Vetřelci s navoskovanými kníry

Stále snadnějším terčem je například hipsterské elitářství a snobství. Po seriózních pokusech analyzovat vyznavače biopotravin, rigidních pravidel přípravy kávy, retrostylu, verneovských plnovousů a kostkovaných košil coby subkulturu a sociologický fenomén začíná vůči zdánlivě neškodným geekům viditelně sílit i vlna nevole.

Svým způsobem se není čemu divit. Jejich proklamovaná obsese rodokmenem rukoly v salátu, lokací plantáže při výběru kávy či poměrem zastoupení zrn ve vícezrnném pečivu logicky vyvolává potřebu posměchu v lidech, kteří to všechno považují za ptákovinu a marketingové voodoo. O to víc, když se ze všech těch původně mile alternativních kaváren, hadráren, biopolévkáren a krámků s vinylovými elpíčky stal regulérní byznys a stroj na peníze.

Dělat si legraci z hipsterského soustředění na vymazlené papáníčko a voskování vlastních knírů navzdory skutečným problémům světa je jedna věc. Do důsledků to ostatně nedávno dotáhli šprýmaři v americkém Providence. Nalákali spoustu lidí na chystané otevření podniku Lura Café s fair trade kávou či „doma krájenými bramborami zabalenými v autentických listech New York Times“ a pak se dobře bavili natěšeností vyznavačů alternativního snobství. Celé to totiž byl podfuk, což je i možný překlad švédského slova lura.

Za trendy šprým je rovněž možné považovat to, že v aktuální sérii seriálu American Horror Story je jednou z prvních obětí krvežíznivých upírů typický vousatý lumbersexuál v kalhotách střihu slim a kostkované dřevorubecké košili. Na vážnou debatu však aspirují výhrady vůči hipsterům coby vetřelcům, jejichž přítomnost mění některé tradiční dělnické čtvrti evropských či amerických měst v místa, kde si sice koupíte předražené cereálie v designovém nádobí nebo dvacet druhů mrkvového koláče s dipem z kozího jogurtu, ale takzvaný normální člověk už své okýnko s hot dogem nenajde.

Termín gentrifikace, kterým se takové „vetřelecké“ a raketovým růstem cen bydlení i zboží provázené osídlování označuje, není nový. Ale v souvislosti se vzrůstajícím počtem bohatých „foodies“ a okouzlených milovníků oné zdánlivé alternativy vůči mainstreamovému konzumu získává problém gentrifikace aktuální obsah. Vysmát se tomu je jedna možnost, ale uvidíme, kdo se bude smát naposledy.

Richard Guryča je novinář a fotograf. Píše o životním stylu, bydlení, kultuře a komunikaci. Pracoval mimo jiné v deníku Dnes, v České televizi či v časopise 100+1 zahraničních zajímavostí. Se Strategií spolupracuje od roku 2014.