Areál bývalé Piettovy papírny v plzeňské čtvrti Slovany čeká zásadní proměna. Místo s historií sahající až do roku 1870 se stane jádrem moderní obytné zóny, ve které vznikne spousta atraktivních bytových jednotek. To však není všechno. Lukrativní projekt "Nová papírna" totiž nabídne také záchranu a nové využití cenných historických budov. Na co se mohou těšit Plzeňané i návštěvníci města?
Tisíce nových bytů, pobřežní promenáda i park velikosti Stromovky. To nabídne nová čtvrť, která vzniká na Rohanském ostrově v Karlíně. Názvy ulic připomenou slavné filozofy z Česka i zahraničí.
Letňany jsou jediným územím v Praze, kde končí vestibuly metra uprostřed polí. Plán na proměnu oblasti, která měla původně nabízet obří stadion a sportoviště pro olympijské hry, se nikdy nerealizoval a jeho jediným pozůstatkem je autobusové nádraží a několik východů z metra. Město se po letech snaží prázdné pozemky využít a navrhuje na nich městskou čtvrť. Ne všem se ale nová výstavba zamlouvá.
Každý den kolem nich procházejí lidé, pro většinu jsou ale neviditelná. Nový pohled na neudržovaná místa v zástavbě přináší kniha Město naruby od expertů z Univerzity Karlovy a Akademie věd. Zmíněná místa odborníci nekritizují, upozorňují naopak, že mohou městu prospět a přinést do něj divokou přírodu.
Podívejte se na výběr nejzajímavějších opuštěných míst, vesnic i staveb, které lze najít na území Ruska. Nacházejí se mezi nimi dřevěný kostel na Sibiři, staré tavicí pece, historická pevnost i torza průmyslových objektů, které pomalu splývají s přírodou. Momentálně tato země asi není nejvyhledávanější turistickou destinací, fascinující místa si ale můžete prohlédnout alespoň v naší galerii.
Na parkovišti v Bubnech u stanice metra Vltavská v Praze se objevil malý srnec. Několik hodin bloudil mezi auty a snažil se najít díru v oploceném areálu. Jak se na brownfield, který rozděluje magistrála a Argentinská ulice, přesně dostal, nebylo kolemjdoucím jasné. Někteří žertovali, že se do Prahy dostal nejspíš vlakem.
Industriální stavby nemusí končit jako nevyužívané ruiny nebo jako skládky harampádí. Podle architektů Marka Macha a Martina Štibora z platformy Industry Punk je tomu právě naopak. Sila, továrny nebo třeba nefunkční mlýny mohou důmyslnou přeměnou sloužit dál, v Česku k tomu zatím moc nedochází. "Nádherné areály padají, protože jsou lukrativním pozemkem a u nás se ještě pořád jede na aktuální zisk, a co bude po nás, je nám jedno. Zboříme vše a pak až přemýšlíme co dále," přibližuje.
O huť svedli souboj dva zájemci. Vyvolávací cena byla 160 milionů, podle znalce má ovšem podnik hodnotu 180 milionů korun.
Opuštěný industriální objekt v Bratislavě se proměnil na kreativní centrum s názvem Mlynica, které nabízí multifunkční prostory, kanceláře a šest loftových bytů. Díky citlivému konceptu slovenského architektonického ateliéru GutGut se do objektu, který od začátku 90. let postupně chátral, vrátil život, aniž by došlo k zásadním zásahům do původní železobetonové konstrukce. "Kontrast nového a starého zdůrazňuje kvalitu původního objektu a na tom jsme koncept postavili," popisují koncept architekti ze slovenského studia GutGut.
První dražba se uskutečnila v dubnu, kupec však ve stanoveném termínu nezaplatil. Teď se chystá druhý pokus.
Tavit se tu ocel začala v roce 1889. Vyráběly se tu pancíře pro lodě i náhrady kyčelních kloubů. Indukční elektrická pec naposledy rachotila v lednu 2018. Zbyl dluh větší než miliarda korun. Insolvenční správce se snaží továrnu prodat. Po první dražbě to vypadalo nadějně. Společnost Compagnia del mediterraneo Steel, která vznikla měsíc před dražbou, měla za huť zaplatit 261 milionů korun. Její jednatel Stanislav Kraslavski sliboval brzy obnovit výrobu. Bez udání důvodů cenu nezaplatili. Druhá dražba bude 27. června. Vyvolávací cena je 160 milionů korun.
Plánovaná čtvrť, v níž se počítá s byty, kancelářemi, obchody, ale i zastřešeným sportovištěm, dostala název Nová Zbrojovka.
Vedení Prahy 6 chce část peněz použít na stavbu bazénu v koupališti Petynka. Podle zelených mělo byty postavit město a nabídnout je mladým rodinám.
Téměř třikrát větší než pražské Václavské náměstí je plocha severně od Nákladového nádraží Žižkov, na níž má vyrůst Parková čtvrť od Central Group. Podívejte se, jak to tam teď vypadá a co na ní má vyrůst.
Miliardář Luděk Sekyra se přiblížil svému plánu postavit v Praze největší ucelenou čtvrť v novodobé historii metropole. Získal kladné stanovisko k posuzování vlivů na životní prostředí EIA na první etapu projektu Smíchov City. Jde o první ze tří nezbytných povolení, která musí developer získat, aby mohl zahájit výstavbu.
Historie šroubáren v Libčicích nad Vltavou se začala psát na konci 19.století. V dobách největší slávy zde pracovalo kolem tisícovky zaměstnanců a výrobky odsud mířily do celé Evropy. Po roce 1989 a povodních začal význam podniku upadat a z unikátních industriálních staveb se postupně staly ruiny. Do místa za Prahou na břehu Vltavy se ale zamiloval pražský architekt Patrik Hoffman, který se posledních sedm let snažil budově bývalého uhelného skladu a kotelny vrátit lesk. Jako první přišel na řadu uhelný mlýn, jehož revitalizaci ocenila i mezinárodní porota soutěže Grand Prix achitektů, a minulý týden byla otevřena i kotelna.
Stavbami roku 2017 jsou silniční viadukty u Opavy, rekonstrukce radnice a knihovny v Kardašově Řečici, úprava Tyršových sadů v Pardubicích, přestavba kotelny na sídlo Bosche v Praze a úpravy Galerie moderního umění v Hradci Králové. Titul Zahraniční stavba roku získaly vodní dílo Želiezovce v Levicích na Slovensku a budova Warsaw Spire v polském hlavním městě.
Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) ve čtvrtek otevřel multifunkční prostor Centrum architektury a městského plánování (CAMP). V budoucnu by se měl stát místem pořádání vzdělávacích akcí, ale především prostorem pro věcné debaty o stavění v Praze. Budoucnosti metropole se týká i první výstava v emauzském areálu, která podrobně mapuje 63 připravovaných stavebních projektů. "Debata o stavění v Praze je velmi vyhrocená a má daleko k racionálnímu dialogu o tom, co město potřebuje," uvedl ředitel IPR Ondřej Boháč.
Moderní třicetitisícové město by mělo do budoucna vzniknout na zanedbaném území, které se nachází na pomezí Bohdalce a Slatin v Praze 10. Architekti v rámci ideové studie navrhli na většině území bytovou výstavbu. Obyvatelé desáté městské části se obávají o sportovní areál SK Slavia Praha. Studii, která má sloužit jako podklad pro Metropolitní plán, schválili minulý týden radní desáté městské části. V září ji bude schvalovat zastupitelstvo Prahy 10.
Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne obcím a krajům finanční injekci na proměnu bývalých průmyslových areálů a dalších takzvaných brownfieldů. Do roku 2023 rozdá celkem dvě miliardy korun. První peníze na rozvojové lokality poskytne v rámci pilotního programu ještě letos v červenci. Peníze zamíří především do hospodářsky postižených regionů. Soukromé firmy na ně nedosáhnou.
V rozlehlém areálu kdysi slavné Pragovky se odehrála netradiční událost. Díky zde tvořícím umělcům a jejich festivalu Kolben Open se tady po desítkách let procházeli lidé, kteří v minulosti ve firmě pracovali, někteří už od padesátých let minulého století. Jejich návštěva byla součástí snahy nadšenců, kteří se pokoušejí unikátní areál co nejvíce otvírat a vnášet do něj život. Hlavní slovo v budoucnosti ale má majitel, kterým je londýnská realitní společnosti Mount Capital.
Rozlehlý vysočanský areál bývalé slavné firmy Praga se postupně mění. V rámci festivalu Kolben Open bylo možné si areál projít a promluvit si také s bývalými zaměstnanci. Celý prostor nyní patří britské realitní společnosti, která si nechala zpracovat architektonický návrh budoucího využití tohoto místa.
V uplynulém semestru se studenti architektury v ateliéru Kraus & Čančík FA ČVUT v Praze zabývali maloměstskou periferií. Pro konkrétní místo, bývalý areál cukrovaru v Úvalech u Prahy, hledali vhodný typ bydlení a jeho skladbu. Některé z návrhů zaujaly i vedení města - uvažuje dokonce o jejich využití pro další jednání s potenciálními investory.
Na území Prahy se dnes nachází zhruba 1400 hektarů takzvaných brownfieldů – nevyužitých území, na kterých v minulosti stály především průmyslové areály a kde dnes většinou zejí prázdnotou polozřícené stavby. Klikněte do mapy a podívejte se, jak má vypadat jejich proměna.
Ondřej Boháč byl zvolen do čela pražského Institutu plánování a rozvoje teprve před pár dny, už teď je ale odhodlaný tvář metropole výrazně změnit. Pětadvacet let dlouhá zkušenost se stavebními uzávěrami podle něj Prahu "objektivně velmi poškodila" a chce tento stav změnit. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Boháč řekl, že hodlá postupně prolamovat stavební uzávěry v místech, kde se investoři a úřady shodnou na podobě ulic, velikosti budov či umístění parků. K revolučním změnám by mohlo dojít v Bubnech, kde může vzniknout nové obchodně-administrativní centrum metropole, nebo na Nákladovém nádraží Žižkov – zde developer připravuje projekt rezidenční čtvrti.
