Zpomalit šíření koronaviru mají od 1. listopadu nová vládní opatření. Viditelnou změnou bude povinné nošení respirátorů ve všech vnitřních prostorách včetně pracovišť. Změny budou znamenat omezení pro české firmy a jejich lidi. Jaké budou jejich nové povinnosti a jak se zaměstnavatelé se svými zaměstnanci podělí na nákladech? On-line deník Aktuálně.cz se zeptal odborníků na pracovní právo.
Testování na covid-19 ve firmách jede na plné obrátky. K velkým firmám a státním úřadům nad 50 zaměstnanců se nově musí přidat i malé firmy s deseti a více zaměstnanci. Co lidé musí v práci podstoupit a co naopak mohou odmítnout v souvislosti s testováním, vysvětlují advokáti Tomáš Procházka z kanceláře Eversheds Sutherland a Klára Valentová z kanceláře Vilímková Dudák & Partners.
Není těžké pochopit, proč ne všichni absolventi „peďáku“ nastoupí do škol, kantoři ze škol vycucnutí odcházejí a české školství je podprůměrné.
Když přijdou letní vedra, je fajn být zrovna na dovolené někde u vody. Řada lidí však musí přesto zamířit do práce, kde na ně často čekají nepříjemné chvilky. Firmy ovšem musí ze zákona práci v náročnějších podmínkách zaměstnancům kompenzovat. Na řadu opatření, na která mají lidé nárok, však zaměstnavatelé s oblibou zapomínají.
Přibližně tři čtvrtě Čechů pracuje v nezdravých interiérech administrativních budov. Podle Státního fondu životního prostředí se to týká úřadů, škol, firem, kanceláří, nemocnic i domů s pečovatelskou službou. Následky se projevují hlavně na lidském zdraví, lidí trpí rýmou, bolestí hlavy, kašlem, kožními ekzémy a v krajním případě i depresí. Podívejte se na konkrétní faktory, které jsou znakem syndromu nemocných budov, a přečtěte si, jak je stavitelé řeší.
Skoro každý třetí den se v Česku stane smrtelný pracovní úraz. Denně se v zaměstnání zraní téměř 120 lidí, nejčastěji v pondělí. Každému druhému zaměstnanci se přihodí úraz do dvou let od nástupu do práce. Vyplývá to z údajů odborníků na bezpečnost práce, dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a inspektorů Státního úřadu inspekce práce za rok 2018. Loni se podle ČSÚ stalo v Česku celkem 46 223 úrazů, z toho 123 smrtelných.
Když firma zjistí, že její zaměstnanec pracuje pod vlivem drog či alkoholu, může mu dát okamžitou výpověď. Jenže pak ho nemá kým nahradit. Pracovní trh je vyčerpán, nejsou na něm téměř žádní volní uchazeči. A tak je někdy pro firmu lepší, když je šéf "slepý". Zároveň to však vede k tomu, že pití a drogy v práci přestávají být pro řadu profesí tabu.
Policie dospěla k závěru, že pracovníci mohli předejít takovému rozsahu škod, který následně vznikl.
Zaměstnanci skladu amerického e-shopu na severu Francie mají za úkol oznamovat zanedbání bezpečnostních předpisů ze strany svých nadřízených.
Smrtelných pracovních úrazů ubývá. Nejčastějšími obětmi jsou pracovníci v dopravě, stavebnictví či při manipulaci s břemeny. "Jediný přijatelný výsledek pro nás je, když se počet bude rovnat nule," říká však šéf odborové centrály Josef Středula.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová brání změny v zákoníku práce upravující home office. Všechny hlavní zásady podle ní už platí, jde hlavně o výslovné shrnutí dosavadních pravidel. Zaručila se, že inspektoři práce nebudou chodit do domácností a kontrolovat, zda lidé nemají příliš kluzkou podlahu.
Přísnější pravidla se mají týkat například bolesti zad, nanočástic nebo stresu v práci. Zaměstnavatelé by podle odborářů měli dohlížet na ještě více věcí než dosud a "vytvářet podmínky pro to, aby se lidé těmto problémům vyhnuli". Podle zástupců firem půjde ale o další zbytečnou regulaci. Bezpečnosti práce se už teď věnuje dostatek předpisů a řada úrazů či nemocí vzniká kvůli tomu, že se sami zaměstnanci chovají nezodpovědně.
Po pracovním úrazu loni zemřelo o 25 lidí více než před rokem. Tento nárůst je časovanou bombou, varoval šéf odborářů Josef Středula na vzpomínkovém setkání. Podle něj je potřeba přijmout nové zákony o bezpečnosti práce.
Smrtelných pracovních úrazů v Česku loni přibylo. O život přišlo 122 lidí, nejvíce mezi řemeslníky a opraváři. Zaměstnanci nejčastěji zahynuli při řízení auta nebo pádu z výšky, ukazují statistiky. V bezpečí ale nejsou ani úředníci či učitelé. Závažných pracovních úrazů - s hospitalizací na déle než pět dní - se loni stalo 1299.
Zaměstnání je zdrojem stresu pro 39 procent Čechů, ukázal loňský průzkum Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Nespokojený a přetížený pracovník rovná se vyšší riziko pracovních úrazů i chyb,“ varuje jeden z autorů výzkumu Radek Ptáček, který působí na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty UK. Pro firmy proto rozhodně vychází levněji se o zaměstnance starat než je ždímat, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ministerstvo chce více regulovat práci z domova. Firmy by ale místo nadbytečných úprav uvítaly speciální ustanovení ohledně pracovních úrazů, které přitom návrh neobsahuje. Pro bezpečnost práce při home office dosud platí obecná pravidla, což v praxi přináší komplikace. Firmy totiž nemohou byty kontrolovat stejně jako svá pracoviště.
Novela zákoníku práce má zaměstnavatelům uložit povinnost předcházet stresu na pracovišti. Jak by to ale v praxi mělo vypadat a jak se to bude kontrolovat, zatím nikdo moc neví.
Doplněním nebo upřesněním některých pravidel chce ministerstvo hlavně odstranit nejasnosti, k nimž v praxi dochází. Jde hlavně o proplácení nákladů souvisejících s prací z domova.
Justice by měla postupovat individuálně a zohledňovat konkrétní okolnosti, vyplývá z dnešního nálezu Ústavního soudu. Soudci přitom odkázali na nový občanský zákoník, podle kterého není výkonná moc oprávněná limitovat soudy v přiznávání spravedlivé a dostatečné náhrady.
Vláda schválila nařízení upravující počítání bodů, jimiž se řídí bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Reaguje tak na nový občanský zákoník. Ten od ledna 2014 přinesl možnost vysoudit si mnohem vyšší odškodnění za nepracovní úrazy. Úrazové pojištění, které je pro zaměstnavatele povinné, by ale kvůli tomu zdražit nemělo.
Z pádu mostu ve Vilémově, kde loni zahynuli čtyři lidé, policie obvinila deset lidí. Za obecné ohrožení z nedbalosti jim hrozí tresty od tří do deseti let. Mezi obviněnými jsou představitelé stavebních firem, které se podílely na realizaci stavby, zástupci investora a lidé, kteří měli na starosti dohled nad dodržováním bezpečnosti práce v průběhu stavby. Most se zřítil loni 4. září. V jeho troskách zahynuli čtyři dělníci a další dva byli zraněni. Pod mostem pracovalo v době neštěstí šest dělníků, tři Češi a tři Slováci. Přežili dva muži ze Slovenska.
Stěna výkopu se utrhla z dosud nezjištěných příčin. Případ vyšetřuje policie.
Nemoc bederní páteře je nyní druhou nejčastější příčinou dočasné pracovní neschopnosti.
Zaměstnanci loni nejčastěji umírali při řízení aut a kvůli pádu z výšky. Podívejte se na novou statistiku.
Nařízení o valorizaci dnes projednala vláda. Stejná úprava se týká náhrad policistů, hasičů či celníků a pozůstalých po nich.
Nehoda se stala v areálu společnosti Arcelor Mittal, případem se zabývá policie.
