Jak počítáme miliardáře. O místě mezi elitou rozhoduje chladný byznys i kouzlo okamžiku

Píše se konec ledna roku 2026 a český miliardář Michal Strnad právě bere schody žebříčku globálních miliardářů po třech. Geniálně zvolený timing vstupu na burzu jeho impéria Czechoslovak Group zesílený akciovým hypem v prvních dnech obchodování žene hodnotu CSG a tím i cifru Strnadova jmění brutálně vzhůru.

Majetkové kolo štěstí v těch dnech nesporně nejbohatšího Čecha se v závěru ledna zastaví nedaleko cifry 770 miliard korun. Český miliardář tak na okamžik zastíní třeba americkou rodinu Waltonových, dědice legendárního retailového řetězce Walmart. Strnad tak v těchto chvílích zřejmě nakoukl za oponu padesátky nejbohatších lidí světa. Jen na okamžik. Jen máloco na světě je totiž tak relativní jako bohatství miliardářů.

Aniž by přišel o korunu, zchudl

Dokáže si vlastně „obyčejný člověk“ představit, jaké to je zchudnout o půl bilionu korun? Strnadovo jmění se téměř o tuto sumu během následujících pěti měsíců scvrklo a miliardář si toho v podstatě vůbec nemusel všimnout. Nic viditelného se totiž nestalo. Na svých kontech nepřišel ani o korunu, jeho byznys se nijak nezúžil a žádné obří dluhy nesplácel. Jedinou změnou byl pád akcií CSG na burze.

Zhruba 85procentní podíl ve zbrojařském impériu je totiž alespoň prozatím alfou a omegou jeho majetku. Každodenní výkyvy akcií CSG na burze tak bezprostředně určují i jeho pozici na české i globální miliardářské mapě, a to zdaleka nejen v jeho případě. Žebříček miliardářů nicméně ani e15 nedělá každý den, nýbrž jen jedinkrát v roce. Každý žebříček tak z podstaty trpí tím, čím Strnadovo IPO naopak tak vyniklo. Svým načasováním.

„Velmi důležitý je rozhodný valuační den,“ potvrzuje analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek. Zná to každý čtenář miliardářských žebříčků: rok co rok panují nejen extrémní rozdíly mezi tím či oním vydavatelem, ale i v relativně krátkých časových úsecích. Výsledkem je, že čtenáře začne přepadat chronická nedůvěra. Ne ale zcela právem.

„Hlavní příčinou rozdílů mezi jednotlivými žebříčky miliardářů je skutečnost, že majetek miliardářů zpravidla netvoří hotovost, ale především vlastnické podíly ve firmách,“ zdůrazňuje elementární fakt expert na valuace společnosti RSM Rudolf Hájek. Příklad Michala Strnada byl ještě z pohledu konstrukce žebříčků jedním z nejjednodušších. Jen s mírnou nadsázkou totiž k řádovému zjištění jeho jmění stačí pronásobit jeho podíl v CSG aktuální cenou akcií. Tedy alespoň pro daný den.

„U společností, které nejsou veřejně obchodované, přímo pozorovatelná tržní cena neexistuje. Je proto nutné ji odhadnout pomocí valuačních metod, například na základě násobků provozního či čistého zisku, čisté hodnoty aktiv nebo očekávaných budoucích peněžních toků,“ dodává expert. Každá z těchto metod přitom pracuje s určitou mírou úsudku a s konkrétními předpoklady. „Rozdíly mohou vznikat už při volbě srovnatelných společností, odvětvového násobku, očekávaného růstu nebo udržitelné úrovně ziskovosti,“ dodává Hájek. Zcela zásadní je zároveň rozhodnutí, zda aktuální výsledky představují dlouhodobě dosažitelnou výkonnost, nebo pouze mimořádně příznivou část hospodářského cyklu.

Někdy nahraje šťastná náhoda

Jsou situace, kdy se jako valuační expert na velké finanční skupiny může blýsknout třeba desetiletý školák ovládající elementární násobilku. Takový případ nastal u jedné z největších finančních skupin v zemi. Renáta Kellnerová s rodinou se totiž vypořádala s Petrem Kellnerem juniorem a v rámci byznysové „odluky“ dostal za svůj desetiprocentní podíl částku kolem 40 miliard korun. Náš důvtipný žák čtvrté třídy ZŠ by řešením jednoduché slovní úlohy dospěl příkladem 40 × 10 k valuaci skupiny na úrovni 400 miliard korun.

Od jmění aktuální dvojky v posledním miliardářském žebříčku by se přitom lišil o „pouhých“ pět miliard korun a trefil by se tak téměř naprosto přesně. Specifická povaha unikátní rodinné transakce mohla mít pochopitelně i celou řadu nezobecnitelných parametrů. Proto jsme i v tomto případě postupovali tak jako vždy. Dělnickou prací zjišťovali z výsledovek firem ze skupiny relevantní finanční data. To všechno by ale bylo k ničemu, pokud bychom se nevyznali v jemné alchymii násobků. Totiž teprve kombinace zisků se smysluplnými násobky vytváří něco, co s čistým svědomím můžeme chápat jako valuaci. V tomto se přitom spoléháme na jeden z největších žijících globálních mozků v branži. 

Skvělý parťák Aswath 

Aswath Damodaran není jen nějaký analytik, který zveřejňuje násobky, ale jedna z nejuznávanějších autorit na oceňování firem na světě. Je profesorem financí na NYU Stern, dlouhodobě vyučuje valuace a corporate finance a jeho učebnice patří ke zlatému standardu v oboru. Pro žebříček miliardářů má jeho databáze několik praktických výhod. Především nabízí jednotnou a opakovatelnou metodiku napříč desítkami odvětví, a to vše v transparentním a obhajitelném balení. Role Damodaranovy databáze násobků je zcela klíčová právě u neveřejně obchodovaných firem.

Vezměme si pro příklad třeba firmu Moravské naftové doly z impéria čtvrtého nejbohatšího Čecha Karla Komárka disponujícího jměním na úrovni čtvrt bilionu korun. MND jsou čistě v soukromých rukách, není tedy možné jít „triviální“ valuační cestou prošlapanou CSG. Firma za poslední dostupný rok vydělala tři miliardy na úrovni provozního zisku EBITDA. Základem jejího ocenění je ale až šestinásobné pronásobení této částky a následné odečtení celkového dluhu firmy. Výsledkem je zhruba 15miliardový příspěvek MND k celkem 252miliardovému majetku Karla Komárka. Damodaranovy násobky přitom jsou jen východiskem pro další analytickou práci zohledňující specifika tuzemského byznysového prostředí.

Valuační role násobků je přitom naprosto stěžejní. „U velkého podniku může i relativně malá změna násobku nebo výše započteného dluhu znamenat rozdíl v řádu desítek miliard korun. Pokud například firma vytváří EBITDA 30 miliard korun, rozdíl jediného bodu v použitém násobku představuje 30 miliard korun v hodnotě podniku,“ zdůrazňuje Hájek. 

Když dva dělají totéž

Česko není tak velkým vesmírem, aby za tytéž akviziční kliky netahalo v mnoha případech více miliardářů ze žebříčku e15. Zcela specifickou investorskou entitou je pak v domácím prostředí společné „tažení“ spolumajitele vydavatele e15 a zároveň podle posledního žebříčku i nejbohatšího Čecha Daniela Křetínského a otců finančního impéria J&T, bratrů Tkáčových.

Jejich pozice se doslova prolínají, když největší investiční fond v zemi J&T Arch Investments je obřím investorem právě do Křetínského byznysových entit. Tvrdý valuační oříšek tvůrcům miliardářských žebříčků poněkud ulehčil letošní vstup fondu J&T Arch spravujícího přes 200 miliard korun aktiv na burzu.

Fond přešel na pražské burze do režimu kontinuálního obchodování s J&T Bankou v roli tvůrce trhu během ledna a stal se tak vůbec prvním fondem kvalifikovaných investorů v Česku, s nímž se na burze začalo obchodovat bez přerušení po celý burzovní den. Fakt, že s akciemi fondu se obchoduje takřka obdobně jako s ostatními akciemi na trhu, vnáší větší transparentnost i do hodnoty fondem držených aktiv. A tím i zpřesňuje relevanci miliardářských žebříčků. 

Univerzální excelovská tabulka na to, jak sestavit dokonalý miliardářský žebříček, nicméně neexistuje. Část, a věříme, že jen malá, jde tedy i na vrub odchylek mezi neuvěřitelně košatým světem čísel miliardářů a nevyhnutelně zjednodušujícím světem expertních odhadů. Zároveň platí, že konkrétní otisk bohatství českých i globálních miliardářů do chodníku byznysové slávy má nečekaně krátký život a mnohdy je platný jen pro jeden prchavý okamžik. Aneb jak to kdysi dávno zpíval symbol prvorepublikové noblesy Oldřich Nový: Jen pro ten dnešní den, stojí za to žít...