Energetická bezpečnost a cenová konkurenceschopnost. To jsou podmínky správného fungování trhu, míní experti
- Rozdíl v cenách se stává zásadním limitem evropské konkurenceschopnosti.
- Nová tarifní struktura by měla být podle Energetického regulačního úřadu férovější.
- Inovace, rozvoj sítí a stabilita zdrojů jsou klíčem k úspěšnému přechodu na bezemisní energetiku, shodli se účastníci výročního zasedání platformy Leading Minds Forum v Ostravě.
Podmínky pro fungování trhu by měly být nastaveny tak, aby přispívaly nejen ke zvýšení energetické bezpečnosti, ale také ke konkurenceschopnosti cen. Ve hře je samozřejmě i rozložení nákladů dekarbonizace a decentralizace energetiky napříč jednotlivými účastníky trhu. Právě tato témata rezonovala na výročním zasedání Leading Minds Forum v Ostravě.
Ceny elektřiny i plynu stále rostou, což je pro firmy „neradostné“, posteskl si Jan Světlík, generální ředitel a předseda dozorčí rady Cylinders Holding. Budoucnost podle něj spoléhá na vodík provázaný s energetikou, průmyslem a stabilitou sítí. Prosadit ho v praxi ale brzdí složité licencování pro kombinované provozy, drahé elektrolyzéry, nejistý odbyt, krátké investiční horizonty i roztříštěná dotační podpora.
„Vodík by mohl sehrát roli stabilizátora sítě. Elektrárna budoucnosti se stane centrem propojené soustavy, kde vodík, teplo, kyslík a flexibilita tvoří jeden ekosystém s vysokou přidanou hodnotou,“ předkládá svou vizi Světlík.
Cenová realita a limity průmyslu
České energeticky náročné firmy čelí výrazně vyšším cenám než konkurence ve Spojených státech nebo v Číně, upozorňuje Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno. Bez včasné změny podmínek podle něj v příštích letech z Česka odejde čtvrtina až polovina energeticky intenzivní výroby. Rozdíl v cenách energií se tak stává zásadní brzdou konkurenceschopnosti evropského průmyslu. „Ceny energií tvoří ovšem jen část problému týkajícího se průmyslové stagnace Evropské unie,“ dodává.
Kritickým tématem zůstává také regulovaná složka cen. Generální ředitel innogy Energie David Konvalina v té souvislosti varuje před sociálními dopady. Zástupci klíčových dodavatelů jako E.ON, PRE či Centropol Energy narážejí na nutnost neustále balancovat mezi tržní cenou na burze a finančními možnostmi svých zákazníků. Václav Klein, generální ředitel Gentec CHP, do rovnice přidal ještě další faktor, a to tlak budovaných datových center na celkovou spotřebu.
Masivní investice do elektrizační soustavy vyžaduje i přechod na obnovitelné zdroje a rozmach elektromobility, což potvrzují zástupci ČEZ Distribuce, PREdistribuce i EG.D. Samotnou realizaci klíčových projektů navíc finančně zdražují a časově blokují zdlouhavé povolovací procesy.
Novinky v tarifní struktuře
S inovacemi v tarifní struktuře přichází Energetický regulační úřad (ERÚ). Jeho předseda Jan Šefránek si od nich slibuje efektivnější provoz soustav, spravedlivější rozdělení nákladů i odezvu na potřeby nové energetiky. „Uvolnění nevyužitého rezervovaného příkonu na velmi vysokém a vysokém napětí může přinést úsporu v regulovaných cenách ve výši až 2,5 miliardy korun ročně,“ vyčísluje.
Změny čekají i samotný princip připojování do sítě, což má omezit spekulativní a nerealizované žádosti. Větší prostor dostanou nové prvky jako akumulace, flexibilita nebo nefrekvenční podpůrné služby.
V plynárenství ERÚ sází na vyšší efektivitu a užší propojení s elektroenergetickým sektorem. Plynárenské soustavy by tak v rámci transformace měly flexibilněji sloužit zákazníkům, kteří pomáhají stabilizovat elektrickou síť. Zásadní proměnou prochází i teplárenství, což si vyžádá úpravy legislativních i regulatorních podmínek včetně energetického zákona.
Směrem k udržitelnosti
Snaha o úspory sílí také na strane odběratelů. Podle Jakuba Toboly, obchodního ředitele skupiny Veolia v ČR, představuje šetření energií hlavní cestu, jak srazit účty a současně ulevit životnímu prostředí. Fungující recept kombinuje rychlé změny v chování s dlouhodobými investicemi do moderních technologií.
Sama Veolia ve svých provozech v Přerově, Ostravě, Kolíně, Karviné či Frýdku-Místku postupně opouští uhlí a přechází na multipalivový mix. Dekarbonizace Teplárny Přerov srazila emise CO2 o více než 47 procent a výrazně snížila spotřebu neobnovitelných zdrojů. Dvoumiliardová investice pokryla transformaci samotné teplárny i rekonstrukci patnáctikilometrové tepelné sítě.
Výhody bezemisní výroby
Moderní bezemisní výrobu považuje Kamil Čermák, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO, za základní pilíř transformace regionů. Obnovitelné zdroje a malé modulární reaktory podle něj posílí energetickou soběstačnost Česka a udrží konkurenceschopnost i zaměstnanost v krajích. Nezastupitelnou roli sehraje také modernizace teplárenství a paroplynové zdroje.
„Nejde o to, zda plyn ano či ne. Jde o to, jak zajistit dodávky tepla pro miliony lidí a flexibilitu soustavy po odchodu od uhlí. A právě paroplynové zdroje jsou nezbytnou součástí energetické bezpečnosti v souvislosti s dekarbonizací,“ zdůrazňuje Čermák. Skupina ČEZ proto do modernizace teplárenství směruje 80 miliard korun.
Úspěch celé energetické transformace nebude podle Čermáka záviset jen na budování nových zdrojů, ale především na předvídatelném prostředí, rozvoji sítí a propojení výroby, akumulace a flexibility do jednoho inteligentně řízeného systému.
