odstupem pak následují Vietnamci, Poláci a Maďaři. Největší antipatie dlouhodobě vzbuzují Romové a Arabové. Od posledního průzkumu v roce 2020 si pohoršili Rusové, naopak sympatie Čechů k Ukrajincům se téměř nezměnily. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Vláda Petra Fialy (ODS) dostala nyní od obyvatel Česka nejhorší hodnocení od roku 2013. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd, prováděného letos od konce ledna do 20. března. Většina lidí je nespokojena s programem, činností i složením vlády a také s osobou předsedy kabinetu a tím, jak vláda komunikuje s veřejností.
Působení bývalého prezidenta Miloše Zemana na Hradě vnímají lidé negativně, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Ve všech zkoumaných oblastech převažovalo kritické hodnocení nad pozitivním. Lidé Zemanovi nejvíce vyčítají, že málo dbal o vážnost a důstojnost svého úřadu. Myslí si to téměř tři čtvrtiny dotázaných.
Důvěra Čechů ve vládu, Senát a samosprávy letos v únoru a březnu oproti přelomu roku klesla, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Pouze u sněmovny zůstala míra důvěry na stejné úrovni jako v předchozím průzkumu. Největší důvěru z ústavních institucí lidé nadále vyjadřují starostům a obecním zastupitelstvům, kterým důvěřují asi dvě třetiny obyvatel země.
Ve středu končí desetileté období prezidentování Miloše Zemana. Odchází jako hlava státu, které lidé v třicetileté historii Česka věřili vůbec nejméně. Když v březnu 2013 nastupoval do úřadu, důvěřovaly mu takřka dvě třetiny lidí. Od té doby, s jednou výjimkou v květnu 2015, už to bylo jen horší.
Z vrcholných politiků lidé nejvíce věří předsedovi ANO Andreji Babišovi, v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z přelomu loňského a letošního roku mu důvěru vyslovilo 45 procent dotázaných. Druhým nejdůvěryhodnějším je šéf SPD Tomio Okamura, kterému věří 43 procent lidí. Následuje prezident Miloš Zeman s 35 procenty a premiér Petr Fiala (ODS) s 34 procenty.
Obavy z nějaké hrozby pociťovalo na konci loňského roku 60 procent Čechů. Nejčastěji se báli války, odpověděla tak téměř třetina lidí. Následují zdražování a zhoršení životní úrovně. Naopak covidu-19 se už obávalo pouhé jedno procento dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Životní prostředí v okolí svého bydliště i v celém Česku lidé hodnotí nejlépe za uplynulých 20 let. Spokojenější jsou se stavem v místě svého bydliště než s tím celkovým. O životním prostředím v okolí domova se kladně vyjádřilo 84 procent lidí, o stavu přírody v celé Česku 75 procent. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Pro lidi v Česku je při nakupování potravin jednoznačně nejdůležitější cena a následně složení, naopak nejméně důležitý je obalový materiál. Význam ceny přitom proti loňsku výrazně vzrostl, zřejmě kvůli inflaci. Vyplývá to z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění.
Zhoršení materiálních podmínek své domácnosti očekává v letošním roce polovina Čechů. Je to nejvyšší podíl od ledna 2012. Zároveň 51 procent dotázaných hodnotí životní podmínky svých domácností jako dobré, což je stejný podíl jako před rokem, vyplývá z nového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
