Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, oficiálně označil politickou Alternativu pro Německo (AfD) za stranu s prokazatelně pravicově extremistickými snahami. Úřad změnu hodnocení v prohlášení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země.
Parlamentní volby v Německu vyhrála konzervativní unie CDU/CSU. Dosáhla však horšího výsledku, než se čekalo. "Velkou zprávou je, že oslabil demokratický střed a posílil levý a pravý kraj v podobě Levice a Alternativy pro Německo. To je významný posun," řekl pro Aktuálně.cz germanista Vladimír Handl. Německo podle něj nemá čas na politické dohady, musí řešit ekonomiku, migraci i obranu.
První exit polly výsledků německých voleb zatím ukazují, že autoři průzkumů veřejného mínění jsou v Německu - na rozdíl od jiných zemí - přesní. Křesťanští demokraté (CDU) mají dle prvních odhadů 29 procent hlasů, protiimigranská a euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD) je druhá s asi 20 procenty. Následují Sociální demokraté (SPD) se 16 procenty a Zelení, kteří získali kolem 13 procent.
Zhruba 125 milionů eur (3,1 miliardy Kč) ušetří Německo díky volební reformě, která omezila počet poslanců Spolkového sněmu. Poprvé se podle ní bude hlasovat už tuto neděli.
V neděli se uskuteční předčasné volby do německého Bundestagu. Podle průzkumů je velmi pravděpodobné, že poprvé v historii si první dvě místa nerozdělí konzervativní unie CDU/CSU společně se sociálními demokraty (SPD). Vklínit by se mezi ně měla pravicově populistická až krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Lídryní strany je Alice Weidelová, jež se v mnohém vymyká.
Týden před německými parlamentními volbami vystupuje jejich favorit Friedrich Merz s imagí silného lídra, který chce hájit nejen Německo, ale i Evropu a Ukrajinu.
Německé volby na konci února bude rozhodovat i otázka vojenské pomoci Ukrajině. Ačkoli pravděpodobný budoucí kancléř Friedrich Merz patří mezi německé válečné jestřáby, bude po volbách čelit silnému tlaku dosáhnout rychlého příměří v rusko-ukrajinském konfliktu.
Předčasné parlamentní volby v Německu se blíží a podle analytiků to vypadá, že k moci má nejblíže středopravicová konzervativní unie CDU/CSU. Druhá v průzkumech je AfD. Podle germanistky Zuzany Lizcové je to reakce voličů na silně nezvládnutou imigrační politiku země a hospodářskou krizi, kterou nedokázala předchozí vláda vyřešit. "Těch potíží je celá řada a do té společnosti se to promítá," říká.
Německo nese jistou vinu za rozpoutání ruské války proti Ukrajině, říká v rozhovoru bývalý východoněmecký disident a poté dlouholetý poslanec Bundestagu za křesťanské demokraty (CDU) Arnold Vaatz. Podle něj ale nikdo nemůže po Berlínu chtít, aby vyslal vojáky do možné budoucí mírové mise na Ukrajinu, protože by to evokovalo Hitlerovu éru.
Ještě v půlce prosince vystoupili lídři křesťanských demokratů (CDU), sociálních demokratů (CSU) a Zelených na společném videu, kde slibovali voličům "slušnost" a "respekt". V zájmu demokracie a proti těm, kteří "nedodržují demokratická pravidla". Na přelomu ledna a února je všechno jinak.
V Berlíně v neděli demonstrovalo proti spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD) 160 tisíc lidí. Pořadatelé podle agentury DPA odhad policie považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desítky lidí demonstrovaly v několika německých městech. Na dění se můžete podívat v přiložené fotogalerii.
Od svého vzniku byla krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) pro ostatní politické strany zapovězeným partnerem. Nikdo s ní nejednal, koalice s ní byla vyloučená. Ale teď se lámou ledy. Po útoku ilegálního afghánského migranta na malé děti v bavorském Aschaffenburgu chtějí opoziční křesťanští demokraté (CDU) prosadit reformu celé řady pravidel týkajících se migrace. A to i za pomoci AfD.
Němci se posunuli k legalizaci konopí loni v létě. Chtějí potlačit černý trh a kriminalitu spojenou s drogami, snížit množství dealerství a také počet uživatelů marihuany.
Německý kancléř Olaf Scholz v pondělí podle očekávání nedostal při hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Zemi tak čekají předčasné volby, které se mají konat 23. února. Je téměř jisté, že z nich jako vítězové vzejdou křesťanští demokraté (CDU). Deník Aktuálně.cz připomíná profil jejich lídra a pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze.
Bavorský premiér Markus Söder požaduje v Německu vypsání předčasných parlamentních voleb po vzoru Francie, vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze podle něj v eurovolbách přišla o mandát.
Volby do Evropského parlamentu v Německu vyhrála s náskokem zhruba 14 procentních bodů opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V pondělí ráno to po sečtení všech hlasů oznámila spolková volební komise.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se bude ucházet o druhý mandát v čele unijní exekutivy. Uvedla to v pondělí na tiskové konferenci v Berlíně. Německá konzervativní politička získala jednomyslnou nominaci své domovské strany, Křesťanskodemokratické unie (CDU). Jméno nového šéfa či šéfky komise bude jasné po červnových volbách do Evropského parlamentu.
Zemřel bývalý předseda Spolkového sněmu, dlouholetý ministr vnitra a financí v několika německých vládách a výrazný politik Křesťanskodemokratické unie (CDU) Wolfgang Schäuble. Bylo mu 81 let. S odkazem na jeho rodinu o tom ve středu informovala agentura DPA. Mluvčí CDU sdělil, že Schäuble zemřel v úterý doma, v rodinném kruhu.
Současná koalice v německé metropoli sice ideově vyhovuje většině jejích obyvatel, ale v praktické rovině podává tak katastrofální výkon, že donutila desítky tisíc lidí ze zoufalství volit i proti jejich politickému přesvědčení.
Konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) chce po vyhraných nedělních opakovaných regionálních volbách v Berlíně ještě v pondělí zahájit sondážní rozhovory se sociálními demokraty (SPD) a Zelenými. Agentuře DPA to řekl lídr konzervativců Kai Wegner. Ten již v neděli v projevu ke svým příznivcům prohlásil, že chce v metropoli rychle jednat o vytvoření stabilní vlády.
Takřka polovina Němců je nespokojená s prací sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, zatímco kladně ho hodnotí třetina populace. Vyplývá to z aktuálního průzkumu institutu INSA. S klesající Scholzovou oblibou se propadá i popularita sociální demokracie (SPD), před kterou se poprvé od loňského srpna dostala nyní opoziční konzervativní unie CDU/CSU.
Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) na sobotním digitálním sjezdu zvolila novým předsedou Friedricha Merze, který v čele největší opoziční strany střídá dosavadního šéfa Armina Lascheta. Delegáti sjezdu volbou podle očekávání potvrdili prosincový výsledek vnitrostranického referenda, které se pro Merze jasnou většinou hlasů vyslovilo.
Křesťanskodemokratická unie (CDU), která je největší opoziční silou v Německu, si ve vnitrostranickém referendu za nového předsedu hned v prvním kole jasně vybrala někdejšího šéfa frakce konzervativců ve Spolkovém sněmu Friedricha Merze. Dnes to CDU oznámila na tiskové konferenci.
Německá sociální demokracie (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze má k sestavení vlády blíže než konkurenční konzervativní unie CDU/CSU vedená Arminem Laschetem. Zelení totiž oznámili, že chtějí o koalici jednat s SPD, ke stejnému kroku pak vyzvali svobodné demokraty (FDP), kteří již tento návrh přijali.
