Vodohospodáři hrozí: Novela zákona o obnovitelných zdrojích zdraží vodu

Jedna z aktivačních nádrží Plzeňské čistírny odpadních vod. Odpadní voda se zde čistí i díky silnému okysličení. Okolo nádrží se vznáší zemitá vůně

Jedna z aktivačních nádrží Plzeňské čistírny odpadních vod. Odpadní voda se zde čistí i díky silnému okysličení. Okolo nádrží se vznáší zemitá vůně • Zdroj: Tereza Capkova

Na dispečinku Plzeňské čistírny odpadních vod se střídají služby po osmi nebo 12 hodinách. Z centrály se dá ovládat celá čistírna odpadních vod. Dispečer má k dispozici tři strojníky
Speciální přístroj umí zjistit přítomnost látek na bázi chlóru
V laboratoři kontrolují pravidelně složení odpadních vod, odpadní vody do čistírny posílá například plzeňský pivovar
Přepadová komora pro dešťovou vodu
Jedna z nádrží, v pozadí jsou vidět vyhnívací nádrže. Každá z nich pojme až 6,5 tisíce kubíku. Doba zadržení odpadní vody je přibližně 30 dnů
15 Fotogalerie
Tereza Čapková

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
Plzeňská čistírna odpadních vod je energeticky soběstačná, sama si téměř ze sta procent vyrábí energii i teplo díky zpracování kalového plynu. Ročně tak na energiích ušetří až 15 milionů korun. U pražské čističky se 75procentní soběstačností jde o úsporu 50 až 70 milionů korun. Nyní se ale Sdružení vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) obává, že při zastavení nebo omezení státní podpory pro stávající obnovitelné zdroje se kogenerační jednotky neuživí a náklady vodohospodáři promítnou do ceny vody.

„V případě zastavení nebo omezení podpory pro stávající zdroje na 10 let dojde v minimálně 50 procentech instalací kogeneračních jednotek na čistírnách odpadních vod k jejich odstavení z provozu, protože přínos jednotky bez zeleného bonusu bude nulový nebo záporný. Nová zařízení nebudou pořizována,“ uvedl předseda představenstva SOVAK ČR František Barák.

Bez kogenerační jednotky budou muset čistírny energie nakupovat a náklady promítnou podle Baráka do cen stočného. V případě, že by museli vodohospodáři kogenerační jednotky uzavřít, vrátí se zpracování kalů podle Baráka zpět o 15 až dvacet let. V té době byl kalový plyn bez užitku spalován.

„Dopady na životní prostředí i zatížení domácností v podobě zvýšení stočného budou velmi významná,“ míní Barák. Stočné se na ceně vody podílí od 30 do 60 procent, záleží na lokalitě.

Provoz kogeneračních jednotek je podle sdružení finančně náročný a výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů není v současné době s tradičními zdroji konkurenceschopná. Zavírat se budou podle obchodního ředitele Veolia Voda Česká republika Ondřeje Beneše kogenerační jednotky v lokalitách, kde jsou méně zatěžovány. Mezi prvními by mohlo skončit zařízení na Mostecku.

„Řada instalovaných výroben je na hranici životnosti a dochází k jejich rekonstrukcím, vyhodnocení dopadu čerpání zeleného bonusu je klíčovým prvkem v rozhodování, zda systém zachovat či ne, a to zejména s ohledem na provozní náklady,“ uvedl Beneš.

Společnost Veolia Voda v České republice provozuje 416 čistíren odpadních vod, pět z nich obhospodařuje velká města, jako jsou Praha a Plzeň.

Tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Paták poznamenal, že návrh na zastavení podpory se týká pouze nových zařízení, uvedených do provozu v příštím roce. „Pokud někdo podporované zařízení již provozuje, změna se ho nedotkne a bude dále příjemcem podpory podle současných pravidel. Navrhována změna se tedy nemůže podepsat na výši jiných poplatků, navíc související s hlavní činnosti podnikání,“ uvedl mluvčí. Současní provozovatelé podle něj nepřijdou ani o korunu.

Podle Beneše ale ministerstvo situaci zjednodušuje. Uvedl, že historicky došlo k zásadnímu snížení podpory pro zdroje spalující kalový plyn a nyní se nachází na úrovni zeleného bonusu 0,9 koruny za kilowatthodinu. „Navíc na stavbu kogeneračních jednotek není možné čerpat dotace,“ podotkl Beneš.

Ne všichni provozovatelé by i v případě zastavení či omezení podpory uvažovali o uzavření kogenerační jednotky. Příkladem mohou být Brněnské vodárny a kanalizace. Společnost na čistírně odpadních vod využívá pro výrobu elektrické energie z bioplynu dvě kogenerační jednotky. Energie, kterou vyrobí, pokrývá přibližně 40 procent celkové spotřeby čistírny. Čistírna zpracuje i vyrobené teplo.

„Z tohoto důvodu budeme kogenerační jednotky využívat i v případě pozastavení podpory OZE. Vliv omezení státní podpory nemáme vyčíslen a tedy ani vliv na případnou výši stočného,“ sdělil serveru E15.cz ředitel kanalizační sekce Vladimír Habr.

Články z jiných titulů