Uhlí mělo v Evropě končit. Teď se vrací do hry a elektrárnám vydělává víc než plyn
- Výroba elektřiny z uhlí by v Evropě mohla během půl roku vzrůst až o čtvrtinu.
Uhelné elektrárny jsou nyní výdělečnější než plynové a například ČEZ letos očekává devítiprocentní růst výroby z uhlí.
Česko přesto plány na odchod od uhlí nemění.
Evropa se po letech ústupu od uhlí může v nadcházejících měsících vrátit k jeho výrazně vyššímu využívání. Podle analytiků citovaných agenturou Reuters by se výroba elektřiny z uhlí mohla během následujícího půlroku zvýšit zhruba o čtvrtinu, zatímco produkce plynových elektráren má podobným tempem klesnout. Podíl uhlí na výrobě elektřiny přitom v Evropské unii loni podle Eurostatu klesl na historické minimum 9,2 procenta.
V důsledku omezení dodávek zkapalněného plynu přes Hormuzský průliv došlo k prudkému zdražení zemního plynu. Evropská cena plynu v září překročila 80 eur za megawatthodinu, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky, a situaci komplikuje také nižší naplněnost evropských zásobníků.
Podle dat společnosti ICIS se tak evropské elektrárny spalující černé a hnědé uhlí staly v průměru výdělečnějšími než plynové, a to poprvé přinejmenším od roku 2024. Přestože uhelné elektrárny zpravidla platí více za emisní povolenky, současný rozdíl v cenách paliv jejich vyšší emisní náklady kompenzuje. Uhlí tak zůstává konkurenceschopné i navzdory vlastnímu zdražování. Cena australského energetického uhlí Newcastle, kterou sleduje server Trading Economics, se 8. října pohybovala kolem 149 dolarů za tunu, meziročně přibližně o 43 procent výše.
Uhlí se znovu vyplácí
„Ceny uhlí mohou být provázány s cenou elektřiny přímo v nákupním kontraktu a obecně platí, že růst cen elektřiny táhne nahoru i ceny uhlí. Přesto ve srovnání s ještě dražším plynem je uhlí v současné situaci konkurenceschopným palivem,“ říká generální ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. Reuters s odkazem na analytičku společnosti Veyt uvádí, že uhlí by mohlo zůstat levnější variantou pro výrobu elektřiny než plyn během příštího roku, potenciálně až do března 2028.
Prostor pro zvyšování výroby z uhlí je však v Evropě omezený kvůli uzavírání elektráren v předchozích letech. Například v Německu by se podle společnosti Veyt mohlo využití zbývajících uhelných zdrojů už ve čtvrtém čtvrtletí přiblížit jejich praktickému maximu.
Vyšší výrobu elektřiny z uhlí letos vykazuje také český ČEZ, i když jeho pololetní výsledky ještě nemohly odrážet dopady zářijového zdražení plynu. Skupina v tomto období vyrobila v uhelných zdrojích meziročně o pět procent elektřiny více a za celý rok očekává devítiprocentní nárůst. Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže se spolu s vyšší výrobou zvýšila také těžba uhlí ve skupině.
Současné podmínky nicméně dlouhodobé plány ČEZ nemění. Společnost si sice díky příznivému vývoji cen elektřiny a emisních povolenek zajistila vyšší marže pro rok 2027, v dalších letech ale očekává zhoršení ekonomiky uhelných elektráren. „Pořád počítáme s tím, že kolem roku 2030 dojde k tomu, že je budeme odstavovat, protože z ekonomického hlediska už se je nevyplatí provozovat,“ uvedl Kříž.
Drahý plyn český odchod od uhlí neodvrátí
Podobně jako ČEZ ani české teplárny kvůli současnému vývoji na energetických trzích nemění své plány na odchod od uhlí. Rozhodující jsou pro ně především již rozběhnuté investice do náhradních zdrojů a očekávaný útlum těžby hnědého uhlí. Podle ředitele Teplárenského sdružení ČR Jiřího Vecky už mají teplárny zpravidla podepsané smlouvy a u většiny projektů probíhá výstavba. „Většina investic by měla být dokončena v letech 2028 až 2030. Současná situace na trhu s plynem tak nemá na plánovaný odchod od uhlí v teplárenství žádný dopad,“ říká Vecka.
Přechod od uhlí zvýší závislost českého teplárenství na plynu. Zatímco loni se z uhlí vyrábělo 47,5 procenta tepla a ze zemního plynu 27,3 procenta, do roku 2030 má podle Vecky podíl plynu vzrůst přibližně na 45 procent. Přechod na plyn se tak má týkat zhruba poloviny současné výroby tepla z uhlí, zbývající část mají nahradit biomasa, komunální odpad a další nízkoemisní zdroje. Teplárenské sdružení zároveň nepředpokládá, že současné vysoké ceny plynu přetrvají dlouhodobě. „Ceny plynu pro rok 2028 jsou aktuálně o třetinu nižší než pro rok 2027,“ říká Vecka.
