V noci z 18. na 19. června 1945 se na Švédských šancích u Přerova odehrál jeden z nejděsivějších masakrů poválečného Československa. Vojáci 17. pěšího pluku pod vedením Karola Pazúra a Bedřicha Smetany tam brutálně zavraždili 265 karpatských Němců – převážně ženy a děti. Nová zjištění historika Pavla Kreisingera a vydání publikace Temné obilí odhalují šokující detaily dlouho zamlčované tragédie.
Ředitelem Pražské konzervatoře se od 23. června stane klavírista Ivo Kahánek. Rozhodli o tom dnes městští radní. Do konkurzu se přihlásilo 14 kandidátů. V komisi, která je posuzovala, byli mimo jiné zástupci odboru školství pražského magistrátu, České školní inspekce i zaměstnanci konzervatoře.
Jubilejní 80. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro zahájila tradičním cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany symbolicky Česká filharmonie pod vedením svého šéfdirigenta Semjona Byčkova. Ten nabídl zvukově plnou a bohatou, ale zároveň tempově velmi umírněnou verzi této skladby bez překvapivých momentů, ale s důrazem na každou melodickou linku a dokonalou souhru.
Na úvod večera zazněly Fanfáry Pražského jara, při nichž za potlesku přítomných přišel do své lóže prezident Petr Pavel s manželkou Evou. Následovala státní hymna. Osmdesátý ročník Pražského jara zahájila v pondělí večer v Obecním domě Má vlast v podání České filharmonie (ČF) pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova. Obecenstvo výkon hudebního tělesa odměnilo dlouhotrvajícím potleskem vestoje.
Když diriguje, Bedřich Smetana je ve svém živlu. Zavírá oči a nechává se unášet souhrou nástrojů. Prostřihy na jeho radostný tanec s manželkou Betty prozrazují, že cítí vrcholné štěstí. V té chvíli neexistuje nic než hudba, jejíž tempo a výraz sám určuje. Stává se pánem situace.
O posledních 16 letech života slavného českého skladatele vypráví životopisné drama Smetana, které mělo v pondělí večer premiéru na plzeňském festivalu Finále. Jeho 37. ročník vyvrcholí ve středu.
U příležitosti 200. výročí narození Bedřicha Smetany vydal Supraphon box 17 CD s kompletem jeho operního díla. Poprvé a naposledy se autorovy opery jako celek objevily před 40 lety na LP v rámci čtyřdílného rozsáhlého projektu Smetanova souborného díla, připraveného u příležitosti Roku české hudby 1984.
Pomyslným vrcholem oslav 200. výročí narození Bedřicha Smetany se symbolicky stal festival ve skladatelově rodném městě Smetanova Litomyšl. Jedna z největších českých hudebních přehlídek letos poprvé ve své téměř osmdesátileté historii uvedla za jediný ročník všech osm autorových dokončených oper. Nastudovaly je soubory z Prahy, Brna, Ostravy a Bratislavy.
Novinář a badatel Jaroslav Mareš už mnoho let hledá zapomenuté a utajené příběhy, které měly zůstat už navždy uzavřené v archivech. Některé z nich se do střežených archivů dostaly kvůli tomu, že by jejich zveřejněním měl někdo pořádnou ostudu. Epizoda podcastu Odtajněno má název Poslední rána Bedřicha Smetany.
Letošní ročník Smetanovy Litomyšle je největším v historii festivalu. Na počest 200. výročí narození Bedřicha Smetany uvádí nejen skladatelovy kompletní opery, ale také méně hrané kompozice. K nim patří i Triumfální symfonie E dur, jež zazněla na nedělním koncertu. Má spletitý osud, nejen protože dílo věnované císaři Františku Josefovi I. bránilo pozdějším výkladům Smetany jako národního autora.
Slavnostní, ale bez dějinného patosu a zátěže divadelních kulis mělo být koncertní provedení opery Libuše od Bedřicha Smetany, které tento týden uvedl festival Pražské jaro. Speciálně pro dva pražské večery a následnou reprízu na Smetanově Litomyšli jej připravila Česká filharmonie s hlavním hostujícím dirigentem Jakubem Hrůšou, zpíval Pražský filharmonický sbor a v popředí stáli čeští sólisté.
Situační humor bez složitostí, člověčina, naivní herectví a lehká hlava. Jednoduchou cestou se vydal režisér Ondřej Havelka v nové inscenaci opery Tajemství od Bedřicha Smetany. V pražském Národním divadle měla premiéru minulý pátek a byla jednou z událostí právě probíhajícího festivalu Pražské jaro.
Ještě v roce 200. výročí narození skladatele Bedřicha Smetany často zaznívají fráze, které jako by vypadly z obrozeneckého slovníku: zakladatel české národní hudby, velikán naší opery a tak dále. Smetanův nový životopis, jejž právě vydal Pavel Kosatík, je pozoruhodný nejen tím, že ukazuje, jak tyto konstrukty vznikaly, ale také nakolik je utvářel sám umělec.
Velmi tradiční inscenaci předposlední opery Bedřicha Smetany nazvané Tajemství uvede koncem tohoto týdne pražské Národní divadlo. Tvůrci v čele s režisérem Ondřejem Havelkou se rozhodli pojmout komickou zpěvohru tak, jak vypadala v době premiéry, včetně ilustrativního herectví, malovaných kulis a dalších archaických prostředků.
Festivalu Pražské jaro chybí do osmých kulatin rok, přesto je už letošní ročník jiný. Máme tu Rok české hudby, tedy akci zastřešující významná výročí několika osobností v čele s Bedřichem Smetanou, od jehož narození nedávno uplynulo 200 let. Zahrát jeho cyklus Má vlast a tím uctít skladatelův odkaz do Prahy přijel orchestr řazený mezi nejlepší na světě: Berlínští filharmonikové.
Sobotní koncert v pražském Národním divadle připomněl 200. výročí narození Bedřicha Smetany hudbou ze všech skladatelových oper. Vyprodaný galavečer lidé sledovali také na plátně umístěném na piazzettě u budovy. Na slavnostní akci dorazili premiér Petr Fiala a pražský primátor Bohuslav Svoboda, oba z ODS, nebo ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL. Publikum na závěr zatleskalo vestoje.
Nevyhne se to žádné velké historické osobnosti. Veřejnost si ji umístí na podstavec a stane se z ní pomník k setrvačnému uctívání. Sobotní 200. výročí narození Bedřicha Smetany je příležitostí jeho odkaz odmramorizovat a připomenout si, co pro českou kulturu vlastně znamená. "Pro lidi je to mýtus, který buď zatracujeme, nebo favorizujeme," říká muzikolog a dramaturg opery v Plzni Vojtěch Frank.
Bez něj to nejde, ale s ním také ne, dal by se parafrázovat vztah české kultury k Bedřichu Smetanovi. Tuto sobotu uplyne 200 let od narození skladatele, který se rozhodl zakomponovat zdejší hudbu do nejprogresivnějších dobových trendů. Cíl úspěšně splnil.
Historicky nejrozsáhlejší program slibuje letošní ročník festivalu klasické hudby Smetanova Litomyšl, který se uskuteční od 8. června do 7. července. Bude čítat 50 hlavních představení a desítky doprovodných akcí. Mottem 66. ročníku je Naše vlast, odkazující na nejznámější dílo Bedřicha Smetany.
Po roli Emila Zátopka se převtělil do další ikony českých dějin. Momentálně natáčí televizní film o Bedřichu Smetanovi. Zároveň hraje jednoho z vyšetřovatelů v krimi seriálu Metoda Markovič: Hojer, který ukazuje, že i k sériovým vrahům lze přistupovat s empatií. V rozhovoru Václav Neužil prozrazuje, proč na rozdíl od slavného skladatele nemá bujný plnovous a kdo v Dejvickém divadle nejlíp rapuje.
Rok po smrti krále Přemysla Otakara II. se odehrávají Braniboři v Čechách, jejichž obnovenou inscenaci tento čtvrtek uvedlo Národní divadlo moravskoslezské. První opera Bedřicha Smetany divákům přibližuje atmosféru 13. století, kdy do Čech vtrhl braniborský markrabě Ota Braniborský, zcela je zpustošil a začal terorizovat obyvatelstvo. Nastává doba bídy, avšak národ se šikuje k odboji.
I když se údaje o původu středověkého rytíře Dalibora liší – některé zdroje mluví o Kozojedech, jiné o Konojedech, dvou středočeských vesnicích vzdálených necelých deset kilometrů –, za tím současným je dobré se vydat do Brna.
U příležitosti Roku české hudby, jak se říká kulturní události připomínající každých deset let významná výročí hudebních osobností, nastudovalo brněnské Národní divadlo operu Dalibor od Bedřicha Smetany. Nová inscenace vznikla v koprodukci s Velšskou národní operou. Režíruje David Pountney, orchestr řídí Tomáš Hanus.
Pražské Divadlo pod Palmovkou disponuje výjimečně sehraným ansámblem, který je permanentně vystavován novým výzvám. Uvádí žánrově pestré tituly, těží ze spolupráce se zahraničními tvůrci. Jeho variabilitu dokazuje i nová inscenace Prodané nevěsty, zpěvohry známé spíš z operních provedení.
Sotva nastoupil, přihlásil se k české hudbě. „Společně nastudujeme symfonii Asrael, nejdůležitější a nejtragičtější dílo Josefa Suka. Nepřestává mě fascinovat od momentu, kdy jsem ho poprvé slyšel,“ oznámil Kirill Petrenko v roce 2019 na první tiskové konferenci, kterou absolvoval v roli šéfdirigenta Berlínských filharmoniků.
Poslední premiérou sezony v Národním divadle moravskoslezském se stane Dalibor od Bedřicha Smetany. Příběh o českém rytíři Daliborovi z Kozojed, jenž se v 15. století pomstí za vraždu přítele přepadením hradu a kvůli tomu je uvězněn na doživotí ve věži Pražského hradu, má premiéry tento čtvrtek a znovu v sobotu v ostravském Divadle Antonína Dvořáka.
