Česko nutně potřebuje Národní diabetologický plán

Diabetes, zvláště 2. typu, někteří odborníci nazývají dokonce globální pandemií. O jeho řešení a potřebě Národního diabetologického plánu diskutovali odborníci na nedávném kulatém stole v Senátu. Shodli se, že jde o jednu z nejzávažnějších výzev současného zdravotnictví, mimo jiné proto, že souvisí s řadou dalších onemocnění a komplikací, jejichž léčba představuje pro zdravotnictví značnou zátěž. Může jít o různé ischemické choroby, poškození zraku včetně předčasného rozvoje šedého zákalu nebo také o cévní mozkovou příhodu.

Investice do prevence, včasné diagnostiky i účinné léčby a koordinované péče proto mohou uchránit pacienty od řady útrap, tak i ušetřit peníze veřejnému zdravotnímu systému.

Přesto v Česku stále chybí ucelený strategický rámec, který by propojoval prevenci, včasnou diagnostiku, moderní léčbu a koordinaci péče. Pomoci má Národní diabetologický plán. Jeho přípravu povede Česká diabetologická společnost ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, zdravotními pojišťovnami a dalšími institucemi. Ambicí je vytvořit nikoli jen strategický dokument, ale funkční nástroj řízení, který umožní transparentně hodnotit dosažený pokrok i odpovědnost jednotlivých aktérů.

„Národní diabetologický plán nesmí zůstat jen dokumentem, který dobře vypadá na papíře. Potřebujeme, aby se jeho cíle skutečně promítly do fungování českého zdravotnictví a aby bylo jasné, kdo za jejich naplňování odpovídá,“ uvedl předseda senátního Výboru pro zdravotnictví Tomáš Fiala. A upozornil na to, že lidí s diabetem bude přibývat, a proto nelze reagovat až na následky. „Musíme mít dlouhodobou strategii, kterou budeme skutečně dodržovat a pravidelně vyhodnocovat,“ dodal Fiala.
Zdůraznil, že možností, jak diabetes včas zachytit a účinně léčit, přibývá. „Smyslem národního plánu je vytvořit personální, technické i finanční podmínky, aby se odborné poznatky a moderní možnosti péče promítaly systematicky do každodenní praxe,“ dodal.

O tom, zda tuto ambici plán naplní, nebo zůstane jen dalším strategickým dokumentem, rozhodne podle účastníků panelu propojení odborných doporučení s „legislativní, organizační a úhradovou realitou českého zdravotnictví.“

Pacienta musí podpořit i způsob financování péče

Plán by měl mít za cíl také propojit diabetologii například s kardiologií, nefrologií, praktickým lékařstvím a dalšími souvisejícími obory. Protože „cukrovku“ nelze řešit izolovaně jen v rámci jednoho oboru.

„Pacient s diabetem během života často potřebuje péči několika odborností, které na sebe musí dobře navazovat. Nestačí proto popsat jeho ideální cestu jen odborně, musí ji podporovat také způsob financování péče,“ uvedl předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný, který kulatý stůl odborně zaštítil. Pokud totiž zdravotní systém nebude motivovat k prevenci, včasnému záchytu komplikací a spolupráci mezi praktickými lékaři, diabetology, kardiology, nefrology a dalšími specialisty, péče zůstane dál roztříštěná. „Národní diabetologický plán by proto měl propojit odborná doporučení s jasným modelem organizace a financování tak, aby se pacient dostal ke správné péči ve správný čas a systém zároveň odměňoval její skutečnou koordinaci,“ doplnil.

„Národní diabetologický plán je příležitostí nastavit jasná pravidla a odpovědnost na dlouhé roky dopředu. Teď je potřeba tuto příležitost využít a zajistit, aby se přijaté závazky také skutečně dodržovaly,“ uzavřel předseda Výboru pro zdravotnictví Tomáš Fiala.

S diabetem v České republice žije více než 1,1 milionu lidí a podle dostupných predikcí může jejich počet do roku 2030 vzrůst až na 1,3 milionu. O plánu diskutovali na půdě Senátu zástupci Ministerstva zdravotnictví, Parlamentu ČR, Ústavu zdravotnických informací a statistiky, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, zdravotních pojišťoven, odborných společností, poskytovatelů zdravotních služeb a pacientských organizací.