The Last of Us po česku. Podhoubí prorůstá slámou, startup z něj chce vyrábět obaly ve velkém
- Český startup vyvíjí obalový materiál z podhoubí a zemědělské biomasy, který má být alternativou k papíru a plastu.
- Zakladatelka Šárka Márová chce příští léto spustit první prodeje a postupně se dostat od luxusnějšího zboží až k obalům pro masový trh.
- K cenám běžných materiálů se zatím firma nedostane. Márová ale věří, že větší výroba to může změnit.
Český startup Fungi Pack vyvíjí jednorázové obaly z mycelia, tedy podhoubí, a z biomasy. Využívá mimo jiné přebytečnou slámu od lokálních zemědělců, kterou mycelium proroste a spojí do materiálu podobného kartonu či vlnité lepence. Výsledný obal je podle firmy stoprocentně kompostovatelný i v domácích podmínkách.
Fungi Pack letos zvítězil v kategorii startupů soutěže SME EnterPRIZE. Zakladatelka Šárka Márová, která projekt rozvíjí vedle práce na malé rodinné farmě a péče o malé dítě, nyní připravuje přechod k větším výrobním šaržím a prvním prodejům. Právě rozšíření výroby má firmě do budoucna umožnit cenově konkurovat plastu a papíru.
V jaké fázi je dnes Fungi Pack? Už nejde o pouhý prototyp.
Prototypy se dají rozdělit do několika úrovní. Nejdříve máte laboratorní prototyp, který následuje po samotné myšlence. Pak už máte prototyp ve funkčním prostředí, kdy ho vytáhnete z laboratoře a zkoušíte v reálném světě. Potom přichází industrializace a větší šarže a právě na tento milník teď nastupujeme.
Za jak dlouho by vás mohl začít ve větším odebírat první zákazník?
Chtěli bychom příští rok v létě dělat první prodeje.
Máte už firmy, které mají o materiál zájem?
Mám několik testerů, menších firem, s nimiž jsem zahájila spolupráci už během prvního akceleračního programu pro ženy v zemědělství. Stále jsme v kontaktu a mají zájem o ekologické krabičky. Já ale nedělám finální krabičky, proto jsem se spojila s kolegou z Českých Budějovic, panem Plujharem, který by pro nás jejich finalizaci zajišťoval v kooperaci. Nabídl mi také možnost využít jeho obchodní síť pro první prodeje. Samozřejmě ale musím rozšiřovat základnu B2B zákazníků. Hlavním zákazníkem jsou pro mě kartonážky, tedy zpracovatelé papíru na obaly.
Na jaké typy výrobků by se váš Fungi Pack mohl používat?
Mohly by z něj být krabičky třeba na dražší parfémy nebo elektroniku. Když si vybalíte nový iPhone, mohl by být klidně zabalený v tomto materiálu. Mycelium totiž velmi dobře tlumí nárazy, takže citlivá elektronika by v něm mohla být.
Houba už po vysušení neroste
A jak si materiál poradí s vlhkostí?
Podobně jako papír, tedy sám o sobě moc ne. Dá se to řešit povrchovou úpravou stejně jako u papíru. Pokud bychom chtěli vyloženě voděodolnost, musel by se materiál něčím napouštět, například vosky, ale tam zatím nejsme.
Nemůže se po namočení stát, že houba začne znovu růst?
Ne. Houba se při sušení usmrtí a nemá schopnost se znovu reaktivovat. Je to stejné, jako když si doma usušíte hříbky. Když je znovu namočíte, nabobtnají, ale houba z nich znovu nevyroste. Maximálně mohou zplesnivět. Do budoucna uvažuji také o využití řas, které mají oproti myceliu výhodu v tom, že nepropouštějí vodu. To je ale zatím opravdu vzdálenější budoucnost.
Kde tedy vidíte první reálné využití vašich obalů?
Zpočátku hlavně u luxusnějšího zboží, protože naše šarže zatím nebude tak velká, abychom materiál dostali do masového oběhu, ale aspiruji na to a chci, abyste si jednou mohla mycelium koupit třeba v Albertu.
Pokud chcete konkurovat papíru a plastu, bude zásadní cena. Dokážete se jim přiblížit?
K dnešnímu dni těžko, protože každá malosériová výroba je nákladnější. Vstupy ale máme poměrně levné, takže si myslím, že pokud bychom našli zákazníka, s nímž bychom uzavřeli zajímavý kontrakt, například IKEA, dokázali bychom cenu výrazně snížit.
Když odhlédneme od ekologie, co může být pro výrobce nebo značky na myceliu zajímavější než na běžných materiálech?
Naším cílem je dostat se i na lepší cenu. V malosériové výrobě to teď ekonomicky výhodnější nebude, protože každý chce dobře nakoupit a výhodně prodat. V tom nyní prohráváme. Samotný materiál je ale atraktivní tím, že je nový. Dá se probarvovat a dá se do něj krásně gravírovat podobně jako do dřeva. Když zákazník na poličce uvidí mycelium, zaujme ho. Možná s odporem ve smyslu „ježíš, co to je“, možná ze zvědavosti, protože nic takového předtím neviděl, a minimálně se u něj zastaví. Značka tak nemusí výrobek zabalit do plastu nebo křiklavého papíru jako každý druhý.
Jak dlouho samotná výroba trvá? Plast i papír se vyrábějí velmi rychle.
Když budeme brát čistě výrobní část, plast nás samozřejmě poráží. Ale je to podobné jako ve Škodovce, kde lead time může být dlouhý, ale z výrobní linky potom auta vycházejí průběžně. Samotné prorůstání mycelia materiálem trvá šest dní.
Zemědělcům se vyplácí slámu spálit
Fungi Pack vznikl také kvůli tomu, že jste sama pracujete v zemědělství. Co vám na současném využití slámy vadilo?
Zemědělci potřebují z půdy, kterou obhospodařují, vytěžit maximum, aby přežili, a to i při všech dotacích. Výkupní ceny surovin jsou nízké. Letos bylo příšerné sucho, ale přesto se stalo, že než aby zemědělci prodali slámu za nižší cenu chovateli, spalovny nabídly více a cena se dostala třeba na 2500 korun za tunu. Dobytka ubývá a sláma se bohužel tolik nevrací na pole. Zemědělcům se ji vyplatí prodat, aby si mohli nakoupit hnojiva. Říkala jsem si proto, proč děláme spoustu ekologických opatření a pak tu máme spalovny. V Českých Budějovicích se zrovna staví spalovna odpadu.
Chcete tedy slámu poslat dál než do spalovny.
Chtěla jsem ji lépe prodat a využít princip cirkulární ekonomiky. Po skončení životnosti obalu bychom ho mohli podobně jako bioodpad vracet zpátky do půdy místo toho, aby proletěl komínem. Teoreticky bychom ho mohli znovu monetizovat jako hnojivo pro zemědělce nebo vytvořit benefitní program, že pokud nám budou dodávat slámu, my jim budeme vracet hnojivo. Možností je více. Zatím jsem se touto částí podrobně nezabývala, ale přijde mi to mnohem lepší než slámu pálit.
Jak jste přišla právě na spojení s houbami?
Houby mě obecně baví, asi jako každého Čecha v lese. Postupně jsem se o ně začala zajímat i z léčivého hlediska a ve světě navíc začaly vznikat startupy pracující s myceliem; několik jich máme i v Česku. Nás zajímá hlavně podhoubí, ty kořínky, ne plodnice, což mi přišlo jako zajímavý a nevyužitý materiál, takže jsem začala studovat, co všechno umí a k čemu by se dalo použít. A protože mě zároveň trápilo využití slámy a podhoubí se jí živí, postupně se ty dvě věci spojily. Vedle Fungi Packu totiž hospodařím na farmě, na 33 hektarech. Jsme malá rodinná farma a pracujeme tam všichni. Dá se říct, že hospodaříme regenerativním způsobem a dobytek nepřijímá obiloviny, pouze trávu, ať už sušenou v zimě, nebo kvašenou.
