Válka na Blízkém východě tlačí na inflaci. Americký Fed reaguje zvýšením sazeb

Americká centrální banka (Fed) na závěr dvoudenního zasedání svého měnového výboru podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Oznámila to v tiskové zprávě. Rozhodnutí bylo jednomyslné, hlasovalo pro něj všech 12 členů výboru.

Centrální bankéři argumentují snahou dostat pod kontrolu inflaci. Ta se v důsledku války na Blízkém východě, která zvyšuje ceny energií, pohybuje vysoko nad třemi procenty. Jedním z cílů centrální banky je dvouprocentní inflace. Rozhodnutí má podle centrálních bankéřů podpořit rychlejší návrat k tomuto cíli. Měnový výbor dále dodal, že hodlá zajistit cenovou stabilitu.

„Hospodářská aktivita roste solidním tempem. Ačkoli nejistota zůstává zvýšená, mimo jiné v důsledku geopolitického vývoje, výdaje domácností vykazují odolnost,“ dodal Fed s tím, že nadále silně roste produktivita a kapitálové investice zůstávají silné.

Na trhu práce podle výboru přírůstek pracovních míst drží krok s vývojem pracovní síly a míra nezaměstnanosti se téměř nezměnila.

„Trh dnešní zvýšení sazeb očekával. Argumentace pro tento krok stojí nejen na tom, že americká inflace se již více než pět let drží nad inflačním cílem, ale především na letošní kumulaci proinflačních rizik, včetně těch spojených s dopady konfliktu na Blízkém východě,“ sdělil hlavní ekonom Portu Jan Berka.

„Můžeme debatovat o tom, zda by centrální banka měla zvyšovat úrokové sazby v prostředí nabídkového šoku. Pokud však centrální bankéři dospěli k závěru, že existuje reálné riziko růstu inflačních očekávání domácností a firem, je zvýšení sazeb správným krokem,“ dodal Berka.