Nový design energetického trhu. Bez jasných státních garancí nové zdroje nevzniknou, shodli se experti
- Aukce na kapacitní mechanismy pro období od roku 2030 se posouvají o rok, trh tak získává čas na přípravu.
- Lídři energetiky požadují cenovou i právní jistotu a varují před přehlížením fyzikálních zákonitostí sítě.
- Diskuse o nastavení nových pravidel proběhla na výročním zasedání platformy Leading Minds Forum v Ostravě.
Kapacitní mechanismus je státem organizovaný systém plateb, kterým se hradí elektrárnám jejich připravenost spustit výrobu v momentě, kdy je v síti nedostatek elektřiny. Ačkoliv se v Česku spuštění prvních aukcí posouvá, klíčová debata o konkrétním nastavení státních podmínek a garancí už naplno běží.
Blahoslav Němeček, člen představenstva a provozní ředitel innogy Česká republika, je přesvědčený, že investice vzniknou jen tehdy, když tento systém přenese či zmírní riziko.
„Investiční impuls stojí na třech jistotách – cenové, právní a realizační. To znamená, že cena musí pokrýt či zmírnit realistické missing money a dále pak investice nesmí být znehodnocená ukončením podpory v případech mimo sféru výrobce. A konečně termíny musí respektovat schvalovací procesy, připojení i dodávku technologie,“ uvedl. Připomněl také, že nové a stávající zdroje mají sice odlišné nabídkové stropy, ale všichni úspěšní uchazeči obdrží jednotnou výslednou cenu.
Točivost nade vše
Jiří Feist, člen představenstva Energetického a průmyslového holdingu, zmínil strategický trojúhelník bezpečnosti dodávek. Jeho tři vrcholy tvoří odolnost vůči okamžitým poruchám spolu s dynamickou a napěťovou stabilitou. A dále také schopnost reagovat na rychlé výkyvy počasí, spotřeby či výkonu a konečně jistota, že je k dispozici dostatek zdrojů pro pokrytí špiček i při krizových scénářích. „Výpadek kteréhokoli pilíře znamená ohrožení kontinuity podnikání a kapacitní schéma řeší jen jeden vrchol, a to ten třetí zmíněný,“ zdůraznil.
Primární je podle něho mít v záloze dostatek instalovaného řiditelného a točivého výkonu pro krizové momenty, například během zimního období bez větru a slunce. Tato kritéria však neodpovídají současné struktuře výrobního mixu v EU, kde až 50 procent výroby pochází z obnovitelných zdrojů. Feist proto položil otázku, zda je kapacitní mechanismu opravdu tím, co česká elektrizační soustava skutečně potřebuje.
„Nerespektování fyziky v plánování a řízení provozu v procesu generační proměny tuzemské soustavy vytváří podnikatelské nejistoty a vyvolává zbytečné, respektive zmařené náklady,“ upozornil.
Příležitost pro nové zdroje
René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky na MPO, naopak považuje zavedení kapacitního modelu za významnou vzpruhu pro investory. Uvedl, že standardní tržní mechanismy v energetice dlouhodobě nefungují a investice probíhají zejména v oblastech, které podléhají regulaci nebo nabízejí garance či státní podporu.
„Příprava jednotlivých podpůrných schémat je přitom velice zdlouhavá a komplikovaná. Mám radost, že v některých případech je Česká republika dávána za příklad jiným státům, jako se to stalo u biometanu. Doufám, že také v této oblasti se nám podaří vysoutěžit to, co potřebujeme, tedy nové řiditelné zdroje za přijatelnou cenu,“ doplnil.
Výtky vůči nastaveným pravidlům nastínil Tomáš Novák, generální ředitel skupiny UCED. Zmínil nedostatečnou ochranu investora při výstavbě, vysoké regulatorní riziko nebo nejasně omezenou finanční odpovědnost. Dále ale také příliš tvrdý sankční režim, krátké nápravné lhůty, nedořešené plánované odstávky i výpadky dodávek plynu. Anebo také omezenou flexibilitu během patnáctiletého kontraktu.
V podobném duchu hovořil i Martin Hájek, specialista pro legislativu z Teplárenského sdružení ČR. Naopak Lukáš Dobeš, předseda rady sdružení COGEN Czech, spatřuje v nových pravidlech příležitost pro zapojení dalších kogenerečních zdrojů.
„Někteří potenciální investoři vítají, že na přípravu získají více času a finální podmínky nebudou v konečném důsledku tak striktní. Doufám, že odložení odezvy povede k tomu, že se přihlásí více zájemců,“ shrnul Josef Kotrba, výkonný ředitel Svazu energetiky ČR.
Dostatečná kapacita soustavy
Diskuze se stočila také k problematice růstu spotřeby zemního plynu v návaznosti na připojování nových zdrojů do plynárenské sítě. Volnou kapacitu ohledně připojení potvrdil Michal Slabý, výkonný ředitel NET4GAS. Pavel Moučka, předseda představenstva a generální ředitel Gas Storage CZ, pak hovořil o aktuální naplněnosti zásobníků plynu i jejich dostatečném těžebním výkonu pro zimní špičky.
„Pro investory je dnes zásadní schopnost adaptace, digitalizace, kombinace zdrojů i propojování oborů s využitím modulárních řešení,“ doplnil svůj pohled József Maschek, ředitel Siemens Smart Infrastructure.
