Reklama
Reklama

Brdy


Staré garáže v dělostřelecké posádce v Jincích (stav k 9. září 2023)
Staré garáže v dělostřelecké posádce v Jincích (stav k 9. září 2023)
Staré garáže v dělostřelecké posádce v Jincích (stav k 9. září 2023)

Špičkové zbraně míří do Česka. Armáda pro ně nezvládla postavit garáže

První z dvaašedesáti nových houfnic Caesar za celkových 10,3 miliardy korun by měla česká armáda dle plánu začít přebírat za několik měsíců. Už teď je ale jasné, že do té doby pro nová děla vojáci nestihnou postavit garáže. Doteď se ještě ani nekoplo do země. Špičkové zbraně na podvozku Tatra, které vycházejí v průměru na 166 milionů za kus, tak budou muset stát pod dočasnými přístřešky.

Hornický penzion Brdy
Hornický penzion Brdy
Hornický penzion Brdy

"Od státu jsme nedostali ani vindru." Rodina zachránila hornický důl, je tu penzion

Michal Šimánek pracoval v rodinné firmě na dřevovýrobu, která jako jedna z mnoha podniků sídlila ve zchátralém areálu bývalého těžebního dolu s betonovou věží Rudolfka na samém okraji brdských lesů. Historická havířská stavba byla tehdy v katastrofálním stavu, a protože se nikdo neměl k opravě, Šimánkovi ji koupili a proměnili na penzion. Místo dnes láká na osly, velbloudy i věž z 50. let.

Bytový dům Brdy
Bytový dům Brdy
Bytový dům Brdy

U lesa, ale v bytě. Brdská rezidence ukazuje způsob, jak žít v přírodě bezstarostně

Ve stínu brdských kopců, kde se krajina ráno skrývá v mlhavém oparu, vyrostl bytový dům. Stojí v části obce Bohutín nazývané Vysoká Pec a nabízí bydlení pro ty, které láká život blízko přírody a zároveň nechtějí řešit údržbu vlastního domu. Apartmány od studia Karnet architekti vznikly proměnou bývalé truhlárny a staré školy, které už dávno dosloužily svému účelu.

Reklama
Jednorázové užití / Fotogalerie / Už 60 let vysílá a stále udivuje. Fotky z historie televizního vysílače Cukrák
Jednorázové užití / Fotogalerie / Už 60 let vysílá a stále udivuje. Fotky z historie televizního vysílače Cukrák
Jednorázové užití / Fotogalerie / Už 60 let vysílá a stále udivuje. Fotky z historie televizního vysílače Cukrák

Kdysi nejvyšší věž v zemi pokryla signálem sedminu republiky. Cukrák stojí již 60 let

Před 60 lety, 26. listopadu roku 1961, bylo zahájeno televizní vysílání z vysílače Cukrák, který stojí kousek za jižní hranicí Prahy. Hlavním důvodem jeho výstavby bylo zkvalitnit televizní signál ve středních Čechách. Šířil televizní vlny na území o rozloze 12 tisíc kilometrů čtverečních, čili sedminu území Česka. Vysílač dosahuje výšky 193,5 metru, je tak třetí nejvyšší věží v zemi.

Rozloučení s padlým vojákem
Rozloučení s padlým vojákem
Rozloučení s padlým vojákem

Voják zraněný při výbuchu munice v Brdech svým zraněním podlehl

Voják, který byl v červenci zraněn při výbuchu munice v Chráněné krajinné oblasti Brdy, v úterý zemřel. Druhý zraněný byl propuštěn do domácího ošetřování. Vojáci byli zraněni při asanačních pracích na dopadové ploše Kolvín, kde dělali hloubkový pyrotechnický průzkum. Případ vyšetřuje Vojenská policie.

Reklama
zpřístupnění vojenského újezdu Brdy
zpřístupnění vojenského újezdu Brdy
zpřístupnění vojenského újezdu Brdy

Při explozi munice ve vojenském prostoru v Brdech byli těžce zraněni dva vojáci

Výbuch munice těžce zranil dopoledne dva vojáky, kteří čistili prostor dopadové plochy Kolvín v bývalém výcvikovém prostoru Brdy, řekla mluvčí Generálního štábu české armády Magdalena Dvořáková. Vojáci na bývalých dopadových plochách dělají hloubkový pyrotechnický průzkum. Jeden muž utrpěl devastující poranění končetin, druhý je popálený na horní části těla.

Jednorázové užití / Fotogalerie / Před 95 lety si Brdy vzala armáda, dnes je zde krásná divočina připomínající Šumavu
Jednorázové užití / Fotogalerie / Před 95 lety si Brdy vzala armáda, dnes je zde krásná divočina připomínající Šumavu
Jednorázové užití / Fotogalerie / Před 95 lety si Brdy vzala armáda, dnes je zde krásná divočina připomínající Šumavu

Brdy se změnily v přírodní unikát, přestože je před 95 lety zabrala a "ničila" armáda

Jedinečný přírodní skvost. Tak o nejvyšším ryze českém pohoří Brdy mluví ochranáři, přírodovědci, ale i fandové vojenství. Byla to totiž armáda, která si před 95 lety - v únoru 1926 - zabrala Brdy pro sebe. Nacisté a po válce i komunisté vojenský prostor Brdy ještě více rozšířili. Jde tedy sice o umělou, ale přesto unikátní, nezastavěnou a divokou krajinu uprostřed přecivilizované Evropy.

Jednorázové užití / Fotogalerie / Před 95 lety si Brdy vzala armáda, dnes je zde krásná divočina připomínající Šumavu
Jednorázové užití / Fotogalerie / Před 95 lety si Brdy vzala armáda, dnes je zde krásná divočina připomínající Šumavu
Jednorázové užití / Fotogalerie / Před 95 lety si Brdy vzala armáda, dnes je zde krásná divočina připomínající Šumavu

Před 97 lety si armáda zabrala Brdy, dnes je zde krásná divočina připomínající Šumavu

Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.

Reklama
Leguán nalezený v Brdech
Leguán nalezený v Brdech
Leguán nalezený v Brdech

Ta ještěrka je nějak velká, pomyslel si houbař. V Brdech našel metrového leguána, šel od ostružin

Houbaři v Brdech narazili na nezvyklého živočicha, kterého v lese obvykle nepotkáte – na asi metrového leguána. Plaz jim přeběhl přes cestu asi 1,5 kilometru od nejbližší vesnice. Ochránci zvířat se domnívají, že zvíře v lese zřejmě vyhodil jeho majitel. Leguán našel dočasný domov na záchranné stanici zvířat v Plzni. "Prověříme, zda zvíře není čipované, a celou záležitost nahlásíme místně příslušnému úřadu, který zde řeší ztráty a nálezy," řekl Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů.

Reklama
Cvičení v Brdech
Cvičení v Brdech
Cvičení v Brdech

Drony kvůli silnému větru nevzlétly. Oběti simulované nehody v Brdech musel hledat vrtulník

Hasiči, policisté i záchranáři chtěli při cvičném zásahu u simulované letecké katastrofy v bývalém vojenském prostoru Brdy otestovat bezpilotní letouny. Kvůli větru, který měl v nárazech sílu až 18 kilometrů za hodinu, ale drony nemohly vzlétnout a figuranty musel najít vrtulník. Záchranáři si chtěli ověřit, jak by zasahovali na dnešním území chráněné krajinné oblasti v prostoru, který neprošel pyrotechnickou očistou.

Na rozdíl od Čechů Rumuni americký radar za svým plotem vítají
Na rozdíl od Čechů Rumuni americký radar za svým plotem vítají
Na rozdíl od Čechů Rumuni americký radar za svým plotem vítají

Na rozdíl od Čechů Rumuni americký radar za svým plotem vítají

Protiraketový radar, který měl stát původně v Brdech, Američané aktivovali v květnu v jižním Rumunsku. Vladimir Putin poté pohrozil, že své rakety namíří i tímto směrem. Reportéři Hospodářských novin ve vsi Deveselu a ve městě Caracal u americké základny zjišťovali náladu tamního obyvatelstva.

Reklama
CHKO Brdy - otevření 15.1.2016
CHKO Brdy - otevření 15.1.2016
CHKO Brdy - otevření 15.1.2016

Armáda předala Brdy ochráncům přírody. Do nedotčené krajiny se po 90 letech vrátí turisté

Výměna cedule na bývalém újezdním úřadě v Jincích na kraji Brd symbolicky završila zásadní změnu z přelomu roku - vojenský újezd mezi Středočeským a Plzeňským krajem přestal existovat a na jeho místě vznikla chráněná krajinná oblast. Vojáci si ponechají jen její malou část, zbytek se postupně otevírá turistům. V nedotčené přírodě zatím chybí značení a na polovině území dosud leží munice. Žijí zde ale také vzácné druhy rostlin a zvířat.

Vědecko-technický park Dobříš
Vědecko-technický park Dobříš
Vědecko-technický park Dobříš

Místo raket postavili v Brdech laboratoře a dílny. Nadaní studenti tam zkouší nápady v praxi

Soukromá společnost Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš postavila v bývalé protiletadlové raketové základně u Dobříše na Příbramsku jeden z nejmodernějších vědeckotechnických parků v Evropě. Přišel na 280 milionů korun. Filozofie projektu je založena na přísné ekologii a co nejmenší energetické náročnosti. Výzkumný objekt s desítkami laboratoří, dílen a kanceláří navrhl architekt tak, aby byl energeticky soběstačný. Elektřinu a teplo si tak umějí vyrobit sami.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama