Nemít děti zůstává ve společnosti stále kontroverzním tématem. Největší tlak pociťují ženy kolem třicítky. "Lidé, kteří se rozhodnou pro dobrovolnou bezdětnost, se potýkají s předsudky, že jsou sobečtí, nevyzrálí, nebo je jejich volba marginalizována - buď jim lidé říkají, že se to ještě určitě změní, anebo že budou litovat," vysvětluje socioložka Hana Hašková ze Sociologického ústavu AV ČR.
Nemít děti zůstává ve společnosti stále kontroverzním tématem. Největší tlak pociťují ženy kolem třicítky. "Lidé, kteří se rozhodnou pro dobrovolnou bezdětnost, se potýkají s předsudky, že jsou sobečtí, nevyzrálí, nebo je jejich volba marginalizována - buď jim lidé říkají, že se to ještě určitě změní, anebo že budou litovat," vysvětluje socioložka Hana Hašková ze Sociologického ústavu AV ČR.
Být, či nebýt matkou? Otázku, kterou pokládá spisovatelka Sheila Heti v knize Mateřství, si podle statistik klade i čím dál větší množství Češek. To se nelíbí významné části společnosti. Stejně jako v mnoha ohledech penalizuje matky, trestá i bezdětné, které odmítají být - autorčinými slovy - “portálem, skrze nějž může přijít muž”. Ženy tak poslouchají, že rodí málo, pozdě a špatně.
Zatímco její vrstevnice se rozplývají nad miminky, hasička Bára tikání biologických hodin ani v jednatřiceti necítí. Představa, že by se vzdala své práce a stala se jednou z unavených a podrážděných matek, které vídá ve svém okolí, ji děsí. Proto se rozhodla zůstat bezdětná. V podcastu Co z tebe bude?! přitom přiznává, že vyrostla v idylickém rodinném prostředí a vždycky se ráda starala o druhé.
Je jim kolem třiceti, zajímají se o svět kolem sebe a jsou rozhodnutí, že do něj nechtějí přivést děti. V Česku roste počet dobrovolně bezdětných, kteří netouží po rodině, a navíc vnímají rizika klimatické krize i současné nestabilní politické situace. Jejich rozhodnutí je často nepochopitelné nejen pro část společnosti, ale i pro jejich nejbližší.
