Soukromí arbitři nebudou. Vláda má obavy z podivného fungování
„Kritika nebyla ani tak proti tomu, že je to špatná myšlenka, protože nestátní subjekty jako mediátor fungují velmi dobře například ve Spojeném království a v dalších zemích západní Evropy. Problém je obava, aby to nedopadlo jako s arbitrážními soudy, které se vyrojily jak mouchy po dešti a pak některé z nich fungovaly velmi podivným způsobem,“ řekl ministr průmyslu Jan Mládek.
Nevyloučil, že v budoucnu by mimosoudní spor mohly řešit i soukromé subjekty. „Budeme jednat s těmi nestátními subjekty, jako je třeba Hospodářská komora, ale to nebude dříve než zhruba za dva roky, protože zákon předpokládá určité vyhodnocení,“ dodal.
Posílí hlavně ČOI
Náklady na vytvoření systému mimosoudního řešení budou 52 milionů korun. Na dalších 54 milionů ročně vyjde jeho fungování od příštího roku. Peníze půjdou na posílení činnosti čtyř státních úřadů, hlavně České obchodní inspekce (ČOI), dále Finančního arbitra, Českého telekomunikačního úřadu a Energetického regulačního úřadu. Celkem má být zřízeno 69 nových pracovních míst, z toho 34 na ČOI.
Mimosoudní spotřebitelské spory bude řešit právě ČOI, jejíž zapojení je podle ministerstva průmyslu naprostá novinka. V řízení půjde o konciliaci (usmíření), během níž budou strany vedeny k urovnání sporu pracovníkem ČOI. Cílem řízení je uzavření oboustranné soukromoprávní dohody. Lhůta pro vyřízení sporu bude 90 dnů. Takto bude možné řešit i stížnosti na zahraniční e-shopy.
Nahrávání bez souhlasu
Novela také umožní inspekci během kontrol předváděcích akcí nahrávat jejich průběh bez souhlasu pořadatelů akce. Kontrolní řád sice umožňuje inspektorovi průběh akce nahrávat, problémem ale stále zůstává oprávněnost pořizování skrytého nahrávání a jeho použití jako důkazu ve správním řízení. To zákon, pokud jej schválí Parlament a podepíše prezident, nyní umožní.
Podle ministerstva oprávnění inspektora ČOI k pořízení skrytého záznamu sice představuje zásah do práv dotčených osob, ale jeho cílem je účinně čelit společensky značně škodlivým jevům. Bez takového oprávnění nemá ČOI prakticky žádný účinný nástroj, který by umožňoval zdokumentovat klamavé, či dokonce agresivní obchodní praktiky některých prodejců, uvedlo dříve ministerstvo průmyslu a obchodu.
| Alternativní řešení sporů |
|---|
| V Evropské unii působí víc než 750 systémů mimosoudního, neboli alternativního řešení sporů (anglicky Alternative Dispute Resolution, z toho vyplývá zkratka ADR). Jejich tradice je silná hlavně ve Skandinávii. Ačkoli se systémy ADR v jednotlivých parametrech liší, jejich základním společným znakem je neutrální osoba, která pomáhá spor vyřešit. Spotřebitelům i obchodníkům mají ADR přinést především rychlost, jednoduchost a nízké náklady. Cílem je poskytnout účinný nástroj, který je dostatečně pružný a vhodný i k řešení drobných nároků. |
| Podoba systémů ADR je různá, kromě veřejných institucí to mohou být sdružení podnikatelů, nevládní organizace nebo smíšené rady spotřebitelských a profesních organizací. Některé systémy se specializují sektorově na určité okruhy zboží či služeb nebo regiony, jiné mají působnost všeobecnou. Rozdíly existují i v právní závaznosti. V některých případech je rozhodnutí právně závazné, jindy se jedná o kvalifikované doporučující stanovisko. |
| Dosavadní zkušenosti dokládají, že kvalitně vybudovaný mechanismus mimosoudního řešení sporů je efektivním nástrojem pro spotřebitele, obchodníky a v neposlední řadě pro státy, kterým umožňuje odbřemenit justici od případů, které nejsou složité po právní stránce, ale soudní cesta je pro ně neúměrně nákladná časově i finančně. |
| Evropská komise systémy ADR dlouhodobě podporuje. Nová legislativa si klade za cíl zajistit, aby kvalitní systém mimosoudního řešení sporů byl dostupný pro všechny evropské spotřebitele, dále má být zajištěna kvalifikovanost, nestrannost, transparentnost a spravedlnost systému prostřednictvím jednotných minimálních kvalitativních požadavků. Zdroj: Evropské spotřebitelské centrum Česká republika |
