Před pár týdny propukly v několika íránských městech protivládní nepokoje, které se rozšířily po celé zemi a patří k největším od roku 1979. Režim se brání a způsobil masakr, který si vyžádal tisíce mrtvých. Získat zprávy o tom, jaká je nyní v Íránu situace, je kvůli odpojenému internetu téměř nemožné, navíc se stále častěji mluví o americkém útoku. Co se tam tedy skutečně děje?
Zatímco Íránem otřásají největší protivládní protesty za poslední roky, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí má podle zpravodajských informací připravený plán útěku do Moskvy. Scénář by měl být aktivován v případě, že by bezpečnostní složky přestaly potlačovat nepokoje a teokratický režim by ztratil kontrolu nad ulicemi.
Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
Rok uplynul od chvíle, kdy se syrský režim zhroutil rychlostí, která šokovala i dlouholeté pozorovatele blízkovýchodního regionu. V prosinci 2024 povstalecké síly během několika dní postupovaly přes jih a střed země, obsazovaly jedno město za druhým a prakticky bez odporu vstoupily do Damašku.
Izraelský vzdušný úder na uprchlický tábor u pobřežního města Sajdá (Sidon) na jihu Libanonu v úterý večer zabil 11 lidí a další čtyři zranil, oznámilo podle tiskových agentur libanonské ministerstvo zdravotnictví.
Americký prezident Donald Trump v přijal pondělí svůj syrský protějšek Ahmada Šaru. Ten byl v minulosti členem teroristických organizací. Spojené státy na něj v minulosti dokonce vypsaly odměnu 10 milionů dolarů. Schůzka proběhla bez novinářů a společných prohlášení. Podle analytiků jde Trumpovi o geopolitické zájmy v Sýrii, zatímco Šara potřebuje dostat svou zemi z ekonomické izolace.
Egyptská média informovala, že dohoda o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás vstoupila ve čtvrtek v platnost. Situace přesto zůstává napjatá a podle politoložky Evy Taterové je současné příměří spíše křehkou snahou uklidnit situaci a zlepšit životy místních lidí s nejistým výsledkem. „K opravdové mírové dohodě je však stále hodně daleko,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V září 1970 došlo k největšímu synchronizovanému únosu letadel. Na jediné pouštní ploše v Jordánsku se během několika dnů shromáždila hned tři velká dopravní letadla, která tam přinutili přistát palestinští teroristé z Lidové fronty pro osvobození Palestiny. Čtvrté letadlo přistálo v Káhiře. Stroje skončily v plamenech, rukojmí se však vrátili domů živí. Na rozdíl od některých únosců.
Název Sajdnájá se v posledních letech v Sýrii stal synonymem pro únosy a zabíjení, které na vlastním obyvatelstvu páchal režim Bašára Asada. Systematická likvidace desítek tisíc lidí představuje jeden z nejhorších případů státem řízených masakrů od dob nacistického Německa či Sovětského svazu. Po pádu Asadova režimu na konci loňského roku začaly vyplouvat svědectví těch, kteří přežili.
Rozhodně si nemyslím, že první věc, kterou by Írán udělal – pokud by získal jaderné zbraně – by bylo jejich použití proti Izraeli. Spíš by šlo o jakousi bezpečnostní pojistku – variantu odstrašení možných útoků nebo invaze, říká expert na jaderné zbraně Michal Smetana. "Chápu ale, že pokud žijete v Izraeli, tak to rozhodně není něco, na co se chcete spoléhat," dodává.
Překvapuje mě, když český premiér říká, že snad teď Írán konečně začne jednat. Íránci totiž s Američany jednali od dubna a přestali vyjednávat až ve chvíli, kdy se jejich území ocitlo pod palbou Izraele, připomíná vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na pražské Metropolitní univerzitě Břetislav Tureček.
Kvůli válce na Ukrajině je Rusko v částečné mezinárodní izolaci. Proto se "paktuje" například s Íránem, s čímž souvisí fakt, že obě země na začátku letoška podepsaly dohodu o strategické spolupráci. Týká se i jaderné energetiky. Neobsahuje ovšem nic ohledně obrany, čehož teď Íránci - zatlačeni izraelskými útoky - hořce litují. Otázkou je, zda má spolupráce budoucnost.
Americký deník The Wall Street Journal na základě svých zdrojů tvrdí, že Trump svým poradcům řekl, že schválil plány útoku na Írán. Ohledně konečného rozkazu ovšem čeká na to, zda Íránci ukončí svůj jaderný program. Američané mezitím na Blízký východ přesunuli letecké tankery, stíhačky nebo bombardéry a letadlové lodě.
Letadlová loď Nimitz zrušila zastávku ve Vietnamu a míří do Perského zálivu. Desítky letadel určených pro tankování za letu letí stejným směrem ze Spojených států. A do východního Středomoří míří americké torpédoborce. V oblasti jsou navíc desítky amerických základen. Chystají se Američané připojit k Izraeli?
Izrael udeřil na íránská jaderná zařízení a továrny na rakety, Teherán odpověděl salvou dronů. Při útocích zemřel velitel revolučních gard i vědci, exploze otřásly i městem Natanz, u něhož je významné jaderné zařízení. Premiér Netanjahu mluví o rozhodujícím okamžiku dějin, USA se od operace distancují. Blízký východ čelí největšímu napětí za poslední roky.
Je to jeden z nejvíc fascinujících příběhů v dějinách špionáže. Izraelec Eli Kohen pronikl v 60. letech mezi syrskou elitu, stal se poradcem ministra obrany a předával Tel Avivu informace neocenitelné hodnoty. Poté byl odhalen, mučen a popraven. Po 60 letech se jeho archiv dostal z rukou syrské tajné služby k jeho vdově Nadě. Má jít o gesto dobré vůle nové syrské vlády vůči Izraeli.
Když Izrael krátce po útoku Hamásu ze 7. října 2023 vyhlásil začátek operace Železné meče, nejčastěji odhadovanou délkou celé akce byly týdny, maximálně měsíce. Optimistické výhledy brzdili odborníci, kteří upozorňovali na fakt, že Hamás nebude jednoduché rychle zničit ani nahradit.
Pavla Jazairiová, spisovatelka a někdejší zahraniční zpravodajka Československého rozhlasu, proslula poutavými reportážemi z Afriky a Blízkého východu. Jako autorka se zapsala do paměti čtenářů především sérií knih o Indii, kam pravidelně jezdí už 25 let. Ve své poslední knize Venkovský zápisník pak s nadhledem popisuje život na českém venkově. Na začátku března oslavila osmdesáté narozeniny.
Po opuštění ruského trhu a útlumu v Číně se Škoda mimo Evropu orientuje na Indii, jihovýchodní Asii a Blízký východ. Otevřela nový showroom v hlavním městě Ománu, v regionu chce prodávat 10 tisíc aut ročně.
Na jednání s Rusy o míru na Ukrajině dorazilo do saúdskoarabského Rijádu trio vysoce postavených amerických představitelů. Poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz, ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff. Poslední jmenovaný byl největším překvapením.
Česko a Spojené státy se shodují v otázkách Blízkého východu, ruské agrese a expanze Číny. Na síti X to ve čtvrtek uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský po setkání se šéfem zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Brianem Mastem ve Washingtonu. Lipavského čekají i schůzky s dalšími kongresmany.
Letošek byl na Blízkém východě bohatý na dramatické události. Syrští povstalci v prosinci svrhli režim Bašára Asada, pokračovala také válka v Pásmu Gazy a stupňovalo se napětí Izraele s Íránem i Libanonem. Bezpečnostní analytik Josef Kraus v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jaký bude vývoj v třaskavém regionu v příštím roce.
Islámský stát byl na vrcholu moci před deseti lety, když jeho bojovníci vyhlásili na částech území Sýrie a Iráku chalífát. O tři roky později kurdské a arabské jednotky podporované Západem osvobodily Rakku a nastal postupný úpadek této teroristické organizace. Nyní by však džihádisté mohli využít mocenského vakua v Sýrii po pádu režimu Bašára Asada. Američané se tomu již intenzivně snaží předejít.
"Naděje tady je. Scénářů je spousta a je teď na Syřanech, aby ten jejich byl takový, který už nepovede k dalšímu vraždění a k dalšímu rozkladu, ale který dokáže přitáhnout investice," říká diplomat Petr Hladík k převzetí vedení Sýrie rebely, kteří po téměř čtvrt století donutili vzdát se moci Bašára Asada. Vyhne se nový režim chuti po pomstě? A jakou sílu naberou islámští radikálové?
Izraelský parlament dnes schválil zákon, který má znemožnit agentuře OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA působit na izraelském území. To podle představitelů UNRWA zastaví či přinejmenším velmi ztíží poskytování pomoci ze strany agentury v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. Krok ještě před hlasováním parlamentu kritizovali spojenci Izraele. Události sledujeme v online reportáži.
Vůbec nejsem přesvědčen o tom, že válka skončí jednoznačným vítězstvím Izraele, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek. Do Prahy přijel na křest své nové knihy Krvavý rok 5784, ve které se věnuje útoku hnutí Hamás na Izrael z loňského 7. října a jeho následkům.
