Vojáci hrající fotbal mezi zákopy, modrá planeta vycházející nad Měsícem, sovětské tanky v Kábulu či rozdělení státu. Deset zlomových okamžiků dějin se odehrálo právě ve dnech, kdy svět slaví klid a mír. Od Julia Caesara po rozdělení Československa – tyto příběhy změnily běh historie během svátků.
Do rekonstrukce slavné bitvy připomínající porážku francouzského císaře Napoleona se tento víkend na bojišti u belgické obce Waterloo zapojilo přes 2200 lidí. Mezi fanoušky vojenské historie byly i desítky Čechů, kteří bojovali na obou stranách.
Středověký mistr zbrojíř by nad jejich meči z polyuretanu nevěřícně kroutil hlavou. Jakubovi Horákovi a Adamovi Koupilovi ale experiment s výrobou měkčených zbraní vyšel a z původního plánu vyrobit pár kousků pro sebe a své kamarády se stal rychle rostoucí byznys. “Nejsou to hračky, ale funkční sportovní zbraně,” říká Jakub Horák, podle nějž ocení jejich meče i profesionální šermíři.
Kreml pravděpodobně přišel o čtyři stovky vojáků během jediné bojové operace, když se pokoušel získat kontrolu nad vesnicí Machnovka v západoruské Kurské oblasti. "Přišli o prapor pěchoty, včetně severokorejských vojáků a ruských výsadkářů," informoval už minulý týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Války subkultur jsou fascinujícím, ale opomíjeným fenoménem, který provází historii od jejích počátků. V průběhu 70. a 80. let minulého století docházelo k častým střetům mezi punkery a skinheady v Británii i dalších zemích Evropy. Pozadu nezůstávali ani fotbaloví fanoušci, při jejich řádění často umírali lidé. Rozhodně ale nemají na fanouškovské tábory vozatajských závodů v Konstantinopoli.
Jako byste se nějakým kouzlem přenesli do dob bitvy o Británii. Ve vzduchu nad letištěm v Duxfordu burácí motory stíhaček z druhé světové války. Cihlový domeček operačního střediska obehnaný obranným valem působí velmi britsky, na rozdíl od jmen pilotů napsaných na tabuli uvnitř: Fejfar, Janouch, Prchal, Vopálecký... Právě odtud startovali do bojů českoslovenští piloti z 310. stíhací perutě.
Bitva o letiště u Hostomelu zcela zásadně ovlivnila podobu ruské agrese na Ukrajině. Pokud by Rusové tuto bitvu zvládli tak, jak zamýšleli, mohli podle vojenských analytiků rychle obsadit hlavní město Kyjev, svrhnout vládu prezidenta Volodymyra Zelenského a poté si možná podmanit i celou zemi.
Před 80 lety se odehrála bitva u Kyjeva, která byla během druhé světové války součástí velké sovětské ofenzivy. Bojů u ukrajinského hlavního města se účastnili i českoslovenští vojáci. Ti do Sovětského svazu utekli před nacisty, skončili ale v gulagu. Když je po amnestii Sověti propustili, vytvořili první československou jednotku, které velel pozdější prezident Ludvík Svoboda.
Drony natočily dramatický souboj tankové bitvy na jihu Ukrajiny. Ukrajinský tank T-64BV zblízka střílel pravděpodobně do ruského tanku T-72B3. Takové tankové souboje na krátkou vzdálenost ve válce na Ukrajině nebývají běžné, upozorňují analytici.
Ve španělském Buňolu si ve středu 15 tisíc lidí užilo tradiční rajčatovou bitvu zvanou Tomatina, která do ulic města poblíž Valencie každoročně láká davy místních i turistů. Letos jim pořadatelé dodali 120 tun přezrálých rajčat, díky nimž účastníci během pár minut obarvili sami sebe i centrum města na červeno, napsala agentura AP.
Na pomezí středních a jižních Čech se několik dní po kapitulaci nacistického Německa v květnu 1945 odehrála jedna z úplně posledních bitev druhé světové války v Evropě. Velitel Waffen-SS v Čechách a na Moravě se nakonec v noci na 12. května vzdal a posléze se zastřelil. Bitva u Slivice si vyžádala více než tisíc padlých. Údajná svědectví Sovětů mluví o nepříteli jako o zombie vojácích.
V okolí ukrajinského Charkova a blízké vesnice Sokolovo se před 80 lety odehrávaly nelítostné boje mezi Rudou armádou a 1. československým polním praporem na jedné straně a německým wehrmachtem na straně druhé. Dnes je ovšem ruská armáda tím, kdo ohrožuje a ničí Charkov. Výročí bitvy připomene Československá obec legionářská 8. března akcí a výstavou na náměstí Míru v Praze (více na konci textu).
V rozhodující bitvě napoleonských válek u Waterloo mělo přijít o život více než deset tisíc vojáků. Historici a archeologové ale našli ostatky pouze dvou z nich. Co se stalo se zbytkem, jim pomohl zjistit muž, který se nyní přiznal, že má na půdě schované přes dvě stě let staré kostlivce.
V úterý uplynulo přesně 80 let od konce námořní bitvy u Guadalcanalu. V jednom z nejdůležitějších střetů druhé světové války se utkali Američané s útočícími Japonci, pro které boje skončily velkým neúspěchem. Konflikt u ostrova severovýchodně od Austrálie trval tři dny.
Vládli tu Chetité, Řekové i Římané, na město útočili křižáci i Mongolové. V jednom z nejstarších měst světa, Aleppu, lidé žijí už přes pět tisíc let. V těchto dnech si ale připomínají méně dávnou historii, před deseti lety se město stalo centrem syrské občanské války. Boje zde trvaly až do roku 2016. Zničené ulice se nyní pomalu obnovují, lidé se vracejí, často svůj domov ale nemohou poznat.
Jak vypadá běžný den českých vojáků na frontě a proč se rozhodli odejít do boje? Marek Wiesner z iniciativy Mise Ukrajina společně s tamními českými legionáři v rozhovoru popisuje situaci na Ukrajině. Wiesner je s vojáky v úzkém kontaktu, na některé otázky tak redakce má zprostředkovanou odpověď přímo od členů české jednotky. “Bojují i za naši zemi, protože věří, že Rus půjde dál," říká Wiesner.
Dobytí Stalingradu mělo pro německého diktátora Adolfa Hitlera zvláštní význam - jeho zničení pro něj představovalo konec Sovětského svazu. Rudá armáda ale s vypětím všech sil a s pomocí mrazivého počasí město ubránila. Před osmdesáti lety, v lednu 1943, bitva vrcholila.
Bitva o blízko sebe ležící města Severodoněck a Lysyčansk vrcholí. Ve státní televizi to řekl poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč, podle kterého „tato fáze vypadá z vojenského hlediska děsivě“.
Japonci zaútočili 3. června 1942 s tehdy nejsilnější flotilou světa na tichomořské souostroví Midway. Američané tam měli předsunutou leteckou základnu. Nikdy před tím ani potom nenasadily žádné dvě země tolik techniky a lidí do boje o tak malý a od pevniny vzdálený kousek země. Bitvu o Midway, která začala před 80 lety, vyhráli Američané a znamenala obrat ve válce v Tichomoří.
Chlouba nacistického námořnictva a jedna z největších bitevních lodí, které bojovaly ve druhé světové válce. Adolf Hitler doufal, že za pomoci Bismarcku dokáže třetí říše přerušit lodní zásobování Velké Británie, tím celou zemi vyhladoví a donutí ke kapitulaci. Plán ale nevyšel. Projděte si příběh "katedrály z oceli", která se potopila 27. května 1941 po souboji s bitevními loděmi.
Nejen obrana, ukrajinští vojáci přecházejí i do útoku. Tvrdí, že v Kyjevské oblasti dokázali osvobodit vesnici a zlikvidovat několik ruských obrněných vozidel. Reportér Rádia Svobodná Evropa vyrazil 15. března na místo prozkoumat následky bitvy.
V červenci 1942 vznikl v ruském Buzuluku pod velením tehdejšího podplukovníka Ludvíka Svobody 1. československý samostatný polní prapor. Stal se základem Svobodovy armády, která v roce 1944 z východu osvobozovala Československo. Připomeňte si události a osudy lidí ve fotogalerii Aktuálně.cz.
Před třiceti lety zažilo Československo útěk trestanců, který nemá obdoby svou brutalitou. Několik vězňů povraždilo v leopoldovské káznici pět strážných. Útočili a zraňovali i lidi, které při úprku náhodně potkali. Skupina kriminálníků mířila do Polska, přes které chtěla zmizet v Austrálii. Cestou se však uprchlíci opili takovým způsobem, že v chaosu nastoupili do vlaku, který je odvezl zpět.
Začátek krvavých devadesátých let v bývalé Jugoslávii, největší bitva v Evropě od skončení druhé světové války a především obrovský šok pro kontinent. Přesně před 33 lety skončila bitva o město Vukovar. Jugoslávská armáda, která už v té době hájila zájmy Srbska, v ní po 87 dnech porazila chorvatské jednotky.
Od smrti australského psance Edwarda "Neda" Kellyho uplyne zítra již 141 let. Legendární postava dodnes budí v zemi vášně - zatímco jedni ho považují za místního Robina Hooda, druzí v něm spatřují pouhého zloděje a zabijáka. Popraven byl 11. listopadu 1880.
Smíření je krokem k tomu, aby byla z národa sňata kletba Bílé hory, můžeme se mít rádi, říká prezident spolku České studny a spoluautor Iniciativy smíření 2020 David Loula. Žiju v klášteře, který byl vyvražděn protestanty. Pokud ale budeme proti sobě, tak jsme prohráli všichni. Víc než za bitvu bychom se jako katolíci měli omluvit za její následky, míní provinciál řádu františkánů Jakub Sadílek.
