Přijel do jihoamerické země jako turista. Venezuelský režim ho ale označil za žoldáka, který usiluje o život prezidenta Nicoláse Madura. Příběh českého dobrodruha a sportovce Jana Darmovzala se po zadržení venezuelského diktátora vrátil zpět do veřejné diskuse. Třaskavé dění v Caracasu by mohlo Čecha dostat zpět domů, domnívají se čeští politici. Darmovzal je ve Venezuele vězněn od září 2024.
Venezuelský ministr kultury nařkl autory televizního seriálu Tom Clancy's Jack Ryan z toho, že šíří myšlenku americké invaze do jeho země. Společnost Amazon Studios, která seriál distribuuje, nedávno zveřejnila trailer z chystané druhé řady.
Spojené státy zahájily tajná jednání s šéfem venezuelské socialistické strany Diosdadem Cabellem. Agentuře AP to řekl nejmenovaný vysoce postavený činitel americké administrativy.
Nedaleko Caracasu v sobotu havaroval vrtulník venezuelské armády, všech sedm osob na palubě zahynulo. Podle agentury Reuters to oznámilo venezuelské ministerstvo obrany. Vrtulník se podle ministerstva zřítil při letu z Caracasu do státu Cojedes na západě země. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
Přední venezuelský disident Leopoldo Lopez strávil jen asi deset hodin na svobodě. V úterý se dostal z domácího vězení a společně se svým politickým žákem a nyní prozatímním prezidentem Juanem Guaidóem spustili Operaci svoboda. Jejich cílem je zasadit finální ránu venezuelskému autoritářskému režimu, který vede Nicolás Maduro. Teď se ale tento Guaidóův mentor ukrývá.
Vůdce venezuelské opozice Juan Guaidó v úterý vyzval armádu a lid ke svržení autoritářské vlády prezidenta Nicoláse Madura, přičemž prohlásil, že má podporu mnoha vojáků. Ve Venezuele od té doby vypukla další vlna nepokojů, která si vyžádala už desítky zraněných a jednu oběť. Maduro opozici vzkázal, že bez váhání nechá uvěznit všechny "zrádce".
Obyvatelé Venezuely, která se v posledních týdnech potýká s rozsáhlými výpadky elektrické energie kvůli dlouhodobě zanedbané energetické infrastruktuře, se vrátili ke středověkým metodám, aby přežili. Život Venezuelanů bez elektřiny popsal švýcarský server Swissinfo.ch.
Za porušení ústavy považuje šéf venezuelské opozice Juan Guaidó skutečnost, že dvě ruská vojenská letadla přepravila do země stovku vojáků a 35 tun materiálu. Informovala o tom v úterý agentura AFP. Za dočasnou hlavu státu Guidóa uznalo na padesát států včetně USA. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v pondělí Rusko varoval, že Spojené státy nebudou situaci nečinně přihlížet.
Demonstranti proti režimu venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura se v centru Caracasu střetli s vládními silami, které kvůli očekávaným protestům obsadily řadu křižovatek. V metropoli, která se stejně jako řada míst v zemi od čtvrtka potýká s výpadkem elektrické energie, se mezitím podařilo dodávky elektřiny obnovit, metro ale nadále zůstává mimo provoz.
Davy odpůrců prezidenta Nicoláse Madura se shromáždily v Caracasu a dalších velkých městech Venezuely, aby podpořily opozičního lídra Juana Guaidóa, který se minulý týden prohlásil za úřadující hlavu státu. Za šéfem opozicí ovládaného parlamentu stojí většina zemí v regionu a dnes jej o své podpoře ujistil americký prezident Donald Trump. Protesty mají přimět Madura k vypsání předčasných voleb, socialistický vůdce však národu sdělil, že je ochoten před řádným termínem vypsat nanejvýš volby parlamentní.
V Caracasu přistál v noci na úterý Boeing-777 ruské společnosti Norwind bez pasažérů a se dvěma posádkami. Na sociálních sítích vyvolala tato informace spekulace, že letoun s kapacitou 500 osob přiletěl pro členy venezuelské vlády autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Ten čelí v posledních dnech domácímu i zahraničnímu tlaku na odstoupení.
Po hádce oslavenců s personálem nočního klubu zřejmě hodil jeden z účastníků oslavy na zem bombičku se slzným plynem.
Jihoamerickou Venezuelu trápí silná hospodářská krize a mezi obyvateli se šíří hlad. Někteří ze zoufalství přepadávají nákladní auta přepravující potraviny ze zemědělských farem.
Bývalý policejní vyšetřovatel Óscar Pérez, přezdívaný Venezuelský Rambo, loni vyzval k rebelii proti vládě.
Vláda v této jihoamerické zemi bohaté na ropu už dříve zavedla kvůli ekonomické krizi přídělový systém. Chaos pak způsobila minulý týden nařízením, aby obchodníci snížili ceny pěti desítek druhů základních potravin.
Armáda, která tvoří hlavní oporu režimu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a částečně se podílí na vládě v zemi, se po částech tříští. Maduro má sice neochvějnou podporu u armádních generálů, kteří svou loajalitu vyměnili za moc, beztrestnost a privilegia, vzpoura ovšem probíhá u řadových vojáků, kteří musí demonstrace potlačovat. Jejich rodiny totiž trápí stejné problémy jako protestující - chybí jim především jídlo a léky.
Bývalého starostu Caracasu zadržela tajná služba v úterý v noci, kdy ho v pyžamu odvezla na neznámé místo. V pátek se opoziční lídr vrátil zpět do domácího vězení. Informovala o tom jeho manželka na sociální síti Twitter. Podle venezuelských médií bylo propuštění bývalého starosty metropole Caracasu překvapivé vzhledem k tomu, že riziko protirežimních protestů v zemi nepominulo.
Proti venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi existuje v zemi silná opozice. Jedním z jejích nejvýraznějších hlasů je momentálně generální prokurátorka Luisa Ortegová. Ta Madura označuje za diktátora a hovoří o "státním terorismu". Ortegová patří mezi obdivovatele Madurova mentora, Huga Cháveze. Ten by podle ní Madurovu představu Venezuely nikdy nechtěl. V jihoamerické zemi nyní pokračují demonstrace. Ty zesílily o víkendu, kdy se volilo do Ústavodárného shromáždění. Ředitel firmy, která poskytla technologii k počítání hlasů, ve středu připustil, že hlasování bylo částečně pozměněné.
Venezuelská tajná služba odvedla během úterní noci Leopolda Lópeze a Antonia Ledezmu, dva přední opoziční vůdce a kritiky prezidenta Nicoláse Madura. Oba muži byli převezeni na neznámé místo. López byl předloni odsouzen ke 13 letům vězení a Ledezma je již třetím rokem vězněn bez soudu za údajnou snahu o svržení prezidenta. Oba muži byli ze zdravotních důvodů v domácím vězení. Americký prezident Donald Trump v prohlášení uvedl, že jeho venezuelský protějšek Nicolás Maduro je v očích USA osobně odpovědný za jejich zdraví a bezpečnost. K zadržení došlo dva dny po kontroverzních volbách Ústavodárného shromáždění, kvůli jehož ustavení chystá opozice velké protesty.
Podle volební komise přišlo k nedělním volbám do Ústavodárného shromáždění 41,53 procenta voličů a až osm milionů se vyslovilo pro to, aby se v rukách socialistického prezidenta Nicoláse Madura koncentrovala téměř veškerá moc. Opozice a experti naproti tomu soudí, že svůj hlas odevzdaly jen dva až tři miliony lidí. Opozice volby označila za nedemokratickou snahu o upevnění režimu prezidenta Madura a vyzvala k demonstracím proti ustavení nového Ústavodárného shromáždění. Při střetech mezi demonstranty a policií v den voleb zemřelo 10 lidí.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro svolal na neděli volby do ústavodárného shromáždění, které by mělo vypracovat novou ústavu. Ta mu pomůže upevnit moc v zemi. Opozice ale hlasování bojkotuje a už několik měsíců svolává demonstrace. Velké protesty se dají očekávat i po zákazu demonstrací, který vyhlásila venezuelská vláda skrze ministra vnitra Néstora Reverola. Maduro podle opozice postupně zavádí diktaturu. Shromáždění může hned po hlasování nahradit venezuelský parlament, který od podzimu 2015 ovládá demokraticky zvolená opozice.
Ve Venezuele ve středu začala dvoudenní generální stávka na protest proti nadcházejícím volbám do nového Ústavodárného shromáždění, které opozice i řada zahraničních politiků považuje za nedemokratické. Podle venezuelského vrchního státního zástupce o život ve středu přišel jeden člověk. Lidé už nad ránem začali stavět barikády, jimiž blokují hlavní silnice, informovala zahraniční média. Volby se mají konat v neděli. Opozice vyzvala ke generální stávce v celé zemi, zatím ale není jasné, jaká část obyvatel této třicetimilionové země se ke stávce připojí.
Při potyčkách během generální stávky ve Venezuele přišli o život nejméně dva mladíci. Policie podle obranců lidských práv zatkla více než 170 lidí. Venezuelská opozice ve čtvrtek zahájila čtyřiadvacetihodinovou celostátní stávku proti vládě prezidenta Nicoláse Madura a jejímu záměru zbavit se parlamentu, který má od loňského ledna pod kontrolou opozice. Násilnosti, provázející demonstrace proti Madurovi, si během čtyř měsíců vyžádaly už 99 životů.
Po nedělním neoficiálním referendu, ve němž se sedm milionů Venezuelanů vyslovilo proti plánu prezidenta Nicoláse Madura sestavit Ústavodárné shromáždění, zahájila opozice slibovanou jednodenní stávku. Jedná se údajně o největší protest proti vládě od začátku demonstrací trvajících už více než 100 dní. Jádrem konfliktu je Madurova snaha zrušit parlament a postupně si tak upevnit moc v zemi.
Oscar Pérez si vytvořil pověst akčního hrdiny, který je ochotný položit život za to, aby se Venezuela vymanila z moci nenáviděného prezidenta Nicoláse Madura. Od té doby, co v ukradené policejní helikoptéře zaútočil na vládní budovy v Caracasu, se skrývá v ústraní. Ve čtvrtek večer se poprvé objevil na veřejnosti. Vyzval lid k dalším demonstracím a účasti v nedělním referendu. "Budeme v ulicích bránit lid," pohrozil možnými střety s policií. Kdo ve skutečnosti tento samozvaný hrdina je, ale téměř nikdo neví. Opozice na neděli vyhlásila nezávazné a spíše symbolické referendum o odvolání prezidenta Nicoláse Madura. Tomu závaznému brání volební komise.
Podle venezuelské organizace monitorující porušování lidských práv v zemi během demonstrací zemřelo už přes 100 lidí. Přestože venezuelské vládní úřady uvádějí oficiální počet obětí 81. Další tisíce lidí byly zraněny a přes 3000 jich bylo zadrženo. Lidé se účastní pouličních protestů po celé zemi prakticky denně už od začátku dubna, kdy nejvyšší soud rozhodl, že převezme pravomoce venezuelského parlamentu. V něm má od loňského ledna většinu opozice, jeho práci ale od té doby blokuje vládě nakloněný nejvyšší soud.
