Aktualizováno: Přes aplikace si vydělává až 546 tisíc lidí. Poslanci teď rozhodují, jaká budou mít práva
- Vláda posílá do sněmovny přelomovou úpravu, která zásadně zasáhne do fungování doručovacích a přepravních služeb v Česku.
- Vášnivé emoce budí především specifická podmínka v zákoně, díky níž mohou firmy zpochybnit zaměstnanecký status svých pracovníků.
- Ostrý spor rozděluje politiky i samotné kurýry na tábory bojující mezi absolutní flexibilitou a garantovanou jistotou.
V Česku se rodí pravidla pro fenomén, který předběhl svoji dobu. Řeč je o statusu lidí pracujících pro digitální platformy, přes něž si lidé objednávají dovoz jídla nebo odvoz autem. Zda jde o zaměstnance nebo živnostníky a na jakou ochranu tedy mají nárok, se nyní pokouší rozsoudit Babišův kabinet, který schválil příslušný zákon. Jen pár dní po zasedání ministrů se ale zvedly emoce. Pracovníci chtějí svůj speciální status a větší jistoty. Situace se nyní přenáší do sněmovny.
Kdo je tady zaměstnanec
Největší spor se točí kolem toho, zda mají poslíčci nebo řidiči mít status zaměstnance. Evropa by to chtěla, koneckonců zákon vzniká jako implementace evropského práva. I to české se tváří tak, že půjde o zaměstnance, existují ale únikové dveře. Onen status se v zákoně jmenuje „vyvratitelná domněnka“ a dává šéfům platforem typu Bolt, Wolt, Foodora či Uber šanci vyvrátit, že jejich pracovníci jsou zaměstnanci.
Existuje k tomu v zákoně několik podmínek a právě tady je palčivé místo. Hraje se v nich s termíny, jako jsou nadřízenost a podřízenost, závislá práce má být také vykonávána za odměnu, na zaměstnavatelovy náklady a odpovědnost a na jeho pracovišti či dohodnutém místě. Aspektů je více, a pokud platforma vyvrátí byť jen jeden, pracovníci pak zaměstnanci nebudou.
Na to, že má tenhle institut slabá místa, upozorňuje třeba Českomoravská komora odborových svazů – obává se, že nové nastavení může usnadnit obcházení pracovněprávní ochrany a rozšíření švarcsystému. Stejná obava se objevuje i v písemné interpelaci poslankyně Ireny Ferčíkové Konečné (Piráti) na ministryni financí, která upozorňuje na možné dopady nové definice závislé práce na pracovní trh i veřejné rozpočty.
Podle Asociace platformových pracovníků České republiky (APP ČR) není vyvratitelná domněnka z principu špatně, pokud bude nastavena podle jejich požadavků, radši by nicméně v zákoně viděli speciální status pro svoji práci. „Tohle je falešná volba,“ odmítá Zdeněk Kužela-Neubauer, předseda APP ČR, představu, že jedinou alternativou k OSVČ je automatický převod všech platformových pracovníků do zaměstnaneckého poměru. Člověk podle něj může chtít pracovat flexibilně a zároveň potřebuje základní ochranu před jednostrannou mocí platformy.
Vítá ovšem další ustanovení zákona, které upravuje algoritmické řízení práce. Platformy budou muset pracovníkům poskytovat informace o používaných automatizovaných systémech a u významných rozhodnutí má být zajištěn lidský dohled a možnost přezkumu. Pracovníkům totiž vadí, že algoritmy je motivují k práci v nevýhodných časech, protože jim poskytují větší odměny, nebo je penalizují za nepřijetí objednávek a hrozí jim i smazání účtu.
Šest hodin týdně
Zástupci platforem ovšem argumentují potřebou flexibility, která je z logiky této práce nezbytná. Stejně tak uvádějí čísla, podle nichž jejich pracovníci berou z drtivé většiny řízení nebo rozvážku jako brigádu ke své stávající práci a chuť být v zaměstnaneckém poměru není vysoká. „Právě volnost pracovní doby je to, co kurýrům nejvíce vyhovuje. Mohou se přihlásit, kdy chtějí, a stejně tak odhlásit. Nikdo jim neurčuje pracovní dobu. Koneckonců velká většina z nich má práci jen jako přivýdělek. V průměru u nás kurýři doručují jen šest hodin týdně,“ říká Veronika Bush, vedoucí veřejné politiky střední a východní Evropy finské platformy Wolt.
Co se ochrany týká, Wolt už nyní dobrovolně platí kurýrům úrazové pojištění nebo poskytuje kompenzace za čas strávený při čekání v restauraci. „Pokud by se naši partneři museli stát zaměstnanci, víme z průzkumu, že většina by odešla, protože by nemohli přivýdělek skloubit se studiem, péčí o rodinu nebo s jinými stávajícími závazky. Přitom jen my jsme v české ekonomice vytvořili 4200 návazných pracovních míst například v restauracích,“ vypočítává Bush sílu kurýrní ekonomiky.
Půl milionu v byznysu
I ministerstvo práce a sociálních věcí, které s návrhem přišlo, chce, aby úprava byla co nejméně detailní. Ministr Aleš Juchelka (ANO) opakovaně uvedl, že Česko přebírá předpis EU v minimalistické podobě, aby se nezatěžovali zaměstnavatelé.
Podle podkladů k zákonu přes digitální platformy pracuje až 546 tisíc lidí. Z nich 139 tisíc platformovou práci vykonává přes 20 hodin týdně či z ní má víc než polovinu příjmu. V menším rozsahu ji pak pravidelně dělá 257 tisíc osob, nárazově a příležitostně 150 tisíc.
Proti principu se zásadně nevymezuje ani opozice, respektive ODS. „Jakákoli nadměrná regulace ničemu nepomůže,“ řekl k předloze stínový ministr práce ODS Jiří Havránek.
Poslankyně Irena Ferčíková Konečná, která do sněmovny přišla za Zelené na kandidátce Pirátů, už ale před časem upozornila na rizika spojená s takzvanými flotilami. Zákon je nijak neřeší. Jde o mezičlánek mezi platformami a samotnými pracovníky. Pracovníky nabírají hromadně, často cizince s jazykovou bariérou a nižší schopností se orientovat v systému.
„Tohle nikdo v Česku nezmapoval. V Praze jezdí dost cizinců, jak se do toho systému dostali? Před nedávnem vyšla zahraniční studie, v západních státech je v těchto službách padesát procent migrantů, v Polsku, tedy na východě, třicet. Z praxe vím, že tihle lidé nemají dobré postavení na trhu práce,“ říká.
