Skokové zdražení paliv vždy vede spořivé české motoristy ke hledání náhražek. Pokusy s rostlinnými oleji tu byly už začátkem 90. let a znovu kolem roku 2005, kdy nafta poprvé zdražila přes 30 korun. Tehdy ještě po našich silnicích jezdilo dost starých primitivních dieselů, které to vydržely. Dnes převládají modernější auta a do nich olej rozhodně nepatří.
Vláda ve středu oznámila, že ruší povinnost přimíchávát biosložku do benzinu a nafty ve snaze snížit jejich ceny, které v těchto dnech letí strmě vzhůru. Jak ale upozorňují zástupci petrolejářského průmyslu, distributoři stejně budou muset biopaliva dál přidávat, protože se musí řídit zákonem o snižování emisí oxidu uhličitého. To, že krok nebude vést ke snížení ceny, připustil i ministr průmyslu.
Čtrnáctiletý Etiopan Adan Hussein Dida začal vyrábět elektřinu z bioplynu a dodává ji do osmi domácností. Od každé za to požaduje v přepočtu 18 korun měsíčně.
Česko je v rámci EU žlutým hegemonem. Podle posledních dat Eurostatu se v roce 2017 řepka pěstovala na 16 procentech orné půdy, což je zdaleka nejvíce ze všech zemí. “Moje bývalá firma pěstuje jen pět procent řepky,” tvrdí premiér Andrej Babiš o Agrofertu. Jenže ve skutečnosti má holding vliv na podstatnou část celé produkce - od prodeje osiva a hnojiv až po zpracování metylesteru pro biopaliva 1. generace. EU už sice zjistila, že nejsou tak ekologická, jak před lety vypadala, na výrobu biopaliv 2. generace ale není Česko připravené.
Zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty, které navrhly čtyři desítky poslanců v čele s piráty, vláda ve sněmovně odmítne. O jejím pondělním stanovisku informoval tiskový odbor Úřadu vlády.
Indonésie a Malajsie, které se stále potýkají s vysokým množstvím lidí žijícími pod hranicí chudoby, našly před více než 30 lety cestu, která zaručovala části obyvatel obživu a zároveň zlepšení ekonomiky země. Tyto státy na jihovýchodě Asie vsadily na pěstování palmy olejné, produkující žádaný palmový olej, který lze díky jeho nízké ceně nalézt v potravinách, kosmetických výrobcích a biopalivech. Nové evropské nařízení by ale mohlo produkci palmového oleje výrazně omezit.
Ministerstvo dopravy Dana Ťoka (za ANO) otočilo. Původně podpořilo novelu zákona o ochraně ovzduší, která by v konečném důsledku mohla vést ke snížení množství žlutých polí s řepkou. Teď ale změnilo postoj. Podle ministra Ťoka to způsobil jeden z jeho náměstků.
Ministerstvo dopravy změnilo svůj postoj k poslaneckému návrhu na zrušení povinného přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Ještě koncem týdne zaujalo na vládním webu kladné stanovisko, nyní je jeho postoj negativní. K největším výrobcům biopaliv v Česku patří Preol ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO).
Čtyři desítky poslanců navrhují zrušit povinné přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty. S návrhem přišli ve sněmovně piráti a přidali se k nim poslanci ODS, TOP 09, SPD a STAN. Přimíchávání biopaliv první generace podle nich přináší negativní důsledky a podle řady důkazů se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů. Premiér Andrej Babiš (ANO) již dříve návrh odmítl a označil ho za nesmysl, ministerstvo dopravy se zrušením přimíchávání naopak souhlasí.
Evropská unie schválila záměr, aby se sójové boby dovážené ze Spojených států mohly v unii využívat ve výrobě biopaliv. Cílem tohoto kroku je podpořit dovoz, zlepšit napjaté obchodní vztahy s USA a dostát závěrům loňské obchodní dohody. Informovala o tom dnes agentura AP.
Europoslanci na začátku roku odhlasovali, že do roku 2030 by se energetická účinnost v unii měla zvýšit o 35 procent. To by mělo vést například ke snížení spotřeby energie a omezit její plýtvání. Na 35 procent by měl stoupnout i podíl obnovitelných zdrojů..Evropský parlament ale musí nová pravidla dohodnout ještě s členskými státy. Podívejte se na vybraná data ohledně obnovitelných zdrojů energie.
Každá členská země EU bude mít strop pro biopaliva vyrobená z potravinových plodin - například kukuřice nebo řepky. Návrh schválili europoslanci, teď se o něm bude jednat ještě s členskými státy.
Členské země Evropské unie v pondělí večer našly shodu na směrnici o podpoře elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Celoevropský závazný cíl mít v roce 2030 nejméně 27 procent energie z obnovitelných zdrojů zůstal po mnohahodinovém jednání beze změny, v dopravě je cíl na hodnotě 14 procent s tím, že tři procenta mají být pokročilá biopaliva. Pozice členským státům umožňuje začít vyjednávat o konečném znění směrnice. Europarlament přitom oznámil, že základní cíl by podle jeho názoru měl být na úrovni 35 procent. Návrh podporuje elektrická auta i železniční dopravu, uvedla Rada EU. Směrnice vyjasňuje i pravidla týkající se emisí skleníkových plynů, související s biopalivy či biomasou.
Většina přítomných věřitelů podpořila reorganizační plán firmy formou fúze se společností Temperatior. Zda plán bude skutečně schválen, nyní závisí na rozhodnutí Městského soudu v Praze.
Každou hodinu zmizí kvůli plantážím na pěstování palmy olejné tři kilometry čtverečních deštného pralesa. Česká europoslankyně Kateřina Konečná stojí v čele iniciativy Evropského parlamentu, která má používání palmového oleje zamezit. Ve světě se ho každoročně vyprodukuje na 60 milionů tun. Jeho výroba je totiž levná. Brusel teď stojí před dilematem. Má předložit opatření, jak používání palmového oleje do roku 2020 zcela zamezit. Biopaliva, do nichž se přidává, jsou ale podstatnou součástí unijního boje s emisemi CO2.
Pokročilá biopaliva mají nižší emise CO₂ než biopaliva konvenční. Jejich výroba ale představuje složitý a náročný proces.
Prezident Miloš Zeman dnes podle informací Hradu podepsal hned několik zákonů. Mezi nimi novelu loterijního zákona, která od příštího roku zvyšuje zdanění hazardu, a také novelu o ochraně spotřebitele, která zpřísní podmínky pro pořádání předváděcích prodejních akcí. Zelenou dostal rovněž zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, jenž ukládá bankám, družstevní záložnám a obchodníkům s cennými papíry vkládání až tři miliardy korun ročně do nového fondu pro řešení finanční krize. Prezidentův podpis má také novela zákona o spotřebních daních, která zavádí program další daňové podpory biopaliv, a v neposlední řadě zánik druhého důchodového pilíře od příštího roku.
Místopředseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek tvrdí, že zákon podpoří skupinu Agrofert ministra financí Andreje Babiše a vynese mu zhruba pět miliard korun. Nyní jsou daňová zvýhodnění poskytována na základě programu, který ale skončil k 30. červnu. Česko se tak nyní nachází v režimu nedovolené podpory.
Sporný zákon vyvolal na jaře ostrou kritiku v Poslanecké sněmovně. Opozice však žádné další obstrukce nechystá.
Francouzský pilot Hugues Duval získal prvenství před mediálně sledovanějším přeletem, který dnes plánuje společnost Airbus.
Poslanci budou schvalovat novelu zákona o pojišťovnictví, která názorově rozdělila koalici. K obstrukcím ale nejspíš nedojde. Sněmovní prázdniny jsou za dveřmi.
Stát podporu poskytoval třeba prostřednictvím stoprocentní kompenzace spotřební daně u bionafty.
Situaci kolem hlasování o nedůvěře vládě jsme sledovali v online zpravodajství.
Komentář Martina Fendrycha: Lidovci si zvolili vedení. Cenní jsou v zahraniční politice. Doma o nich příliš nevíme. Například to, že Jurečka jde na ruku Babišovi.
Na víkendovém sjezdu lidovci odsoudili agresi Ruska na Ukrajině. Místopředseda Jurečka pak řekl, že pokud se živnostníkům využívajícím paušály nevrátí daňové slevy na děti, půjde k Ústavnímu soudu.
Mimořádná schůze k vyslovení nedůvěry vládě se uskuteční příští úterý. Předseda KSČM uvedl, že nechce, aby se k vládě vrátila ODS a TOP 09. Proto se při hlasování zdrží.
