Miliardy za následky, drobné na prevenci. Už i stát začíná počítat, kolik stojí zanedbaná péče
- Longevity už není miliardářské sci-fi, ale rychle rostoucí obor, kde se potkávají léky, technologie i velký byznys.
- Prevence začíná zajímat také zdravotní pojišťovny. Včasná léčba může být levnější než pozdější placení následků nemocí.
- Prvním českým testem bude léčba obezity dospívajících moderními léky, které si získaly pozornost i mezi celebritami.
Ještě před několika lety si člověk pod slovem longevity často vybavil excentrickou disciplínu pro ty nejbohatší, kteří nechtějí zestárnout. Dnes je to jeden z nejživějších průsečíků medicíny, nejnovějších technologií a velkého byznysu. Důsledkem je i rychle akcelerující trh se službami, klinikami, doplňky stravy, zdravotními testy a s nejrůznějšími dalšími produkty, které slibují, že pomůžou k delšímu a zdravějšímu životu. Jenže ne všechno, co se dnes prodává s nálepkou longevity, má oporu ve vědě a stejně tak i lecjaké nabízené služby mohou být jen sofistikovanou pastí na peníze.
V seriózní medicíně se za pojmem longevity neskrývá honba za magickou hranicí života vysoko nad sto lety. Cíl je mnohem méně okázalý, zato praktičtější: prodloužit dobu, po kterou člověk žije bez závažného onemocnění, zůstává soběstačný a může normálně pracovat, sportovat a fungovat. Tyto hodnoty se spojují do zkratky healthspan, tedy roky života prožité ve zdraví. A právě v tomto bodě se z mediálně vděčného tématu stává něco zásadnějšího: ekonomická nutnost. Stárnutí populace přináší více chronických nemocí, více péče a více peněz ze zdravotních systémů. Každý rok života ve zdraví navíc znamená potenciálně nižší účet pro stát, pojišťovny i pro zaměstnavatele.
Pro soukromý kapitál je tak longevity o to větší příležitostí. Poradenská společnost McKinsey odhaduje, že globální spotřebitelské výdaje (B2C) v oblasti péče o zdraví dosáhly v roce 2024 výše 1,8 bilionu dolarů. Její průzkum na klíčových trzích v USA, Velké Británii a v Číně navíc ukazuje, že přes 60 procent lidí označuje za svou prioritu právě produkty a služby pro zdravé stárnutí. Celková celosvětová ekonomika prevence a zdraví, která započítává i B2B sektor, je však ještě mnohem větší. Podle dat neziskové organizace Global Wellness Institute měla v roce 2024 hodnotu 6,8 bilionu dolarů a do roku 2029 má vzrůst téměř na desítku bilionů.
Nejlevnější nemoc je ta, která nevznikne
Největší revoluce longevity tak zřejmě nakonec nebude spočívat v nalezení pilulky proti stárnutí, ale ve včasném záchytu nemocí. Člověk sice může roky vypadat a cítit se zdravě, jeho tělo však už mezitím sbírá rizikové body. „Krevní tlak stoupá, cholesterol poškozuje cévy a metabolismus glukózy se zhoršuje. Dokud nepřijde infarkt nebo mrtvice, nic ho nemusí bolet,“ upozorňuje kardiolog Luboš Kotík. Zásadní rozdíl je ovšem v dopadu na rozpočty států. Zatímco včasný záchyt vyžaduje jen levnou prevenci, léčba akutního infarktu stojí zdravotní systém statisíce korun.
Podobně jako u kardiovaskulárních rizik platí stejný princip včasného záchytu také u diabetu. Na jeho zákeřné následky v oblasti zraku upozorňuje primář Očního centra Praha Radan Zugar. Diabetická retinopatie může dlouho postupovat bez obtíží, přestože už dochází k poškozování sítnice. V Česku žije přes 100 tisíc pacientů s tímto onemocněním a po patnácti letech diabetu se objevuje až u 80 procent z nich. „Člověk může mít pocit, že vidí dobře, zatímco na sítnici už dochází ke změnám,“ popisuje Zugar. Pravidelné kontroly však podle něj mohou snížit riziko ztráty zraku o více než 90 procent.
Prevence v Česku je podfinancovaná, což dokládají i čísla. OECD uvádí, že Česko vydává na předcházení nemocem 2,7 procenta celkových zdravotních výdajů, zatímco průměr zemí OECD činí 3,4 procenta. Kotík upozorňuje na model OECD pro Česko, podle něhož by výrazné snížení hlavních rizikových faktorů znamenalo téměř o 19 procent nižší předčasnou úmrtnost a přibližně o deset procent nižší náklady na zdravotnictví.
Obezita jako účet za pozdní prevenci
Typickým příkladem opožděné prevence je obezita. Podle průzkumu agentury Behavio přesahuje normální hodnotu BMI přibližně 70 procent českých mužů. Přesto ji pacienti s lékaři příliš neřeší, jak v šetření uvedlo 81 procent respondentů z této kategorie, ačkoliv se většina z nich o snížení hmotnosti v minulosti pokoušela.
„Obezita není pouze otázkou životního stylu, je to chronické onemocnění,“ zdůrazňuje obezitoložka a nutriční lékařka Marie Skalská. A to onemocnění s ekonomickými následky. Pokud by deset procent české populace s obezitou, přibližně 200 tisíc lidí, snížilo svou hmotnost o desetinu, zdravotní pojišťovny by během deseti let ušetřily téměř čtyři miliardy korun.
Úspora pramení z poklesu rizika přidružených nemocí. U diabetu 2. typu o 27,8 procenta, u spánkové apnoe dokonce o 43 procent a u vysokého tlaku o 13 procent. Lepší výsledky ukazují i pacienti s artrózou nebo vysokým cholesterolem. Při úbytku hmotnosti nad 15 procent pak u cukrovky dochází přímo k remisi – tedy k vymizení příznaků.
V praxi se ale obezita stále neřeší systematicky. „Lékař mylně předpokládá, že kdyby pacient chtěl, sám si o pomoc řekne,“ podotýká Skalská. Nedostatek odborné péče pak vede k tomu, že lidé vyhledávají finančně nákladné zkratky s jo‑jo efektem. „Pokud má být obezita léčená jako chronické onemocnění, musí péče zahrnovat včasnou diagnostiku, dlouhodobou práci s pacientem a odpovídající terapii,“ dodává obezitoložka.
Děti už si nesou účet do dospělosti
Problém s obezitou začíná v dětství. Podle Ireny Aldhoon Hainerové, vedoucí Obezitologického centra FN Královské Vinohrady, trpí nadváhou nebo obezitou přibližně každé čtvrté české dítě a do dospělosti si ji přenáší 80 až 84 procent z nich. Také ona zdůrazňuje nutnost vnímat obezitu jako vážné chronické onemocnění „s potenciálem časného rozvoje metabolických, kardiovaskulárních, ortopedických a psychosociálních komplikací“.
To potvrzují i data z výzkumu KArdioMetabolická Prevence (KAMP), který sledoval 84 dospívajících s obezitou. Téměř čtvrtina z nich měla metabolický syndrom, devět z deseti trpělo ukládáním tuku v oblasti břicha a 69 procent vykazovalo inzulinovou rezistenci, přímý předstupeň cukrovky. Čtrnáctiletí obézní teenageři ve studii vážili v průměru o deset kilogramů více, než v jejich věku vážili jejich vlastní rodiče.
Děti od šesti let už lze léčit moderními preparáty typu GLP-1 (do této skupiny patří i pouze dospělým určené přípravky jako Ozempic nebo Wegovy), které mohou velmi účinně pomoci zejména u vážných případů. „Léky však nejsou alternativou k úpravě životního stylu. Musejí být součástí dlouhodobé komplexní péče včetně edukace dítěte i celé rodiny,“ upozorňuje Aldhoon Hainerová.
Lék jako šance, ne zkratka
S rozvojem prevence a nových léků ovšem přichází klíčová otázka: kde leží hranice toho, co má hradit stát? Prvním ostrým testem budou úhrady z pojištění pro děti s těžkou obezitou, které právě diskutuje pracovní skupina, jež vznikla na ministerstvu zdravotnictví a sdružuje vedle lékařů i zástupce školství.
První návrh se týká dětí ve věku 12 až 18 let. Léčba by podle Igora Karena, praktického lékaře, náměstka ministra zdravotnictví a místopředsedy Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, mohla být hrazena těm s těžkou obezitou, kde se jako hranice diskutuje 96. až 97. percentil hmotnosti. „Chtěli jsme začít dětskou populací, protože pokud obezitu nezačneme řešit včas, v dospělosti už budeme jen hasit její následky,“ vysvětluje Karen, který připomíná, že obezita je jako nemoc klasifikovaná a deklarovaná také Světovou zdravotnickou organizací.
Klíčová bude zářijová hodnotící zpráva Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) k žádosti společnosti Novo Nordisk, aby bylo použití semaglutidu rozšířeno i na pacienty od 12 let. SÚKL zároveň stanoví, za jakých okolností ho budou moci proplácet pojišťovny. Karen očekává, že po dokončení vlastních studií podají žádost i další výrobci, například Eli Lilly s tirzepatidem. Při souhlasném stanovisku a dohodě s pojišťovnami by nová pravidla mohla začít platit od začátku příštího roku.
Hubnutí pod dohledem dat
Úhrada léčby bude podmíněna sledováním výsledků. Při nedostatečném efektu bude pacient odeslán do obezitologického centra k přehodnocení terapie. Léčba ale podle náměstka nemůže zůstat jen v ordinaci, změnit se musí například i tělocvik ve školách – dnes se z jeho hodin omlouvá až čtvrtina dětí. „Chceme komunikovat s ministerstvem školství, aby byly smysluplné výukové plány v tělesné výchově pro obézní žáky,“ říká Karen. „Dítě má posilovat svaly a provádět kardio, ne si ničit klouby nevhodnými cviky.“
Do systému se mají zapojit také digitální přístroje, jako jsou chytré náramky propojené s aplikací. „Smyslem je kooperace pacienta, elektroniky, úložiště dat a lékaře, který to bude celé koordinovat,“ říká Karen a dodává, že zařízení nesmí být finanční překážkou. „Náramek nemůže být za dvanáct tisíc. I dva a půl tisíce může být pro některé rodiny moc.“ Jako realistickou představu zmiňuje zařízení kolem 500 korun s tím, že pojišťovny by na ně mohly přispívat z fondů prevence a u dětí s těžkou formou obezity možná i v plné výši. „To už ale bude na jejich rozhodnutí,“ dodává.
Iniciativu už vyvíjejí i samotné pojišťovny. Například VZP spouští v Jihomoravském kraji projekt Prevence na předpis s příspěvkem až 8000 korun na pohyb a poradce pro lidi s nadváhou či prediabetem. A hlavně připravovaná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění už počítá s adresnými bonusy za preventivní chování.
U dospělých obézních pacientů však plná úhrada drahých léků na pořadu dne není. „Nemůžeme hradit všechno všem. Zkusíme to nejdřív u dětí, kde je situace urgentnější,“ vysvětluje Karen. Zkušenosti z dětské fáze ale ukážou, jak postupovat u dospělých. Praktičtí lékaři při prohlídkách standardně už dnes sledují BMI či obvod pasu. Získaná data se ukládají do elektronických systémů a v budoucnosti mají umožnit přesnější sledování vývoje obezity v populaci. Ministerstvo navíc očekává, že po vypršení patentů přijdou na trh generika, která léčbu výrazně zlevní.
Od prevence k datům
Využití nositelné elektroniky ukazuje širší trend, z chytrých hodinek se stává dostupná technologie propojená s preventivní medicínou. „Už nejde pouze o počítání kroků, ale o technologie umožňující průběžně sledovat zdravotní stav,“ říká Sun Ran z Huawei, jehož zařízení využívá 580 milionů uživatelů.
Nositelná elektronika už dnes zvládá víc než jen sledovat pulz, některé produkty dokážou změřit i krevní tlak a provést EKG. Klíčový je ale dlouhodobý trend. „Mnohem zajímavější než jednorázový údaj je schopnost zachytit změnu, která by v ordinaci vůbec nemusela být patrná,“ vysvětluje kardiolog Kotík. Varuje však před samodiagnostikou, výsledek je vždy nutné ověřit u lékaře.
S množstvím dat přichází také výzva, jak zjistit, které změny jsou skutečně důležité. Zde vstupuje do hry umělá inteligence jako filtr šetřící čas lékařům. „Nemá smysl každý den sledovat desítky hodnot, pokud člověk neví, co s nimi. Užitečnější je sledovat několik parametrů spojených s rizikem,“ doplňuje Kotík. Pokud se díky nim podaří odhalit problém o měsíce či roky dříve, změní se nejen prognóza pacienta, ale i cena jeho léčby.
