Zámek Veleslavín jde opět do dražby s nižší vyvolávací cenou. Předtím se o něj nikdo nepřihlásil
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyhlásil na únor nové kolo elektronické aukce pražského zámku Veleslavín. Vyvolávací cenu proti poslednímu pokusu o prodej zámku snížil o 73 milionů korun na 420 milionů korun. Do předchozích dvou kol aukce se nikdo nepřihlásil. V případě úspěšné aukce umožní majetkový úřad Praze a městské části Praha 6 dorovnat nejvyšší nabídnutou cenu, uvedl dnes ÚZSVM v tiskové zprávě.
Aukce se uskuteční od 18. do 19. února. Zájemci o vstup do dražby musí nejpozději den předem složit kauci 15 milionů korun. V dražbě bude minimální příhoz 50.000 korun. Zájemci o koupi zámku budou mít příležitost si nemovitost po dohodě s ÚZSVM prohlédnout 30. ledna, 6. února nebo 13. února.
Poprvé se ÚZSVM pokusil zámek Veleslavín prodat loni v listopadu, tehdy byla vyvolávací cena 580 milionů korun. Minulý týden při druhém pokusu snížil vyvolávací cenu na 493 milionů korun, ani v jednom případě se ale do dražby nikdo nepřihlásil. Hlavní město ani městská část neprojevily zájem nemovitost za vyvolávací cenu koupit, označovaly ji za příliš vysokou.
Majetkový úřad v minulosti navrhoval zařadit zámek Veleslavín do výměny nemovitostí mezi Prahou a státem, ze které ale nakonec sešlo. Žádost Prahy o bezplatný převod ÚZSVM odmítl. Městská část Praha 6 loni s majetkovým úřadem dohodla roční zápůjčku a v červnu část areálu zpřístupnila veřejnosti.
Zámek Veleslavín není jedinou nemovitostí, kterou se ÚZSVM nedaří prodat. Loni neuspěly pokusy o dražby středočeského zámku Štiřín a pražského Paláce Broadway, které by v obou případech mohly znamenat pro majetkový úřad rekordní prodej. Další aukce obou těchto nemovitostí se uskuteční tento týden.
Zámek Veleslavín s historickým parkem se rozkládá na třech hektarech a pochází asi z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. V první polovině 20. století sloužil jako neurologické sanatorium, které založili Leo Kosák a jeden z objevitelů Alzheimerovy choroby Oskar Fischer. Léčily se tam například Charlotta Garrigue Masaryková či Milena Jesenská.
Po komunistickém převratu byl areál znárodněn. Po revoluci měly objekt v nájmu různé instituce. Nyní spadá pod ÚZSVM, který areál získal od ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2015. Naposledy byl areál rekonstruován v roce 1986.
