Udeřil chladný podzim a mezi lidmi se začaly šířit viry. Podle imunoložky Jiřiny Bartůňkové, která letos dostala od prezidenta republiky medaili Za zásluhy v oblasti vědy a zdravotnictví, to přitom naše imunitní buňky dávno tuší. Už od konce léta se na náročné období připravují.
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Nepravidelný denní režim světla a stravování může vést k závažným metabolickým poruchám, například ke zhoršené regulaci hladiny glukózy v krvi nebo ke změnám v metabolismu tuků. Vyplývá to z nové studie vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
Vysoké životní náklady a tlak společnosti v Jižní Koreji způsobují, že řada žen odkládá těhotenství až na dobu dlouho po třicítce. Tehdy však může být otěhotnění složitější. Vláda sice téma řeší, ale její opatření situaci zatím nijak výrazně nezměnila. Ženy tak hledají jiné cesty a nechávají si například zmrazit vajíčka "na později".
Američtí vědci Jeffrey Hall, Michael Rosbash a Michael Young učinili z chronobiologie uznávaný vědecký obor. Zkoumá biologické hodiny v těle organismů, pomáhá tím také odhalovat podstatu řady civilizačních chorob. Nyní za své poznatky dostali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Oficiální stránky nobelprize.org vysvětlují, co přesně vědci dokázali a v čem je to pro lidstvo důležité.
Stále více párů má vážný problém počít dítě, mnohdy se jim to nepodaří ani po několika cyklech umělého oplodnění. Nová studie ukazuje jeden z možných důvodů – zatím se hovořilo pouze o biologických hodinách žen. Jenže podobně hlasitě tikají i ty mužské, jen je zatím nikdo nechtěl slyšet. Gynekologové, porodníci a vědci varují: Ani muži by rozhodně neměli otálet se založením rodiny, jinak se také vlastního dítěte vůbec nemusí dočkat.
Na české poměry mimořádnou vědeckou expedici zažije lipenská přehrada. Na přelomu srpna a září budou vodní plochu křižovat na lodích vědci z Akademie věd spolu s experty z Českého rybářského svazu. Největší českou vodní nádrž a ryby v ní budou detailně sledovat šest dní i nocí za pomoci moderní techniky, například lovných sítí či sonarů. Cílem průzkumu je zejména zjistit, jestli se vzpamatovala populace candáta, které před několika lety hrozilo vyhynutí.
