Pentagon chce elektřinu ze solárů, nad kterými slunce nikdy nezapadne
- Využití slunečního svitu z vesmíru je jedním z řešení amerického nárůstu spotřeby elektřiny.
Projekt má usnadnit regulaci solární energie.
Vesmírné systémy budou zranitelné vůči útokům.
Spojené státy všemožně hledají cesty k novým prostředkům produkce energie, které by nasytily datová centra a umělou inteligenci. Jedním z řešení jsou obnovitelné zdroje, jsou ale nevyzpytatelné a potřebují záložní výrobu. Startup Overview Energy však nabízí řešení: využít prostor, ve kterém slunce svítí téměř ustavičně. Projekt solární energie z vesmíru už zaujal i Pentagon. Někteří experti jsou ale opatrní především ohledně ekonomické stránky technologie.
Nejpraktičtějším a nejhojnějším energetickým řešením, které zároveň často přehlížíme, je to, které se nachází vysoko nad našimi hlavami, tvrdí Overview Energy. „Opravdu věříme, že s touto technologií jsme schopni dodávat energii v rozsáhlém měřítku,“ prohlásil nedávno pro Washington Post představitel společnosti Darko Filipi.
Nutnost navést energii z vesmíru na správné místo na Zemi
Americké ministerstvo obrany podepsalo se společností Overview Energy smlouvu o vývoji vesmírného solárního systému. Konkrétně o výrobě a testování naváděcího majáku, jenž by umožnil přesně nasměrovat energii sbíranou satelity na oběžné dráze na existující velké fotovoltaické projekty na Zemi. Energie by se tam měla dostat v podobě svazku blízkého infračerveného světla.
„Paprsek je neviditelný, bezpečný pro oči a nevytváří negativní tepelné účinky na lidi, divoká zvířata ani zařízení,“ zdůrazňuje Overview Energy. Panely posléze toto světlo přemění na elektřinu nezávisle na denní době. Jeden satelitní klastr by přitom měl obsluhovat více přijímačů i napříč kontinenty a rychle mezi nimi přepínat podle poptávky.
Projekt by tak do jisté míry měl vyřešit těžkou regulovatelnost fotovoltaické výroby elektřiny, a to bez zatížení elektrických sítí a nutnosti jejich modernizace. Navíc by měla být produkce z infračerveného záření efektivnější. „Solární energie je již jednou z nejlevnějších forem energie. Je však pevně vázaná na místo a čas: vyrábí se tam, kde svítí slunce,“ podotýká firma. Připouští však, že ani její paprsek neprojde mraky.
Americká armáda usiluje o energetickou autonomii
Pokud vše půjde hladce, mohlo by k první demonstraci vesmírné solární energie dojít už v roce 2028. Velké nasazení systému a komerční provoz jsou v plánu o dva roky později.
Armáda se o spolupráci zajímá, protože by tato energie mohla zásobovat odlehlé základny a místa, která by případně zůstala odříznutá od zásobování. Není to jediný projekt, jenž má vojenským zařízením umožnit větší energetickou autonomii. Nedávno vybrala dodavatele jaderných technologií a pět lokalit pro výstavbu a provoz dvacítky jaderných mikroreaktorů. Ty by se později mohly ze základen rozšířit do komerční sféry.
O sluneční energii z vesmíru se zdaleka nezajímá jen armáda, ale i velké technologické firmy, které v poslední době zoufale shánějí zdroje energie, kde se dá. Společnost Meta podepsala už na jaře dohodu, která jí poskytuje předčasný přístup ke kapacitě až jednoho gigawattu z navrhovaného vesmírného solárního systému společnosti Overview. To téměř odpovídá výkonu jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín.
Varování před přehnaným optimismem
Zavádění technologií bude drahé. Zastánci vesmírné sluneční energie přesto věří, že by mohla brzy cenově konkurovat jiným zdrojům. Některé studie naznačují, že by k tomu mohlo dojít už v roce 2040.
Ne všichni jsou však takto optimističtí. „Technologie by mohla fungovat,“ řekl Washington Post fyzik ze Stanford University Amory Lovins. „Ale mám vážné pochybnosti o tom, že to zafunguje z ekonomického hlediska,“ dodal. Zdůraznil, že existuje řada čistých, osvědčených a neustále dostupných zdrojů, jako jsou jádro a geotermální energie, které mohou vyrábět elektřinu mnohem levněji.
Odborníci varují i před dalším problémem, který v době geopolitické nestability nabyl na důležitosti. Vesmírné systémy by byly zranitelné vůči nepřátelským útokům. „Podobně jako jiná kritická národní infrastruktura je i tato lákavým cílem pro kyberzločince, státem podporované aktéry a hacktivisty, kteří se snaží způsobit narušení nebo získat geopolitickou výhodu,“ konstatovala společnost Frazer-Nash Consultancy.
