Něco mezi nájmem a vlastněním. AFI buduje portfolio bytů, k nimž patří zahrádka, cvičení i cowork
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Před několika lety se developer AFI pustil v Česku do výstavby bytů pro institucionální nájemní bydlení.
- Součástí je nejen nájem, ale i vybavení, komunitní zahrádka, cowork či společenská místnost.
- AFI je v tomto segmentu největším hráčem na českém trhu.
V Česku žije ve vlastním bydlení 75 procent lidí, což je stále nejvíce v Evropské unii. Podíl lidí v nájmu se však rok od roku zvyšuje. Svůj díl na tom mají i velcí investoři, kteří čím dál častěji odlupují část projektu pro nájemní bydlení nebo ho dokonce sami dál provozují. Výstavba se soustředí do velkých měst, zejména pak do Prahy. Největším hráčem v oblasti takzvaného institucionálního nájemního bydlení v hlavním městě je developer AFI.
AFI působí v Česku už od devadesátých let. Stojí za několika kancelářskými a obchodními komplexy, jako je například Palác Flora na pražských Vinohradech, kromě toho ale tři desítky let stavělo také bytové projekty k prodeji. To se před nedávnem změnilo a AFI se místo nich začalo soustředit na budovy, jež má dlouhodobě ve správě. „V institucionálním nájemním bydlení vidíme budoucnost. Je to součástí naší strategie, kdy vnímáme vztah k budovám, které postavíme, a k jejich nájemcům jako dlouhodobý,“ líčí pro e15 šéfka AFI pro Česko Karin Shalev Shogol.
Developer už v Praze postavil zhruba 900 bytů k pronájmu, které nadále provozuje. Prvním projektem byl Tulipa Třebešín v Praze 3 dokončený v roce 2022, následoval Karlín a dva bytové domy na brownfieldu v Kolbenově ulici v Praze 9. Dalších 1300 jednotek je nyní v různých fázích přípravy, velkou část přitom tvoří dva nové projekty – Nová Elektra rovněž v Praze 9 s téměř třemi stovkami bytů a Strašnice v Praze 10 s více než pěti sty byty. Cílem je mít v portfoliu do pěti let zhruba pět tisíc nájemních bytů. Jedním z prvních, který se začne stavět, je třetí bytový dům na Kolbenově. Zároveň se ale developer poohlíží i po dalších velkých městech v Česku.
AFI přitom dalším hráčům, alespoň na pražském trhu, uteklo o parník. Ukazuje to studie k institucionálnímu nájemnímu bydlení, za kterou stojí BTR Consulting. V reportu pro první polovinu roku 2026 řadí AFI na první místo s necelými devíti stovkami bytů. Druhý je Mint Living, který má bytů o víc než polovinu méně. Třetí je paradoxně Siko, majitelé společnosti zabývající se především koupelnovým zařízením, rodina Valových, mají přitom jediný projekt, a tím je dům Radost (bývalý Dům odborových svazů) na pražském Žižkově. Zdaleka nejvyšší podíl má AFI i na aktuálně plánovaných projektech.
Firma zajistí nábytek i opravy
AFI se v Česku pustilo do nájemního bydlení na základě zkušeností z jiných trhů. Podobné projekty buduje také v Polsku a Rumunsku. „Věříme v různé segmenty bydlení. Zdravý trh potřebuje možnosti, od vlastnických bytů přes nájemní, institucionální nájmy po družstva a podobně,“ míní Shalev Shogol.
Developer se zaměřuje na byty, které jsou plně vybavené, poskytují určitou kvalitu, ale také služby, to znamená, že se nájemník po přestěhování nemusí o nic starat. Ani o vybavení nábytkem, ale ani o údržbu domácnosti – když se něco rozbije, má k dispozici aplikaci, kde nahlásí závadu a ozve se potřebný servis. Zároveň mají nájemníci k dispozici v různých projektech například komunitní zahrádku či společnou místnost, kde se dají pořádat různé akce nebo cvičení.
Součástí developerské výstavby jsou také služby, jako je například supermarket, kavárna, restaurace nebo cowork či venkovní fitness. Od toho se odvíjí také cena, která začíná na zhruba 30 tisících korun. I tak je to podle AFI méně, než kolik stojí měsíční splátka za hypotéku, navíc bez potřeby velkého kapitálu na začátku. To potvrzuje i zmiňovaná studie.
AFI cílí ve svých projektech na českou i zahraniční klientelu, převážně jde o skupinu mezi 25 až 45 lety. Naprostá většina bytů je v dispozici 1+kk a 2+kk. Co se mění, je očekávání od institucionálního nájmu. Ještě před pár lety ho lidé brali jako krátkodobé řešení pro přechodné období, dnes je to častěji vědomé rozhodnutí. „Koupit si byt je dnes velmi obtížné, to lidi tlačí do nájmů. Zároveň chtějí být také víc flexibilní. Jeden měsíc žijí v Praze, další v zahraničí,“ vysvětluje šéfka AFI Česká republika.
Zároveň se developer nevzdává ani druhého modelu, kdy některé projekty pouze postaví a poté prodá. Podle Shalev Shogol půjde ale i tak spíše o výjimky. Generální ředitelka AFI v Česku říká, že developerské projekty posuzují případ od případu, drží se dané strategie.
Podíl institucionálního bydlení v Česku se podle ní každopádně rok od roku zvyšuje a bude dál růst. Ostatně Shalev Shogol přišla do Česka ze sousedního Německa, kde je podíl nájemního bydlení jeden z nejvyšších v Evropě. V nájmu tam žije 60 procent lidí, v Berlíně dokonce 85 procent. Bydlet v nájmu je v Německu naprosto běžná volba i součást tamní kultury. Je to tak dobrý příklad, jak může nájemní trh fungovat jako plnohodnotné dlouhodobé řešení.
„Před deseti lety většina developerů stavěla a prodávala. Dnes mají strategii stavět a spravovat. I další developeři věnují alespoň část svých rezidenčních projektů nájemnímu bydlení,“ říká Shalev Shogol. Příkladem může být projekt Lihovar od Trigemy, která část první etapy odprodala společnosti XPlace, jejímž cílem je poskytovat nájemní bydlení. Ta přitom patří Pražskému arcibiskupství.
Kromě institucionálního nájemního bydlení v Česku fungují i další typy nájmu. Je to zejména dostupné bydlení, které je určené například pro mladé lidi do 35 let nebo vybrané profese, jako jsou učitelé či zdravotníci. V tomto segmentu je aktuálně podle studie BTR jedničkou Dostupné bydlení České spořitelny, které přišlo s podobným modelem, jaký je dlouho zažitý například v Rakousku. Dostupné bydlení ale staví i hlavní město, a to skrze dceřinku Pražskou developerskou společnost.
