Investice do energetiky musejí dávat smysl, shodli se účastníci konference Leading Minds Forum
- Unijní cíl dosáhnout do roku 2040 téměř polovičního podílu elektřiny naráží na riziko extrémních nákladů a neexistující infrastrukturu.
- Evropa čelí až desetinásobným cenám elektřiny oproti USA, přičemž investice do sítí si vyžádají astronomických 1,2 bilionu eur.
- Účastníci konference Leading Minds Forum v Ostravě poukázali na nutnost zachovat jádro i plyn a přizpůsobit klimatické cíle realitě trhu.
Energie v Evropě, a potažmo i v České republice, by měly pocházet z čistých zdrojů a zůstat cenově dostupné. Jak se ale vyrovnat s touto výzvou v kontextu mezinárodních konfliktů a ambiciózních klimatických cílů EU? Také o tom debatovali účastníci výročního zasedání Leading Minds Forum (LMF), které hostila Ostrava.
V zářijovém projevu o stavu Unie zdůraznila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, že Evropa musí představovat hráz proti globálním bouřím ve světě a stavět na pevných základech. To vyžaduje posílení obranyschopnosti, omezení byrokracie a rozhýbání ekonomiky na základě strategického hodnocení bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho z roku 2024.
Ačkoli se procesy nastartovaly, evropské politice chybí potřebná rychlost. Z hodnocení think tanku European Policy Innovation Council vyplývá, že z 383 Draghiho doporučení se dosud do závazné legislativy podařilo prosadit necelých 16 procent, přičemž dalších 41 procent bylo implementováno pouze částečně.
Masivní elektrifikace
Dan Jørgensen, evropský komisař pro energetiku a bydlení, ve svém úvodním projevu na fóru konstatoval, že Evropa musí uskutečnit radikální přechod na čisté zdroje. Do roku 2040 by měl podíl elektřiny na konečné spotřebě v Evropské unii činit 46 procent. S tím přímo souvisí i růst konkurenceschopnosti evropské energetiky, která prochází rozsáhlou transformací zaměřenou na dekarbonizaci, bezpečnost dodávek a propojení vnitřního trhu.
Odlišný pohled má ale ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Upozornil, že to, co se před několika lety odmítalo, se v současnosti pracně přijímá, čímž narážel na vleklé unijní diskuse ohledně využití jaderné energie. Situaci navíc komplikují i přetrvávající konflikty na Ukrajině a Blízkém východě. Cíl dosáhnout 46procentního podílu elektřiny na konečné spotřebě v roce 2040 považuje Havlíček za nerealizovatelný.
„Nestačí totiž pouze určit, kolik elektřiny se má spotřebovat. Je nutné paralelně zajistir robustní sítě, stabilní zdroje a flexibilitu, které takovou změnu fyzicky umožní. V opačném případě hrozí místo efektivní dekarbonizace extrémní náklady, zmařené investice a ztráta konkurenceschopnosti,“ řekl ministr.
To, že elektrifikace může být cestou, nikoli však cílem, potvrdil René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). Kriticky se vyjádřil také Martin Slabý, předseda Rady Českého plynárenského svazu. Záměr na snížení dovozu zemního plynu do EU do roku 2040 o 70 procent v kombinaci se zrychlenou elektrifikací považuje za nezodpovědný hazard. „Je to naprostý nesmysl. Pálíme mosty, aniž bychom stačili postavit nové,“ uvedl.
Vyvážený mix
Ministr průmyslu a obchodu Havlíček poukázal také na fakt, že cena elektřiny v Evropě je v porovnání s USA až desetinásobná, což evropskému průmyslu zásadně škodí. „Jsou emisní povolenky v současné podobě udržitelné? Nacházíme se v energetické krizi, a přesto ten systém dále prosazujeme. To je zásadní problém, který se musí vyřešit,“ prohlásil s tím, že v této otázce je zapotřebí spojit se napříč tuzemským politickým spektrem.
Zároveň dodal, že nemá smysl připravovat dlouhodobé domácí energetické koncepce, spíše flexibilní plány s roční periodicitou. Česká republika podle něj potřebuje vyvážený energetický mix, složený i z jádra a obnovitelných zdrojů energie (OZE). Se spuštěním kapacitních mechanismů pak dostanou prostor také plynové zdroje.
„Evropská unie sice krátkodobě pravidla uvolňuje, dlouhodobě však šrouby utahuje,“ sdělil europoslanec Ondřej Krutílek a právě Evropský parlament označil za pomyslnou žábu na prameni. Pokud jde o klimatické cíle Evropské unie, stále platí, že do roku 2030 by mělo dojít k závaznému poklesu emisí oxidu uhličitého o 55 procent ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2040 pak o 90 procent. Na zemní plyn se stále nahlíží pouze jako na přechodové palivo a povolování nových plynových zdrojů je limitováno rokem 2030. Nejpozději od roku 2035 by se měly začít využívat obnovitelné nebo nízkouhlíkové plyny.
„Pokud mají mít projekty velkých plynových zdrojů v souvislosti se stabilizací tuzemské soustavy přiměřenou návratnost, tak se zemní plyn bude intenzivně využívat minimálně dvacet let,“ předpokládá Tomáš Varcop, předseda představenstva a generální ředitel innogy Česká republika.
Stejný názor má i Ludvík Baleka, předseda představenstva Pražské plynárenské. Podle něj nebude plyn ani v horizontu třiceti let nahraditelný, a to z důvodu absence jiných technologií. „Elektřina to nezvládne, a co je hlavně zásadní, elektřina se bude vyrábět právě z plynu,“ podotkl.
Kde sehnat stamiliardy eur?
Europoslanec Krutílek rovněž zpochybnil plán na 46procentní podíl elektřiny v roce 2040 s poukazem na realitu – současný unijní průměr stagnuje na 23 procentech a za posledních deset let se prakticky neposunul. Česko se nachází dokonce pod dvacetiprocentní hranicí elektrifikace, navíc je u nás elektřina výrazně dražší než plyn. Investice do evropské energetické infrastruktury by pak měly do roku 2040 dosáhnout astronomických 1 200 miliard eur a stále chybí jasný plán, z jakých zdrojů se tato suma profinancuje.
V podobném duchu reagovali i další europoslanci, Ondřej Knotek a Alexandr Vondra. Podle Knotka se Evropa extrémně soustředí na klimatické cíle oproti USA, které primárně chrání své byznysové plány. Knotek proto prosazuje odložení nového systému povolenek EU ETS2, podporuje jádro a vedle OZE považuje za klíčové zachovat i uhelné zdroje jako stabilizační prvek.
Europoslanec Vondra jmenoval Dánsko a Španělsko jako země, které tvrdě prosazují současný zelený kurz v EU. Sám požaduje postavení jádra na stejnou úroveň, jako mají obnovitelné zdroje. „Nemá cenu jen nadávat, v rámci Evropy je potřeba hlavně přežít,“ uzavřel Vondra s realistickým skepticismem aktuální situaci Česka.
Bezpečnost i konkurenceschopnost
Podle Claudie Viohl, generální ředitelky E.ON Česká republika, musí být přechod na novou evropskou energetiku konkurenceschopný v globálním měřítku. „Je zapotřebí investovat do energetických systémů kvůli jejich odolnosti, důležitá je také digitalizace sítí za zapojení AI. Při tom všem je rozhodující rychlost,“ zdůraznila.
Energetická transformace pokračuje, avšak geopolitické změny spolu s novou průmyslovou a technologickou poptávkou mění její zaměření. Z toho důvodu by modernizace v této oblasti měla vycházet z nejlevnějších řešení a jasně stanovených priorit, nikoli z individuálních zájmů. Investoři navíc potřebují stabilní podmínky a předvídatelné prostředí, aby se pustili do finančně náročných projektů.
Posílení páteřní infrastruktury, digitalizace, bezpečnost soustavy a integrace nových služeb i technologií – to jsou plány společnosti ČEPS do blízké budoucnosti, které představil předseda představenstva Jan Kalina. V následujících deseti letech by měly investice v této souvislosti dosáhnout minimálně 130 miliard korun.
Leading Minds Forum
Leading Minds Forum (LMF) je nezávislá komunikační platforma, která sdružuje elitu tuzemské ekonomiky a jejímž prostřednictvím se zejména v oblasti energetiky otevírají nová témata a nabízejí příležitosti pro podporu byznysu. Právě schopnost pojmenovávat otázky k řešení, dokázat vysvětlit jejich pozadí a přivést klíčové osobnosti k jednomu stolu představuje silnou stránku tohoto konceptu.
LMF jako prostor pro sdílení exkluzivních ekonomických informací a zkušeností vytvořila poradenská společnost DDeM.
Kalina zmínil novou podpůrnou službu s názvem Schopnost obnovy soustavy, zkráceně SOS. Účelem je smluvně zajistit a dispečersky ověřit dostupnost výkonu pro obnovu napětí v přenosové soustavě po jejím rozpadu nebo při blackoutu. „Konkrétní zařízení musí mít minimální výkon 135 megawattů, být vyvedena do uzlových oblastí a splňovat technické podmínky pro autonomní start nebo start pomocí externího zdroje,“ shrnul.
