Deset drobností z Temu, 730 korun navíc. Češi už kvůli novému clu změnili způsob nakupování
- Dovoz zásilek nízké hodnoty z asijských tržišť typu Temu či Shein od zavedení nového cla výrazně klesl.
- Česká Celní správa už na novém poplatku vybrala stovky milionů korun.
- Levné balíky z Asie navíc zanedlouho podraží ještě více.
Počet importovaných levných zásilek v hodnotě do 150 eur ze třetích zemí do Česka se od zavedení nového evropského cla, které začalo platit 1. července, výrazně propadl. Předtím měly tyto balíky celní výjimku. Ještě v červnu přišlo do Česka podle dat Celní správy v zásilkách nízké hodnoty, jak jsou oficiálně označovány, přibližně 13,6 milionu položek zboží. V červenci jejich počet klesl na necelých 3,6 milionu, v srpnu jich pak byly tři miliony. Právě počet položek zboží v zásilkách je klíčový, jelikož za každou z nich se nově platí tříeurové clo.
Důležitá jsou data za září, jelikož o prázdninách je běžně dovoz levných balíčků, které proudí zejména z asijských online tržišť jako Temu, nižší než v ostatních měsících. Propad množství nicméně dál pokračoval. Minulý měsíc celníci evidovali přibližně 2,6 milionu položek zboží v zásilkách nízké hodnoty, což je nižší počet v porovnání s prázdninovými měsíci. Výrazný je také meziroční pokles. Loni v září přišlo do Česka ve zmíněném typu balíků 11,9 milionu položek zboží.
„Z čísel je patrné, že došlo k výraznému poklesu počtu dovážených zásilek v souvislosti s nově zavedenými pravidly EU pro oblast e-commerce. Zavedení cla ve výši tří eur na položku dováženého zboží splnilo svůj zamýšlený účel a alespoň částečně narovnalo podmínky na evropském trhu,“ komentuje vývoj mluvčí Celní správy Richard Zeman.
Propadl se i počet samotných balíků. V červnu jich do Česka přišlo zhruba 2,2 milionu, o měsíc později už jen přibližně 1,1 milionu, v srpnu pak 951 tisíc a v září pouze 803 tisíc. Počty položek zboží nicméně klesly výrazněji než množství balíčků, což může naznačovat, že si zákazníci nechávají posílat méně kusů různého zboží, aby výsledné clo nebylo příliš vysoké. Zatímco v červnu připadalo na jednu zásilku přes šest položek zboží, od zavedení nového poplatku jsou to každý měsíc jen zhruba tři.
Clo se totiž účtuje za každou položku zboží, která do EU ze třetích zemí přichází, přičemž položkou se rozumí jeden nebo více kusů stejného druhu zboží. Pokud by se tedy v balíku nacházelo třeba deset odlišných typů předmětů, například obal na mobil, hrneček, tričko a další, bude finální clo činit 30 eur, tedy asi 730 korun. Naopak pokud se objednávka skládá z více kusů zboží jednoho druhu, clo se platí pouze jednou.
Celkem už čeští celníci na novém clu, které činí tři eura (73 korun) za každou položku zboží, vybrali necelých 660 milionů korun. Státnímu rozpočtu z těchto peněz zůstává čtvrtina jako náhrada nákladů spojených s výběrem poplatku. Zbylých 75 procent jde do rozpočtu Evropské unie. „Zároveň je třeba počítat i s variantou, že některé e-commerce zásilky pro Česko se mohou propouštět do volného oběhu i v jiných členských státech Evropské unie,“ doplňuje Zeman.
Potřeba dalších pravidel
Pozitivně hodnotí dosavadní dopad nového cla výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Jan Vetyška. „Uvedená data naznačují, že jsou dopady takové, jaké jsme očekávali. Uvidíme nicméně, jak se projeví v dalších měsících, máme před sebou předvánoční období, které je pro online prodej klíčové,“ uvádí.
Podle generálního ředitele Heureky Davida Chmelaře je efekt cla dokonce rychlejší a výraznější, než většina trhu čekala. „Naše data tohle naznačovala ještě před zavedením cla - dvě třetiny Čechů uvedly, že nákupy z Číny kvůli clu opravdu omezí. Pro české e-shopy je to dobrá zpráva, protože poprvé soutěží za stejných podmínek a jejich konkurence už není levnější jen díky daňové výjimce. Zákazník přitom o levné zboží z Číny nepřichází: platformy ho mohou přesunout do evropských skladů a proclít standardně, stejně jako to dělají české e-shopy,“ vysvětluje.
Vetyška však zároveň dodává, že je nutné se i nadále zabývat bezpečností doručovaných výrobků a také například odpadem, který přináší. „V podstatě dosáhnout toho, po čem voláme dlouhodobě – stejných pravidel a podmínek pro všechny na trhu. Potom se může vrátit standardní konkurenční prostředí,“ uvádí.
Stejného názoru je i Chmelař. „Pokud český obchodník platí recyklační poplatky a nese odpovědnost za nebezpečné výrobky, musí to platit i pro zahraniční platformy, a vymáhání je úkol pro státní dozor, nejen pro celníky. Neříkám, že regulace má české e-shopy chránit před konkurencí, ta je zdravá. Má jen zajistit, aby se soutěžilo kvalitou, rychlostí doručení a servisem, ne daňovou výjimkou,“ popisuje.
Extrémní nárůst levného zboží
Evropská unie clo zavedla v reakci na extrémní nárůst levného zboží v hodnotě do 150 eur, které do zemí sedmadvacítky proudí ze třetích zemí. To bylo až do července od jakýchkoliv poplatků osvobozeno. Zatímco v roce 2022 přišlo do EU podle údajů Evropské komise v levných balíčcích asi 1,39 miliardy položek zboží, loni to bylo už 5,88 miliardy, přičemž přes 90 procent z nich putovalo z Číny. Zboží osvobozené od cla pak v minulém roce tvořilo přibližně 98 procent z celkového množství.
Z hlediska hodnoty je tomu však naopak. Levné neproclené zboží představovalo loni jen asi dvě procenta z celkové hodnoty příchozího zboží. Při průměrné ceně jedné neproclené položky zboží, která činí 8,82 eura (cca 215 korun), se tak do EU v roce 2025 dostalo zboží osvobozené od cla v hodnotě převyšující 50 miliard eur.
Nový poplatek od listopadu
Již od listopadu navíc ke stávajícímu clu přibude takzvaný handling fee. Bude se jednat o manipulační poplatek ve výši dvou eur, který se bude opět, stejně jako v případě již zavedeného cla, účtovat za každou položku v balíku. Pokud bude modelová zásilka například obsahovat dva hrnečky a jeden kryt na telefon, bude manipulační poplatek činit dohromady čtyři eura. Dalších šest eur by pak bylo nutné zaplatit na clu, které platí od července. Celkově by tak zákazník na poplatcích u této smyšlené zásilky zaplatil od listopadu v přepočtu asi 250 korun.
Podle Vetyšky to může přinést další snížení zasílání jednotlivých levných balíčků do EU. „Můžeme očekávat, že především čínská tržiště se zaměří na skladové kapacity v Evropě a budou se snažit dostat doručování zboží do běžného celního režimu,“ domnívá se.
Chmelař také předpokládá, že zavedení manipulačního poplatku dál urychlí přesun zboží do evropských skladů, což je podle něj pro zákazníky dobrá zpráva. „Zboží uskladněné v Evropě lze standardně proclít a hlavně zkontrolovat, takže český zákazník získá větší jistotu, že kupuje bezpečný výrobek,“ uvádí.
Ani tento poplatek nemá být posledním. Evropská komise má nyní připravovat návrh dalšího, který by pokrýval alespoň část nákladů na kontrolu bezpečnosti výrobků. Jeho konkrétní parametry však zatím nejsou známé.
