Když se řekne Adršpach, většině se vybaví impozantní skalní město, které patří k největším ve střední Evropě. Tento kraj však nabízí mnohem víc, stačí jen odbočit od turistického okruhu a objeví se před vámi další ze specifických zajímavostí zdejšího regionu: nádherné roubenky a selské usedlosti.
Adršpašsko-teplické skály okouzlují nejen nádhernou přírodou a dechberoucími výhledy, ale i mohutnými skalními masivy. Díky jejich bizarním tvarům jim lidská fantazie přiřadila jména, která se snadno vryjí do paměti. Narazíte tady tak na Milence, Starostu a Starostovou nebo třeba Dvojčata v peřince.
Na Broumovské vrchovině a okolí žije ve třech přeshraničních smečkách minimálně 11 vlků. Je to druhý nejnižší zjištěný počet od prvního ročníku mapování vlka obecného v regionu v roce 2021. Sdělili to ve středu zástupci Hnutí Duha a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Letošní monitoring vlků na Broumovsku a okolí se uskutečnil po dvou letech 24. až 26. ledna.
Jedinečné skalní útvary a pod nimi davy turistů. Adršpašské skály jsou nejnavštěvovanější přírodní památkou Česka, oblíbeným cílem jsou ale především pro Poláky. Místo poslední léta trpělo náporem turistů, dopady se ale povedlo zmírnit zavedením rezervačního systému a limitem na počet návštěvníků. I tak se ale místní obávají budoucnosti. Zájem o skály může podle obce vzrůst až desetinásobně.
Když se Jan Školník přestěhoval v devadesátých letech z Prahy do Broumova, bylo to proto, že s otcem koupili místní firmu. Později se ale rozhodl věnovat především rozvoji Broumova, se kterým usiloval o získání titulu Evropské hlavní město kultury. To se mu sice nepodařilo, což ale neznamená, že končí se svou snahou udělat z města místo, které je něčím víc než jen periferií.
"Broumovsko bojuje s nedostatkem naděje. Už relativně dlouho je trendem vysídlování venkova a my jsme zvyklí měřit úspěch počtem obyvatel. Člověk se ale nesmí nechat odradit," říká filantrop Jan Školník, který z malého východočeského města chce udělat metropoli kultury. Jak se revitalizuje zapomenutý kout země? A co hledají lidé v broumovském klášteře, kam jezdí kvůli odpočinku i soustředění?
V pasti strávila týdny. Nakonec si uhryzala tlapu, aby se osvobodila. Přesto zemřela vyčerpáním, spolu se šesti nenarozenými vlčaty. Vlčici na Broumovsku našli motorkáři v květnu pohozenou u cesty. Pytlákům nešlo o trofej, ale o mstu, říká Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Ochranáři teď kvůli případu podávají trestní oznámení.
U obce Božanov na Broumovsku hoří les v těžko přístupném terénu. Zasahují hasiči, na pomoc povolali i policejní vrtulník. Požár je u státní hranice a částečně tak přesahuje do Polska. Jiný požár zaměstnává prostějovské hasiče. U Ivaně na Prostějovsku vzplál kombajn, na místě zasahuje devět jednotek hasičů
V malebném údolí na Náchodsku nedaleko špitálu Kuks se skrývá nové tábořiště pro lidi, kteří chtějí utéct z města a na čas splynout s přírodou. Pohodlné spaní tu společně s místními buduje podnikatelka Monika Bruknerová, která po letech strávených ve finančnictví chtěla utéct od počítače a vrátit něco světu. "Chceme, aby člověk vypadl ze své role a zažil si místo se všemi emocemi," říká.
Tuzemské národní kulturní památky se po středečním jednání vlády rozrostly o soubor nazvaný Broumovská skupina kostelů, které jsou v Královéhradeckém kraji. Jejich autory jsou významní barokní stavitelé Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Památkami s nejvyšší ochranou státu se stavby stanou od července. O rozhodnutí vlády informoval ministr kultury.
Ve vísce Maršov nad Metují na Broumovsku se nachází statek z 19. století, který patří manželům Hanišovým. Před pár lety ho koupili od rodinné příbuzné, zrekonstruovali ho ve stylu selského baroka a vrátili mu atmosféru starých časů. Na statku teď nabízí ubytování pro ty, kteří si chtějí oddechnout od městského života a starostí.
V těsném sousedství je skalní labyrint Adršpachu a divoká příroda. Kostel Nejsvětější Trojice ve Zdoňově stojí v romantické krajině Broumovska, přesto léta chátral za přihlížení obce i církve, která na jeho opravu neměla finance. Před pár lety se ho ujali majitelé sousední fary a s lidmi z obce založili spolek, jež na kostel shání peníze a pořádá v něm kulturní akce. Teď soutěží o Památku roku.
Dokument režiséra Martina Páva Vlci na hranicích, který uvádí festival Jeden svět, vypráví o návratu vlků na Broumovsko. Jde také o oblast s asi největším množstvím ovcí v Česku, o zápletku tedy není nouze. "Benefity přítomnosti vlků ve formě zlepšeného stavu naší přírody vysoce převažují nad škodami," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední odborník na velké šelmy Pavel Hulva.
Adršpašsko-teplické skály patří k nejnavštěvovanějším místům v Česku. Ještě vloni v hlavní sezoně praskala parkoviště i stezky na hlavním okruhu ve švech. Lidé se museli vyhýbat a na kochání se skalami nebyl prostor ani nálada. Redakce Aktuálně.cz se na místo vrátila po roce, aby situaci porovnala. Návštěvníků o něco ubylo a Adršpach chystá rezervační systém, aby se turisté rozprostřeli.
Jan Školník vyrostl na pražském sídlišti, před 22 lety se ale rozhodl přestěhovat do Broumova, kde společně se svým bratrem řídí firmu Hobra-Školník. Kromě společnosti vyrábějící izolace, jež zaměstnává sto lidí, společně s manželkou založili Agenturu pro rozvoj Broumovska, prostřednictvím které oživují místní klášterní komplex a kraj. O dopadu pandemie i svých pěších poutích vyprávěl Aktuálně.cz.
Police nad Metují je městečko o čtyřech tisících obyvatelích, známé hlavně jako výchozí bod pro výlet do Broumovských skal. Ale zakládat zde symfonický orchestr? Tehdy čtrnáctileté Petře to přišlo jako skvělý nápad. Dnes je jí 23 let a nedávno se stala dvojnásobnou laureátkou prestižní Ceny Via Bona pro nadšené srdcaře a filantropy. Její těleso Police Symphony Orchestra (PSO) má tisíce věrných fanoušků. PSO vybírá statisíce na charitu, dává je hlavně do oddělení následné péče v broumovské nemocnici. Nyní Petra odmítla možnost zahrát si v Obecním domě, místo toho chystá koncert v údolí u Police - i s baletkami z Národního divadla, artisty a letadly.
Vlci jsou pro chovatele na kopcovitém, skálami posetém Broumovsku s množstvím farem postrachem. Některým už napadli a roztrhali desítky kusů zvířat. Mezi poškozené patří i statkářka Lenka Štíhlová, které vlci sežrali deset mléčných ovcí. Útokům vlků podle ní nelze stoprocentně zabránit nikdy, ale kombinací kvalitního oplocení s pořízením pasteveckého psa se dá riziko omezit na minimum.
Právní zástupkyně farmářů Jana Zwyrtek Hamplová řekla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Klášterní areál v Broumově se řadí mezi vrcholná díla barokní architektury. V roce 1948 komunistický režim zrušil zdejší opatství a řeholníky, kteří přišli po 2. světové válce z USA, vypověděl z ČSR. V roce 1950, kdy byly kláštery násilně obsazeny, se stal ten broumovský internačním lágrem kněžích a řeholníků. Po jejich vystěhování ho využívalo ministerstvo vnitra či Krajská správa SNB. Stavba i zahrada chátraly, vnitřní prostory i depozitář byly devastovány a rozkrádány. Po roce 1989 stát navrátil klášter benediktinům, díky agentuře Jana Školníka na rozvoj Broumovska se vzpamatovává ze svých ran.
Jan Školník se před pár týdny stal Filantropem dvacetiletí v anketě Nadace Via. Ta ocenila jeho smělý cíl "vrátit v myslích lidí Broumovsko na mapu ČR" a zbavit ho cejchu periferie, kvůli čemuž se Školník z podnikatelské jistoty v Praze vydal do broumovské nejistoty. Rekonstruoval a oživil místní klášter a okolí, snaží se bojovat proti zdomácnělému Jiráskovu výroku o "krajině děsné v širé pustině". A taky chce turisty z "profláklé" rezervace Broumovských stěn nasměrovat i k barokním klenotům oblasti. "Nikdy jsem tohoto radikálního kroku nelitoval. Člověk může žít naplno kdekoliv, záleží jen na něm. Navíc v Praze bych se k ničemu takovému nedostal," říká Jan Školník.
Třikrát ho komunisté po podpisu Charty 77 zavřeli do vězení. Při posledním výkonu trestu jej nepustili ani na pohřeb jeho matky. Během akce Asanace se ho snažili vyhnat do exilu, ale on se schoval do malé vesnice Šonov u Broumova, kde pořádal ilegální koncerty a festivaly. Dnes Stanislav Pitaš vede undergroundový klub Eden v Broumově. Na svůj život v disentu vzpomíná ve svědectví, které vzniklo v rámci projektu Paměť národa.
Záběry z fotopasti v Broumovském výběžku odhalily, že se zdejším vlkům narodila nejméně dvě mláďata. Vlkům se v Česku daří. Občas rády zavítají do blízkosti lidských obydlí, člověk z nich však nemusí mít strach. "Mnohem větším nebezpečím jsou volně pobíhající psi, ti mají ročně na svědomí desítky zranění," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz biolog Miroslav Kutal z Hnutí DUHA
Nejméně dvě vlčata se letos na jaře narodila na Broumovsku. Prokázaly to záběry z fotopastí. "Znovuosídlení Broumovska vlky a jejich rozmnožování potvrzuje trend návratu těchto dříve vyhubených šelem do české krajiny. V Česku se nyní prokazatelně rozmnožily dva páry vlků," uvedl ve středu Petr Kafka ze Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Z věznice Odolov na Trutnovsku v pátek utekli dva vězni. Policii a vězeňské službě, která po nich pátrala, se ale podařilo oba uprchlé muže zadržet dnes na Broumovsku. Řekl to mluvčí královéhradecké policie Jan Čížkovský. Policisté nejdříve dopadli osmatřicetiletého Ondřeje Heinsche. "Muže jsme dopadli na základě poznatku policistky, která v době svého volna muže poznala a předala ihned svým službu konajícím kolegům důležité poznatky," uvedl mluvčí. Večer pak policisté oznámili, že se jim podařilo dopadnout i druhého vězně, kterým byl Pavel Souček. Muži při zatčení nekladli hlídkám výrazný odpor.
Krajský soud v Hradci Králové v pátek vydal dvě parcely u Heřmánkovic na Broumovsku Benediktinskému opatství svatého Václava v Broumově. Celkem benediktini kvůli pozemkům na Broumovsku podali čtyři žaloby, v pátek byla projednaná první z nich. Podle právní zástupkyně benediktinů Aleny Štumpfové by soud měl rozhodnout o vydání pozemků na Broumovsku i v dalších případech. Pozemkový úřad nárok benediktinů odmítl na základě výměru ministerstva zemědělství o konfiskaci majetku z prosince 1946.
Fotopast na Broumovsku potvrdila, že v oblasti se vyskytuje vlk. Už na podzim několik svědků tvrdilo, že viděli zvíře, které vlka připomínalo. Výskyt vlků na Broumovsku byl potvrzen na jaře roku 2013, kdy se podařilo najít stopu a trus. Od té doby však žádné další známky pobytu vlka v oblasti objeveny nebyly. Na českém území byli vlci vyhubeni koncem 19. století, znovu se začali vracet až v posledních letech, kdy byli zaznamenáni na Šumavě a v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, kde dokonce vyvedli mláďata.
