Vladimir Kara-Murza se přátelil se zavražděným ruským opozičním politikem Borisem Němcovem. Dvakrát ho otrávili agenti ruské tajné služby, po začátku ruské invaze na Ukrajinu se jako jeden z mála nebál vystoupit proti ní. V dubnu 2022 ho zatkli a dostal 25 let. Ve vězení ovšem zůstal jen do srpna minulého roku, kdy se dostal v rámci výměny vězňů na Západ. Proti Putinovi teď bojuje na dálku.
Ruská ekonomika navzdory tvrdým sankcím ze strany západních zemí, mezinárodní izolaci, odchodu elit i astronomickým výdajům na válku roste. Vzhledem k okolnostem ceny dramaticky nerostou a spotřebitelský trh se stabilizoval - i díky dovozům z Číny a "paralelnímu" importu přes třetí země, který obchází sankce. Režim Vladimira Putina nemá potřebu ospravedlňovat svou existenci před nikým.
Před 25 lety vyhrál Vladimir Putin své první prezidentské volby. Nenápadného úředníka si do nejvyšší funkce vybrali lidé z okolí tehdejšího chřadnoucího prezidenta Borise Jelcina v domnění, že bude snadno ovladatelný. Nemohli se mýlit více...
Donald Trump není prvním americkým prezidentem, který se snaží vylepšit vztahy s Ruskem. A také není prvním, kdo si myslí, že klíčem k dosažení tohoto cíle je navázání dobrých osobních kontaktů s ruským protějškem.
Poté co v dubnu 1993 čečenský prezident Džochar Dudajev rozpustil parlament i vládu a ustavil prezidentskou správu, vypukly v této ruské autonomní republice boje mezi znepřátelenými skupinami. Ruský prezident Boris Jelcin pohrozil výjimečným stavem a po několika ultimátech překročila před 30 lety, 11. prosince 1994, ruská vojska čečenské hranice.
Žanna Němcovová utekla z Ruska v roce 2015 krátce poté, co byl v centru Moskvy zavražděn její otec a Putinův kritik Boris Němcov. Bývalá novinářka v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, za jakých okolností by se do své rodné vlasti vrátila a proč je ruská válečná propaganda tak účinná. "Nikdy nezjistíme, co si Rusové doopravdy myslí. Alespoň ne do doby, než se Putinovo vládnutí rozsype," říká.
Švédský ekonom Anders Aslund působil v 90. letech jako poradce tehdejšího ruského prezidenta Borise Jelcina. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak se postupně dostal k moci Vladimir Putin. Vysvětluje také, že to podle něj nebyl Jelcin, kdo současného ruského vůdce "stvořil", i když se to tak často tvrdí. "Putin nás zmanipuloval, aby se dostal k moci," říká.
Během předsednictví Ruska se Rada bezpečnosti OSN stává místem pro šíření lží, kterých se pak podporovatelé Putina a Ruska v západních zemích ochotně ujímají. Jsme svědky absurdního dění, slabosti a neakčnosti Západu.
Bývalý viceprezident Ruské federace Alexandr Ruckoj obvinil Vladimira Putina z nesmyslného zabíjení ruských vojáků, kteří ve válce na Ukrajině slouží pouze jako potrava pro děla. Současný prezident se podle jeho slov obklopil "naprosto nekompetentními" vojenskými veliteli a kvůli svému jednání se stal jen terčem posměchu. K invazi na Ukrajinu nikdy nemělo dojít, zdůraznil Ruckoj.
Perestrojka, glasnosť, rozpad komunistického bloku a zánik Sovětského svazu. To vše je spojováno s Michailem Gorbačovem, který v úterý po dlouhé a těžké nemoci ve věku 91 let zemřel.
V pátek rodina Mašínova slavnostně otevřela na rodinném statku v Lošanech na Kolínsku Památník tří odbojů. Josef Mašín mladší, který je jako jediný z někdejší odbojové skupiny ještě naživu, nedorazil. Místo něj z USA přiletěla jeho dcera Barbara. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvila o tom, proč by podle ní Češi měli jejího otce a strýce vnímat jako hrdiny stejně jako jejího dědu.
Ruská propaganda stojí na přesvědčení o vlastní velikosti, pracuje ale také s pocitem obklíčené pevnosti a strachem ze Západu. V Evropě nás nemají rádi, mají nás za barbary, to jsem slyšel mnohokrát, líčí historik a rusista Marek Příhoda. „V Rusku jsem měl dva nepříjemné dojmy. První byl u řady lidí pocit ublíženosti a naštvanosti na Západ. Druhý byl komplex méněcennosti,“ říká v rozhovoru.
„Zásadním rokem pro Putina je 1999, kdy dokázal vytvořit nenávistnou atmosféru, která vyvrcholila napadením Čečenska. Něco podobného vidíme na Ukrajině. Jeho kariéře pomohli oligarchové, kteří si byli naivně jisti, že je Putin jejich věrný psíček. Část z nich na to tvrdě doplatila,“ říká o cestě k moci historik z Bostonské univerzity Igor Lukeš. „V pád Putina bych velké naděje nevkládal,“ dodává.
Rusové se svojí pravoslavnou tradicí slaví Vánoce později než západní křesťanstvo, takže 25. prosince je v Rusku normální den. Před třiceti lety byl ale výjimečný. První a poslední prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov 25. prosince 1991 rezignoval na svoji funkci a dobrovolně odstoupil.
Mučedník a rebel, který nikdy nešel s hlavním proudem a přes všechny překážky se drápal nahoru, tak popisoval vlastní život a kariéru Boris Jelcin ve své autobiografii, přeložené do češtiny v roce 1991 pod názvem Proti srsti. V pátek uplyne 30 let od chvíle, kdy světlovlasý hromotluk stanul v čele Ruska.
V Moskvě v úterý zemřel maršál Dmitrij Jazov, který byl sovětským ministrem obrany a jedním z hlavních pučistů, kteří se v roce 1991 postavili proti prezidentu Michailu Gorbačovovi. Agentura Interfax s odkazem na prohlášení ruského ministerstva obrany oznámila, že zemřel ve věku 95 let po dlouhé nemoci. V letech 1979 a 1980 Jazov velel sovětským okupačním vojskům v Československu.
Poté, co ruský prezident Vladimir Putin ve středu navrhl řadu ústavních změn, nečekaně rezignoval celý kabinet premiéra Dmitrije Medveděva. Šéf Kremlu plánuje posílit pravomoci předsedy vlády i obou komor parlamentu. Co od nového uspořádání sil v Rusku očekávat? V rozhovoru pro Aktuálně.cz odpovídá Ben Noble, expert na ruskou politiku z britské University College London.
Nejenže se americký prezident Donald Trump potýká s rozpočtovou nouzí, kdy nejsou peníze na plný provoz některých federálních úřadů. Uprostřed tzv. shutdownu opět nabyl na intenzitě problém, se kterým Trump bojuje prakticky už od nástupu do Bílého domu. V posledních dnech znovu ožila "ruská aféra". Bude i jedním z hlavních témat, až v úterý před legislativní výbor Senátu předstoupí Trumpův kandidát na nového ministra spravedlnosti William P. Barr.
Ruský režisér Vitalij Manskij přepracoval portrét, který natočil o Vladimiru Putinovi v době, kdy se měl stát poprvé prezidentem. Dokument Svědkové Putinovi, na kterém se podíleli i Češi, dokazuje tehdejší naivitu liberálů, tvrdí filmový kritik Kamil Fila. Přestříhaný portrét podle Fily odhaluje, jak byl mladý Putin už tehdy manipulativní, pouze to dělal jemněji.
Kancléř Helmut Kohl po získání vzorku novičoku rozhodl, že Německo bude jeho chemické složení sdílet se spojenci.
Podle bývalého amerického prezidenta Billa Clintona byl Václav Havel někým, kdo dokázal svou zemi osvobodit bez jediného výstřelu. Charakterizuje ho jako člověka, který si uvědomoval, co je podstatou demokracie. Clinton to prohlásil v rozhovoru se zpravodajkou Českého rozhlasu v USA Lenkou Kabrhelovou. V interview se věnuje hlavně někdejšímu českému prezidentovi, ale také NATO nebo svým někdejším představám o tom, jak bude vypadat současný politický svět.
Někteří ruští odpůrci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 dodnes mluví o masivní vlně sovětské propagandy, která se je tehdy snažila ovlivnit. Mluvila o kontrarevoluci v Praze i o naivních Češích a Slovácích, podléhajících propagandě Západu. K současné politice Kremlu na Ukrajině, která některými prvky propagandy události v ČSSR silně připomíná, jsou ale tito lidé daleko smířlivější. "Náš prezident pozvedl prestiž Ruska na novou úroveň. V devadesátých letech minulého století bylo Rusko velmi špatně vnímáno," říká dnes bývalý výsadkář Boris Šmeljov, který se v roce 1968 účastnil invaze do Československa. A později se za ni veřejně omluvil.
U bezmála poloviny Rusů je populární komunistický diktátor Josif Stalin, stejné oblíbenosti se těší i sovětský vůdce Leonid Brežněv. Současný prezident Vladimir Putin je oblíbený u více než 80 procent obyvatel. Podle ruského sociologa stoupá obliba diktátorů ve chvílích, kdy je situace v zemi vyhrocenější a čím horším problémům musí čelit.
Ložiska ropy a zemního plynu v moři poblíž Severního polárního kruhu lákají řadu zemí. Rusko si dělá v dané oblasti nárok na milion kilometrů čtverečních. Arktidu chce však využít především vojensky. Buduje proto nové základny a obnovuje ty, které zde vznikly ještě za sovětských časů.
Zatímco zdravotní péče o řadové Rusy se v zemi ustavičně zhoršuje, Kreml pro své věrné potichu modernizuje špičkovou kliniku za tři miliardy rublů. Snaží se tak nahradit drahou lékařskou péči, za kterou tito lidé mohli dříve vyjíždět do zahraničí. Kvůli západním sankcím za ruskou anexi Krymu teď ale řada kremelských prominentů nedostane víza a na prvotřídní péči v zahraničí už nedosáhne.
Historka byla prvním úderem do řad protivníků Jelcinova tábora. Následovaly další.
