Evropa hrozivě zaostává za Čínou i USA. Reformy přicházejí jen v krizích, varuje Radek Špicar
- Evropská unie rychle ztrácí globální konkurenceschopnost, přičemž k prosazení zásadních reforem ji podle Radka Špicara dokáží přimět pouze vyhrocené krizové situace.
Hlavní překážkou v soupeření s USA a Čínou či v čelení ruské hrozbě zůstává nedokončená evropská integrace a absence odvahy politiků konat v dobách míru.
Přicházející bezpečnostní krize může Evropu přimět k posílení, Česko však kvůli falešnému pocitu bezpečí stále odkládá potřebné strukturální reformy.
Evropská unie rapidně ztrácí svůj podíl na světové ekonomice – hlavně ve prospěch Číny – a jejím politikům se dlouhodobě nedaří prosadit větší změny, které by tento trend mohly zvrátit.
Výjimkou jsou krizová období, jež pro sedmadvacítku fungují jako urychlovač reforem i evropské integrace, říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar v novém díle pořadu 11am Briefing. Finanční a dluhové problémy z let 2010–2012 například uspíšily vznik bankovní unie a záchranných valů, migrační vlny zase hlubší koordinaci ochrany společné hranice. Opakované energetické krize nás tlačí ke snižování naší závislosti na fosilních palivech.
Největší překážkou pro schopnost Evropy konkurovat Číně a Spojeným státům – a také se bránit ruské agresi – je podle Radka právě nedokončená integrace a roztříštěnost starého kontinentu.
„Bohužel v Evropě nám chybějí politici s odvahou, kteří by dělali ty potřebné věci i v dobách stability, míru a klidu,“ říká Radek, jenž patří mezi nejvlivnější zastánce českého byznysu a průmyslu mezi Prahou a Bruselem.
Evropu podle jeho názoru nyní čeká další krize, a to bezpečnostní, „protože tou slabostí ty naše nepřátele samozřejmě vybízíme“. I to nám však může nakonec prospět: země, které se cítí ohroženy, „na sobě pracují, inovují, snaží se být silné“ – patří mezi ně například Izrael, Ukrajina či v poslední době Polsko.
Naopak v Česku však zatím žijeme s pocitem bezpečí, který je nejen falešný, ale také nás zpomaluje. „Náš problém v České republice je, že jsme si nikdy nesáhli úplně na dno, což by nás donutilo se opravdu dramaticky zreformovat a trošku osekat ten tuk a dostat se do kondice.“
