Několik tisíc brazilských indiánů táboří od pondělka v metropoli největší latinskoamerické země, kde mají tento týden v plánu setkání s politiky či zástupci justice. Chtějí je přesvědčovat o svém právu na území obývaná jejich předky a přimět k lepší ochraně životního prostředí, včetně ohrožené Amazonie.
Mladý muž z izolovaného domorodého kmene kontaktoval říční komunitu v brazilské části amazonského pralesa. S odvoláním na brazilskou agenturu pro záležitosti domorodců a místní svědky o tom v pátek informovala agentura AP.
S etnologem Mnislavem Zeleným-Atapanou o darované indiánské dívce, drogách i zhoubě duchovní turistiky.
Na severu Brazílie žije v přírodní rezervaci Xingu několik kmenů původních obyvatel. Ty se v září sešly, aby připomněly a oslavily život náčelníka Aritany, který zemřel loni na koronavirus. Jejich pohřební rituál, který zahrnuje tance i boje, zachytil jediný fotograf.
V Manaus byla situace hororová. Před druhou vlnou koronaviru proběhla v Brazílii vlna horečky dengue, takže zdravotnický systém byl ještě více oslabený, říká spisovatelka Markéta Pilátová, která v zemi střídavě žije. Moc se u nás nemluví o tom, že prezident Bolsonaro na návrh opozice rozjel největší sociální pomoc na světě. Každý Brazilec dostal v přepočtu 6 000 korun na měsíc, dodává.
Členové brazilského domorodého kmene Mura si pomalují těla červenými válečnými barvami, vezmou luky, šípy a kyje a vyrážejí do hlubokého pralesa. Čeká je tam souboj s jejich úhlavním nepřítelem. Proti nelegálním těžařům, kteří kácejí stromy a vypalují prales, se musí postavit sami. Indiáni z kmene Mura žijí v džungli v brazilském státě Amazonas, největším státě rozkládajícím se v amazonském pralese. Na vlastní oči vidí, jak les rychle ubývá.
Do brazilského hlavního města tento týden přijely tisíce domorodých obyvatel, převážně žen, na třídenní pochod za svá práva. Indiánky protestovaly proti politice nového prezidenta Jaira Bolsonara, který od nástupu do funkce letos v lednu mluví o otevírání Amazonie těžařům a dřevorubcům. Ti se často dostávají do konfliktů s původním obyvatelstvem pralesa. V Brazílii mají indiáni nárok na vlastní území, Bolsonaro ale jejich práva postupně ukrajuje. Před samotným protestním pochodem dokonce několik stovek indiánských žen vpadlo do budovy ministerstva zdravotnictví.
Indiáni mi říkají, že jsem hloupý, když se nebojím pralesa, zvířata ale nejsou nebezpečná, nebezpeční jsou jen lidé, líčí malíř a vystudovaný biolog Jan Dungel. Už bezmála tři desítky let jezdí do Amazonie kreslit tamní živočichy. A indiáni mu pomáhají. Lidí se bojí, je těžké s nimi navázat kontakt, neumí španělsky, ale přesto se každý večer smějeme u ohně, říká. Při jedné z výprav mu připravili k večeři opici a on až s odstupem několika let zjistil, že šlo o dosud nepopsaný druh primáta.
Vybojovali si své území v krvavých bitvách proti plantážníkům, teď je ale jejich způsob života znovu v ohrožení. Indiáni z kmene Macuxi žijící na severu Brazílie se obávají politiky nového prezidenta Jaira Bolsonara. Ten slíbil upravit hranice indiánských rezervací, aby se zpřístupnila území bohatá na nerostné suroviny. Bolsonaro se zavázal zlepšit ekonomickou situaci v jihoamerické zemi, která má rozsáhlé přírodní bohatství. Zemědělské a těžařské společnosti se domnívají, že právě rezervace indiánů Macuxi leží v místech bohatých na zlato, diamanty, měď, bauxit a niob, který se využívá v elektronice.
Indiánskou královnou krásy se stala pětadvacetiletá posluchačka arizonské státní univerzity Danielle Ta'Sheena Finnová ze siouxského kmene Standing Rock. druhé místo obsadila devatenáctiletá Indiánka Chezney Martinová z kanadské rezervace Six Nations. Soutěž trvala tři dny a přilákala 100 tisíc návštěvníků.
Ka'aporští indiáni posílají své bojovníky, aby vlastními silami vyhnali nelegální dřevorubce z oblasti amazonského pralesa.
Etnologa Mnislava Zeleného rozesmutnilo, že byl v Amazonii objeven nový indiánský kmen. Vynucené setkání s civilizací totiž ohrožuje samotnou existenci této izolované skupiny.
Policie domorodce podezírá, že se pomstili za smrt náčelníka svého kmene.
