Když se jednoho podvečera ozvalo hlasité krákání, kameraman Lukáš Pich odložil plán natáčet jeleny v říji a vydal se po zvuku. Začalo to jako obyčejný večer v přírodě, ale skončilo scénou, kterou běžný návštěvník lesa jen tak neuvidí. Lukáš objevil mrtvého jelena, nad kterým kroužili krkavci a mořští orli. Rozhodl se to natočit.
Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí.
Samičky kožatek velkých patří mezi nejhouževnatější tvory na světě. Po vylíhnutí z vajíčka se vydávají na cestu dlouhou až 16 tisíc kilometrů, aby ve vzdálených mořích našly potravu. Tak dlouhá cesta ale znamená setkání s hrozbami, které mohou být smrtelné: rybářské sítě určené pro jiné druhy, pytláci, znečištění a teplejší vody v důsledku klimatické krize, které želvy nutí cestovat ještě dál.
Skupinka dobrovolníků a milovníků přírody se pravidelně schází na pobřeží u Wellingtonu, hlavního města Nového Zélandu. Vede ji Dan Coup, který zrovna sleduje ostatní, jak si oblékají vesty s ochrannými prvky a fasují burákové máslo. Právě to je ideální návnadou pro hlodavce. Všichni nadšenci jsou součástí celonárodního projektu, který chce do roku 2050 vymýtit v zemi drobné predátory.
V Česku ubývá mokřadů, které zadržují vodu a ve vedrech ochlazují okolí. "Člověk to vidí na první pohled, na místě žijí žáby, plazi nebo jiní vodní živočichové," popisuje ekoložka Dagmar Najmanová další přínosy. Tůně či mokřady si mohou lidé založit na zahradě, louce či poli. Neměly by být moc hluboké, aby v nich mohla žít zvířata. A pokud se vybudují dobře, nestanou se z nich ani líhně komárů.
Posledního prosince se tradičně konají oslavy konce roku, kdy lidé odpalují ohňostroje či petardy. Zábavní pyrotechnika ale znečišťuje ovzduší toxickými látkami, upozorňují vědci. Konec roku nicméně přinesl i pozitivní zprávy. Ty nejdůležitější prosincové novinky o klimatu najdete na serveru Aktuálně.cz v posledním měsíčním přehledu.
„V Africe jsem šla do školy osm kilometrů přes poušť v padesáti stupních. Kola, která tam vozíme, dětem pomáhají. Nejprve je ale musí ostravští vězni rozebrat. Návštěvy věznice jsem se hodně bála,” popisuje Viktorie Seifertová. „I když jsme malí, můžeme dokázat velké věci. Děti umí líp pracovat s mobilními telefony než dospěláci. Často vidím, že biologům například pomáhají s propagací,” dodává.
Biodiverzita je v ohrožení. Pokud lidé nezmění své chování, může nastat masové vymírání podobné konci dinosaurů, varují vědci. Česko coby předsedající země nyní vede jednání Evropské unie na konferenci OSN o biodiverzitě v kanadském Montréalu. Cílem je nejen prosadit nové cíle pro ochranu přírody, ale také dojít k dohodě o penězích pro rozvojový svět, říká šéf české delegace Ladislav Miko.
Světelné znečištění v Evropě zasahuje 99 procent obyvatel a za poslední čtvrtstoletí vzrostlo o polovinu. Ohrožuje lidské zdraví a rizikem je také pro přírodu. I proto si jej vybralo Česko jako jednu z priorit svého předsednictví v Radě Evropské unie. Na rozdíl od ostatních problémů životního prostředí má poměrně snadné řešení - méně svítit, říká za české předsednictví Anna Pasková.
„Když se invazní druh namnoží, nemáte šanci ho eliminovat, pouze omezit. Aby populace byla zaznamenatelná, musí se přemnožit, vidíme to se zpožděním. Za každým druhem je speciální příběh,“ říká entomolog Jiří Skuhrovec, koordinátor projektu Najdije, který mapuje invazní druhy v Česku. „Momentálně máme 11 pátracích akcí, zapojit se může každý, chceme i vzdělávat,“ dodává.
Dopady vlivu lidí na přírodu jsou ve světě stále patrnější. A i když se globálnímu oteplování, rostoucí hladině oceánů nebo suchu právem dostává pozornosti, jiné aspekty zůstávají stranou a neřeší se ani na mezinárodních klimatických summitech. Jedním z nich je i mizející druhová rozmanitost.
Nadužívání přírodních zdrojů, znečištění prostředí i vody, invazivní druhy a klimatická změna přispěly k velkému úbytku rostlin a živočichů. Za posledních 40 let jejich populace klesly o 60 procent. Vyhynutí hrozí až milionu druhů a postupuje rychleji než kdy dřív. Ubývání biodiverzity s sebou nese závažné důsledky, Evropská unie proto usiluje o její zachování.
S plasty a PET lahvemi je to podobné jako s CO2 - víme dobře, co máme dělat, ale děláme toho málo. Podle expertů nám však dochází čas, brzy bude překročena „planetární hranice“.
Loni v prosinci pokračovalo ničivé sucho, které už několik měsíců trápí východ Afriky. Do minulého měsíce uhynulo v Keni až 70 procent dobytka. Prosinec ale také ukázal, jak se dá ekologicky naložit s nechtěnými dárky, které lidé dostanou například o Vánocích. Existuje na to webová stránka, která jim najde další využití. Přečtěte si nejen o ní v měsíčním přehledu zpráv o klimatu na Aktuálně.cz.
Ve dvaadevadesáti letech zemřel Edward Osborne Wilson, jeden z nejvýraznějších přírodovědců posledního půlstoletí. Naivní vizionář a vášnivý advokát přírody.
Nadace Partnerství letos ocenila nejlepší projekty reagující na problémy spojené se změnou klimatu. Do třetího ročníku soutěže se hlásila více než stovka realizací z celé republiky. Cenu si odvezlo osm projektů, z toho jeden přeshraniční v Rakousku. Mezi vítězi najdeme šetrné hospodaření v lesích i na poli, zelené bydlení pro seniory, ekologickou univerzitu či dvě stě kilometrů alejí pod Blaníkem.
Pozornost odborníků i veřejnosti se nyní přesouvá do skotského Glasgow na velkou klimatickou konferenci, která by měla přinést celosvětové závazky ke snížení emisí. Už během října se však Rusko přihlásilo k uhlíkové neutralitě. Největší země světa se chce zaměřit na boj s rozsáhlými požáry a táním permafrostu. Přečtěte si, co dalšího se v říjnu událo v souvislosti s klimatickou změnou.
Když letos kapitáni světového byznysu odpovídali na otázku, co považují za největší podnikatelské riziko, shodli se na třech věcech: infekcích, klimatické změně a mizení přírody. Posledně jmenovaný trend má přitom zvrátit summit, který odstartoval v Číně. Středem globální pozornosti se - poněkud překvapivě - stala zvířata, džungle a krajina.
Ještě před rokem byla Arménie ve válce. Listopadová dohoda o příměří, která ukončila boje se sousedním Ázerbájdžánem, umožnila návrat k normálnímu životu i k ochraně přírody. Na dvouleté misi je teď v zemi český přírodovědec Jindřich Chlapek, jako koordinátor projektu Evropské unie tu pomáhá zavést ochranářské podmínky podle vzoru českých národních parků. "Místní druhy je třeba chránit," říká.
Velké agrární holdingy budou moci nadále čerpat milionové dotace z evropského rozpočtu. Vyplývá to z kompromisu, na kterém se na konci června dohodly členské státy s Evropským parlamentem. Ten se původně snažil prosadit povinné zastropování dotací, ministři zemědělství zemí EU však byli proti.
Lidstvo vede nesmyslnou a sebevražednou válku proti přírodě, která způsobuje lidské utrpení, ohromné ekonomické ztráty a zároveň urychluje zkázu života na Zemi. Prohlásil to ve čtvrtek generální tajemník OSN António Guterres.
Když se teď na severu Evropy i jinde ve světě schyluje ke genocidě chovných norků, působí to jako výjimečná zběsilost. Ve skutečnosti jde ale o daň za náš životní styl.
Kočky jsou velcí predátoři, jsou zodpovědné za vyhubení nejméně 14 druhů zvířat. Některé invazní druhy ohrožují i člověka, nejzásadnější je jejich dopad na biodiverzitu, zcela přetvoří části krajiny. Velký vliv na jejich šíření má člověk, šíření druhů přestává být přirozený proces, říká biolog Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty UK.
Čelíme masivnímu vymírání živočišných druhů a naše zemědělství by se mělo od základů proměnit. Abychom životní prostředí dostatečně uchránili, maso a mléko by v obchodech mělo stát výrazně víc, tvrdí ve své analýze vědci z německé Akademie věd Leopoldina.
Ekosystémy v Austrálii mají přirozenou požárovou dynamiku, bez ohně by nefungovaly, ale ne v takhle velkém rozsahu, vysvětluje biolog David Storch. Podobných katastrof bylo hodně a v přírodě je to normální. Větší problém je přímý vliv lidské populace, který plíživě snižuje biologickou rozmanitost. Požáry jsou mimořádné, ale to, co se děje jinde ve světě, například kácení pralesů, je horší, dodává.
