V Praze tvoří výdaje za bydlení třetinu příjmu. Nájmy za 10 let narostly někde až o sto procent
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Průměrná česká domácnost vydá na nájem bytu 26 procent svého ročního příjmu. Mezi jednotlivými regiony se podíl liší. Největší podíl na bydlení vydají lidé v Praze a v méně prosperujících krajích, jako je Moravskoslezský, Ústecký a Liberecký. Více než pětina domácností vnímá náklady na bydlení jako velkou zátěž. Nadměrnými výdaji na bydlení je ohroženo 40 procent nízkopříjmových domácností, téměř 36 procent nájemníků a přes 30 procent samoživitelů. Na nákup vlastního průměrně velkého bytu potřebují domácnosti pět ročních platů. Vyplývá to ze Zprávy o dostupnosti bydlení v Česku, kterou vypracovalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).
Česko patří podle zprávy MMR mezi čtyři země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), ve kterých se dostupnost nájemního bydlení od roku 2008 nezlepšila. V Praze náklady na bydlení v nájmu dosahují až třetiny příjmů domácnosti, zatímco v menších obcích mohou být 15 procent. Významný je i rozdíl mezi novými a starými nájemními smlouvami. Za posledních deset let rostlo nájemné nabízené pro nové tržní smlouvy výrazně rychleji než u těch trvajícících. Zatímco průměrný nájem domácností v tržním nájmu vzrostl od roku 2014 o 56 procent, na realitních portálech byl nárůst o 94 procent. Čisté příjmy vzrostly za stejné období o 69 procent.
VIDEO: S cenami bytů nic neuděláme, musíme podpořit dostupné nájmy, tvrdí Schneider z Ministerstva pro místní rozvoj pro FLOW
Zhoršuje se podle MMR také finanční náročnost na pořízení vlastního bydlení, a to hlavně ve větších městech. Průměrná domácnost potřebuje přibližně pět ročních příjmů na koupi bytu o velikosti 60 metrů čtverečních, například v Praze je to ale o tři více. V dlouhodobém srovnání je Česko podle zprávy poblíž průměru zemí OECD, trend se rychle zhoršuje.
Analýza MMR pracuje s údaji jednotlivých domácností a sleduje socioekonomické skupiny, nikoliv celkový průměr v ČR. K měření dostupnosti bydlení jsou podle resortu klíčové finanční možnosti domácností, udržitelnost výdajů na bydlení a jeho přiměřená kvalita. Zpráva podle resortu bude sloužit k dalšímu utváření politiky bydlení.
„Vysoké ceny nemovitostí i náklady na nájemní bydlení neúměrně zatěžují mladé rodiny, seniory, nízkopříjmové skupiny a obyvatele větších měst. Cílem MMR je dostatek dostupného bydlení, které bude finančně udržitelné, kvalitní a zároveň blízko pracovním příležitostem a službám. Pro správné nastavení podpory v této oblasti jsou klíčová kvalitní a aktuální data o bydlení v Česku,“ řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN).
V reformě Bydlení pro život MMR například podporuje výstavbu a rekonstrukce v programu Dostupné nájemní bydlení. Zároveň do druhého čtení míří ve Sněmovně návrh zákona o podpoře bydlení a s partnery také ministerstvo pracuje na změnách v územním plánování.
