Podílníci vytunelovaných CS fondů přišli o odškodné
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Investiční společnost Akro musí vracet 2,1 miliardy korun, které dostala od státu jako odškodné pro podílníky vytunelovaných CS Fondů. Vyplývá to z verdiktu Ústavního soudu, o kterém informují Hospodářské noviny (HN). Akro přijalo peníze před sedmi lety, justice ale později dospěla k závěru, že nárok byl promlčený. Soudy proto nařídily Akru peníze vrátit. Po neúspěchu u Ústavního soudu se firma hodlá obrátit na Evropský soud pro lidská práva.
Ústavní stížnost podalo Akro letos v srpnu. Ústavní soud ale nyní stížnost zamítl. "Předchozí soudy se věcí pečlivě zabývaly a své závěry řádně odůvodnily," konstatoval podle HN senát vedený soudcem Davidem Uhlířem.
Předseda představenstva společnosti Akro Jiří Trávníček už oznámil, že firma podá stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podle Trávníčka postupovaly české soudy formalisticky a v rozporu s dobrými mravy rozhodly v neprospěch podílníků, i když je zřejmé, že selhal stát, píší HN.
Akro loni státu peníze vrátilo, informoval letos v létě server Novinky.cz. Předmětem sporů ale nadále zůstávají stamilionové úroky z vyplacené částky za dobu, kdy ji na účtech mělo Akro. "Do enormní výše narostly kvůli průtahům soudu, který zbytečně vedl řízení čtyři roky," namítá Trávníček v dnešních HN.
Firma Akro zastupuje někdejší podílníky CS Fondů. V roce 2012 vysoudilo 2,1 miliardy korun jako náhradu škody za to, že stát nedokázal zabránit jejich vytunelování. Údajné chyby státu se podle dřívějších tvrzení Akra projevily jednak v nesprávném postupu notáře, jenž připustil odvolání představenstva a dozorčí rady CS Fondů, a jednak v údajné laxnosti finančně analytického útvaru ministerstva financí. Nezabránil prý vyvedení peněz do ciziny, přestože dostal oznámení o podezřelé transakci.
Ministerstvo peníze zaplatilo na konci roku 2012. Justice ale později dospěla k závěru, že nárok už tehdy byl promlčený, v následném sporu proto nařídila peníze vrátit jako bezdůvodné obohacení. Akro se následně dovolalo k Nejvyššímu soudu, který ale letos v červnu jeho námitky zamítl. Potvrdil, že když stát Akru peníze posílal, "plnil na promlčený dluh". Akro proto podalo stížnost k Ústavnímu soudu, který ji zamítl.
Kauza CS Fondů se táhne od roku 1997. Firma Umana tehdy získala z CS Fondů majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze pak z Plzeňské banky zmizely na účtech v zámoří.
Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů čtyřem lidem nepodmíněné tresty od čtyř do osmi let vězení. Policie se zabývala i rolí finančníka Pavla Tykače v transakcích kolem CS Fondů. Státní zastupitelství jeho stíhání zastavilo.
