Česká ekonomika má příští rok zrychlit. Důvodů k opatrnosti ale zůstává dost, hrozeb přibývá

Válka v Íránu, drahé pohonné hmoty, chřadnoucí Německo nebo geopolitická zemětřesení. Ani zdánlivě dokonalá bouře není natolik silnou, aby významně otřásla českou ekonomikou. Ta se ukazuje jako až překvapivě odolná a zrychlí růst, uvádí ve své predikci Svaz průmyslu a dopravy, kterou opírá o aktuální data a výhledy podniků, které zjišťoval spolu s Českou národní bankou. Poté, co ekonomika zpomalila růst z loňských 2,6 procenta na letos odhadovaná dvě procenta, má hospodářství opět zrychlit a v příštím roce posílit o 2,7 procenta. 

„Hlavní oporou zůstává silná domácí poptávka a spotřeba, očekáváme také výraznější dynamiku investic,“ říká Martin Jahn, viceprezident svazu, který od čtvrtka nastupuje do představenstva automobilky Volkswagen. Do konce září působí v témže orgánu Škody Auto. 

Právě automobilový průmysl patří k těm sektorům, které rostou, obzvláště se daří zbrojovkám. Například zmíněná Škoda v pololetí zvýšila provozní zisk o šest procent na téměř 1,4 miliardy eur, Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada zvýšila hrubý provozní zisk o 11 procent na 863 milionů eur. 

Optimismus v průmyslu

Zrychlující český růst mají dál pohánět hlavně bohatnoucí domácnosti. Od ledna do června vzrostly maloobchodní tržby o 3,3 procenta, spotřeba domácností má do konce roku růst o necelá tři procenta. I díky tomu vstupuje průmysl do druhé poloviny roku v lepší kondici, než ve které rok začínal. Více než polovina průmyslových firem očekává, že letos získá více zakázek než loni. Čísla statistického úřadu to potvrzují – v polovině roku zakázek přibylo o pět procent. 

Manažeři českých podniků jsou tak střídmě optimističtí a letos vyhlížejí zvýšení investic, takových je skoro polovina. Tomu odpovídá i statistika ČNB, podle které v pololetí vzrostly úvěry nefinančním podnikům, od nejmenších po největší, meziročně o 39 procent. Hlavním důvodem je financování investic, fúzí a akvizic. 

„Investiční výhled vysílá smíšené signály. Růst podnikových úvěrů a pozitivní vývoj předstihových ukazatelů zakázek a výroby naznačuje, že by silná dynamika investic z první poloviny roku mohla pokračovat i nadále. Ekonomiku podporují také veřejné investice a oživení stavebnictví,“ dodává Pavlína Žáková, ředitelka sekce hospodářské politiky svazu. 

Brzd a hrozeb pro bohatší Česko nicméně zůstává obrovské množství. Rostoucí úrokové sazby prodražují financování, silnější koruna omezuje český export, geopolitické otřesy znejišťují investory. Evergreen drahé energie dusí celý kontinent v různé míře. Jako jeden z důvodů potíží ho uvádí i ředitelka Petrofu Zuzana Ceralová Petrofová. Tradiční výrobce pian loni prohloubil ztrátu na 54 milionů a zrušil desítky pracovních míst. 

Brzdí strojírenství, farmacie, s krizí se potýkají firmy v nábytkářském byznysu. „Nebudu mluvit o optimistických scénářích, je to obrovský boj. Konkurenti se uchylují k dříve nemyslitelným slevám. Neplatí, že by prémiový segment trpěl méně, i tady je to masakr. Globální trh je rozkolísaný, což nám nesvědčí,“ popsal ředitel výrobce TON Milan Dostalík. 

Strašákem je i kondice Německa, kterým hýbe historická krize koncernu Volkswagen. „Propady zakázek pro německé automobilky nejsou o desetinách, ale o desítkách procent,“ řekl v rozhovoru pro e15 Pavel Juříček, majitel Brana, jednoho z největších dodavatelů v Česku i širším regionu. Konsolidované tržby skupiny se měly loni snížit meziročně z 6,5 na necelých 6 miliard korun. 

Problém je Německo i Volkswagen

Ačkoliv koncern VW ruší desítky tisíc míst a stejně jako BMW, Mercedes-Benz a další tamní značky napříč sektory řeší významné potíže, přibývá dat, která naznačují možný obrat k lepšímu. Index nákupních manažerů vystoupal v srpnu na 54,3 bodu, byl tak nejvýše za více než čtyři roky. Ukazuje, že většina firem ve zpracovatelském průmyslu zrychluje výrobu a získávání zakázek. I díky tomu vzrostl odhad růstu německého HDP na 1,2 až 1,4 procenta. Přesto se jedná o dlouhodobě nízké hodnoty. Oživení stojí především na veřejných výdajích, obraně a infrastruktuře. 

Predikovaný růst české ekonomiky stojí na podobných pilířích. Hospodářství mají pomoci investice veřejného sektoru v kombinaci s čerpáním evropských fondů – například Státní fond dopravní infrastruktury, ze kterého hlavně Ředitelství silnic a dálnic a Správa železnic financují investice do infrastruktury, letos narostl na rekordních 169 miliard. Vláda Andreje Babiše (ANO) pro příští rok schválila rozpočet SFDI ve výši 183 miliard. 

„Jestli chceme trvaleji obnovit investiční aktivitu a dlouhodoběji udržet trajektorii ekonomického oživení, je nutno zlepšit podmínky pro konkurenceschopnost. Snížit nadměrnou regulační zátěž a zrychlit povolovací procesy, zvýšit dostupnost kvalifikované pracovní síly, ale také zajistit koncepční podporu výzkumu či digitální transformace podniků,“ dodává Jahn.